I přesto, že jsou v současnosti ceny fotovoltaiky na historickém minimu, jedná se o velkou investici v řádu několika stovek tisíc korun. Větší 10kW systém s bateriovým úložištěm vyjde zhruba na 300 000 Kč včetně instalace. To není zrovna malá částka.
Na pořízení fotovoltaiky sice můžete čerpat dotaci až 140 000 Kč a její financování kombinovat se zvýhodněným úvěrem od některé ze stavebních spořitelen, přesto může být cena fotovoltaiky pro řadu domácností téměř nepřekonatelnou překážkou.
Mezi nevýhody fotovoltaiky patří také to, že výroba solární energie je závislá na počasí. Solární panely sice dokážou vyrábět elektřinu i při nižší sluneční aktivitě, úměrně jejímu poklesu ale klesá i produkce energie. Při mlze, silném dešti, sněžení nebo zatažené obloze nevyrobí téměř nic, v noci fotovoltaika nevyrábí pochopitelně vůbec.
V letním období bude solární elektrárna produkovat několikanásobně víc elektřiny, než kolik dokážete spotřebovat. V zimě zase nejspíš nebude vyrobená energie na provoz domácnosti stačit.
Pomoci může správně navržená velikost elektrárny, aby co nejvíc odpovídala energetickým nárokům vaší domácnosti, a dostatečně velké bateriové úložiště, kam můžete ukládat přebytky elektřiny a využívat je ve chvíli, kdy je slunečních paprsků nedostatek.
Stabilizaci celé sítě proti výkyvům a lepší hospodaření se solární energií by měla zajistit tzv. chytrá síť, která se postupně zavádí již i na našem území.
Právě z důvodu závislosti na počasí se na fotovoltaiku nelze bezmezně spolehnout, chcete-li mít zajištěný nepřetržitý chod domácnosti. Čím má váš dům nižší energetické nároky (např. pasivní dům), tím je větší pravděpodobnost, že produkce správně nadimenzované fotovoltaiky s dostatečně velkou kapacitou baterií pokryje po většinu roku spotřebu energie. Nikdy ale nemáte naprostou jistotu.
Je tedy třeba počítat s tím, že přinejmenším v zimě budete muset elektřinu částečně odebírat i ze sítě. Pokud chcete mít ostrovní fotovoltaiku a být zcela nezávislí na distribuci, bude to chtít mít v záloze i alternativní zdroj energie – např. benzínovou nebo naftovou elektrocentrálu.
Fotovoltaika sestává z několika základních komponent, přičemž nejvíc prostoru zaberou solární panely. Ty musí být nainstalované na vhodném místě, kde budou mít dostatečný přísun slunečního svitu, tedy ideálně s orientací na jih. A také pod optimálním sklonem kolem 35°, aby v součtu za celý rok vyráběly maximum solární energie.
Jeden solární panel má výkon přibližně 500 kWp a rozměry 2 × 1 m. Panely o celkovém výkonu 10 kWp, tedy celkem 20 panelů, zaberou zhruba 40 m2 na šikmé střeše. Na ploché střeše, kam se panely umisťují na speciální konstrukci, bude potřeba plocha přibližně dvojnásobná. Mezi řadami panelů totiž bude třeba ponechat volný prostor, aby se panely vzájemně nezastiňovaly.
Z předchozího bodu plyne i další nevýhoda fotovoltaiky: zejména na některých typech domů může představovat poměrně nesourodý prvek, který nemusí esteticky ladit s charakterem nemovitosti a jejím okolím. Jinak působí panely na moderním bungalovu, jinak na staleté chalupě se stodolou.
Estetika je do velké míry subjektivní. Fotovoltaika jako špičková technologie je něco, čím se naopak mnozí lidé rádi svému okolí pochlubí. Jiní ji berou čistě pragmaticky a vizuální stránku neřeší. Navíc jistě záleží také na instalační firmě, jak citlivě s ohledem na celkový vzhled domu panely umístí.
Kromě toho dnes už existuje řada alternativ ke klasickým panelům, jako jsou například solární tašky nebo dlaždice, které splynou se střešní krytinou.
Provoz fotovoltaické elektrárny jako takový je zcela bez emisí. Je ale fér podotknout, že k určité produkci emisí dochází při výrobě panelů a jejich dopravě. Naprostá většina solárních panelů se totiž vyrábí v Číně, takže k nám putují z poměrně velké dálky.
Určitá zátěž na životní prostředí vzniká také při likvidaci, respektive recyklaci solárních panelů. Na druhou stranu ale mají panely velmi dlouhou životnost, takže za svůj životní cyklus tuto zátěž hravě vykompenzují. Navíc technologie výroby i recyklace jde stále kupředu a cílem je, aby byly co nejmenší zátěží pro životní prostředí. Již nyní se panely dají zrecyklovat a opětovně využít až z 95 %.
Domácí fotovoltaická elektrárna nemusí být vhodná pro každého. Je velmi důležité předem si ověřit realizovatelnost (dostatek prostoru pro umístění panelů, dostatečná únosnost střechy, možnost vhodné orientace panelů apod.), nechat si navrhnout vhodnou velikost fotovoltaiky s ohledem na energetické nároky domácnosti a také spočítat předpokládanou návratnost investice.
Přes nevýhody fotovoltaiky je to technologie, která má i řadu výrazných benefitů a řadě běžných domácností se její pořízení vyplatí. V optimálním případě může přinést až 80% úsporu ročních výdajů za energie a odměnit se návratností v řádu nízkých jednotek let.
Komu se ale fotovoltaika nevyplatí? Obecně se dá říct, že tomu, kdo nemá vhodnou nemovitost, kam si fotovoltaiku nainstalovat, a tomu, kdo by nedokázal spotřebovat alespoň 70 % ročního objemu vyrobené elektřiny.
Vyplatí se fotovoltaika vám? Porovnejte si výhody a nevýhody solární elektrárny. Výhody solární elektrárny pro vás shrnujeme v dalším článku.
Plánujete fotovoltaiku na střechu? Nezapomeňte na statiku. Přílišné zatížení může konstrukci poškodit. Poradíme, kdy si nechat střechu raději odborně posoudit.
Jak řešit situaci, kdy sousedův strom na hranici pozemku způsobuje zastínění vašich solárních panelů? Jaké jsou možnosti a co dělat, když se sousedem není rozumná řeč?
