Vyklízení chalupy, domu po prarodičích nebo starého bytu po rodičích mívá jeden nebezpečný moment. Člověk je unavený, všude jsou krabice, prach, skříně plné „starých krámů“ a v hlavě běží jednoduchý plán: něco rozdat, něco dát za odvoz, zbytek do kontejneru.
Jenže právě tak mizí ze světa věci, které by si zasloužily druhou šanci. Ne nutně proto, že z nich zbohatnete. Ale proto, že mohou mít řemeslnou, sběratelskou, designovou nebo alespoň velmi slušnou bazarovou hodnotu. Staré křeslo s ohýbanými područkami, lampička s nenápadným štítkem, komoda na nožkách, skleněná váza z vitríny nebo barevná kuchyňská linka nemusí být jen pozůstatkem minulého režimu. Někdy je to kus československého designu, který dnes lidé pracně shánějí.
A ne, neznamená to, že máte zachránit každou rozviklanou židli a každý hrnek s uraženým ouškem. Znamená to jediné: než něco odvezete na sběrný dvůr, dejte tomu pár minut pozornosti.
Starý nábytek a doplňky se často špatně poznávají podle prvního dojmu. Zaprášené křeslo v koutě může vypadat hůř, než ve skutečnosti je. Naopak čerstvě naleštěná obývací stěna nemusí mít téměř žádnou hodnotu, pokud jde o těžký anonymní kus z dřevotřísky bez zajímavého tvaru, výrobce nebo příběhu.
Proto začněte jednoduše. Vyfoťte předmět zepředu, zezadu, zespodu, z boku i v detailu. U židlí hledejte značky pod sedákem. U komod štítky na zadní straně nebo uvnitř zásuvek. U lampiček nápisy na podstavci, vypínači, objímce nebo stínidle. U skla a porcelánu značku na dně.
Pátrejte po názvech jako Halabala, UP závody, Jitona, Interiér Praha, Jiroutek, TON, Thonet, Tatra nábytok, Dřevotvar, Napako, Lidokov, Drukov, Drupol, Elektrosvit, Chřibská, Exbor, Royal Dux, Lesov, Krásná jizba nebo ÚLUV. Někdy stačí jediný štítek a z obyčejného dědictví po babičce se stane předmět, který stojí za odbornější posouzení.
Asi nejznámějším příkladem je nábytek Jindřicha Halabaly. Pokud při vyklízení narazíte na křeslo s výrazně oblými dřevěnými područkami, které plynule přecházejí až k podnoži, zpozorněte. Může jít o některý z velmi vyhledávaných typů, nejčastěji se zmiňuje model H-269. V renovovaném stavu se podobné kusy prodávají za výrazně vyšší částky než běžný bazarový nábytek a často putují do moderních interiérů, ateliérů, kaváren i sběratelských bytů. Halabala dlouhodobě spolupracoval s UP závody a jeho nábytek je dodnes považován za jednu z ikon československého designu.
Zajímavá ale nejsou jen slavná „halabalovská“ křesla. Vyplatí se dívat i po subtilních koktejlových křesílkách z 50. a 60. let, křeslech s dřevěnými područkami, skořepinových židlích, jídelních židlích s lehkou konstrukcí nebo kouscích z ohýbaného dřeva. Mezi vyhledávané autory patří také Miroslav Navrátil, známý mimo jiné prací se sklolaminátem a židlemi spojenými s tramvajemi T3.
A pak jsou tu klasické tonetky. Ne každá stará židle z ohýbaného dřeva je vzácný solitér, ale dobře zachovalé kusy mají pořád své místo. Umí fungovat v chalupě, u moderního jídelního stolu, v pracovně i v kavárenském stylu. U nich bývá důležitý stav konstrukce, výplet, značení a také to, zda se dochoval celý set.
Velmi dobrým úlovkem mohou být komody a skříňky Jiřího Jiroutka, hlavně série U-450 a příbuzné varianty. Poznáte je podle čistých linií, dýhovaného korpusu, nožek a často také barevných zásuvek. V době svého vzniku působily moderně, lehce a prakticky; dnes se vracejí právě proto, že nepůsobí těžkopádně ani v současném bytě. Jiří Jiroutek pracoval pro Interiér Praha a jeho U-450 zůstala ve výrobě mnoho let, což potvrzuje její mimořádnou oblibu.
Při vyklízení proto neházejte do jednoho pytle všechny komody, prádelníky, sekretáře a skříňky. Kusy na nožkách, s pěknou dýhou, zajímavými úchytkami, posuvnými dvířky nebo barevnými zásuvkami si zaslouží samostatnou fotku a dohledání. Naopak těžké skříňové sestavy z pozdější dřevotřísky mohou mít spíš praktickou než designovou hodnotu — a někdy ani tu ne, pokud jsou nasáklé vlhkostí nebo zatuchlinou.
Samostatnou kapitolou jsou staré kuchyňské linky. A tady je potřeba trochu brzdit romantiku. Kuchyně Jitona Asta od Vladimíra Štekly z roku 1975 je dnes fascinující ukázkou socialistického sektorového nábytku. Barevná dvířka, jednoduché linky, kovové lišty a dobový výraz z ní dělají kus, který si člověk snadno zapamatuje. Czechdesign ji uvádí jako sektorovou kuchyň ASTA vyráběnou v závodě Lišov / výrobně Český Krumlov. Ve své době byla, v podstatě, luxusním zbožím. Podle velikosti jste za ni mohli dát 4 000 – 15 000 Kčs (Korun československých), přičemž plat 2 000 Kčs měsíčně byl spíš nedosažitelným snem, než běžnou cifrou na výplatní pásce. Oranžová barva byl největší „odvaz“. Teta stále má Astu v zelenomodré a je opravdu krásná.
Jenže zachovalá retro kuchyň ještě automaticky neznamená, že je vhodná pro každodenní používání po rekonstrukci. Kuchyň je náročné prostředí: vlhkost, mastnota, vysoké teploty, časté čištění, potraviny, sokly, spáry, pracovní desky. U staré linky může být problémem bobtnající dřevotříska, netěsnosti, zašlé spoje, zápach, špatně čistitelné povrchy nebo prostě nevyhovující dispozice pro dnešní spotřebiče.
To neznamená, že se má Asta vyhodit. Naopak. Pokud je kompletní a zachovalá, stojí za zdokumentování a nabídnutí lidem, kteří se specializují na retro interiéry, muzejní instalace, kavárny, ateliéry nebo chalupy. V běžné rodinné kuchyni ale často dává větší smysl zachovat jen část: dvířka, vitrínu, horní skříňky, úchytky, kovové lišty nebo jeden výrazný prvek jako poctu původnímu interiéru. Asta je totiž opravdu kvalitní práce.
Jednou z nejčastěji přehlížených věcí jsou staré lampičky. Na půdě bývají v krabici, na chalupě stojí u postele a při vyklízení často končí mezi elektroodpadem. Přitom právě československá svítidla mohou mít zajímavou hodnotu. Sledujte jména a značky jako Napako, Lidokov, Drukov, Drupol nebo Elektrosvit.
Zvlášť pozoruhodné jsou lampy spojené s Josefem Hůrkou a družstvem Napako. Hůrka patřil k výrazným poválečným tvůrcům československého osvětlení a Nanovo připomíná, že právě Napako vyrábělo v 60. letech řadu svítidel oceňovaných doma i v zahraničí. (Nanovo)
U lamp ale platí jedno nekompromisní pravidlo: nezapojovat bez kontroly. Původní kabel, vypínač, objímka nebo izolace mohou být po desítkách let nebezpečné. Krásná lampička má nejdřív projít elektrikářem nebo odbornou elektrorepasí. Teprve potom může svítit nad nočním stolkem, pracovním stolem nebo v retro koutku.
Další místo, kde se často schovávají poklady, je vitrína. Hutní sklo, barevné vázy, mísy, popelníky, porcelánové plastiky, servisy, dózy nebo keramické soubory mohou být mnohem zajímavější, než se na první pohled zdá. U československého skla a porcelánu se vyplatí sledovat značky a jména jako Chřibská, Exbor, Škrdlovice, Sklo Union, Royal Dux, Lesov, Jaroslav Ježek, Pavel Hlava nebo Josef Hospodka.
Tady ale znovu pozor na praktické používání. Staré servisy, glazovaná keramika, malované hrnky nebo dekorativní nádoby nemusí být automaticky vhodné pro každodenní kontakt s potravinami. U vintage nádobí se v zahraničních zdravotních doporučeních opakovaně řeší riziko olova a dalších látek v glazurách, barvách nebo dekorech. U podezřelých, poškozených, výrazně barevných nebo neznámých kusů je bezpečnější používat je jen jako dekoraci, ne jako hrnek na ranní kávu.
Ne všechno cenné musí být velké. Někdy se nejzajímavější věci schovají v krabici s textilem, mezi svícny, v kredenci nebo na polici u kamen. Krásná jizba, založená na konci roku 1927 jako pobočka nakladatelství Družstevní práce, patřila k nejvýznamnějším institucím české bytové kultury první poloviny 20. století. Prosazovala kvalitní, účelné a vkusné bydlení a věnovala se užitným předmětům, sklu, porcelánu, keramice, textilu, svítidlům i nábytku.
Podobně stojí za pozornost věci spojené s ÚLUVem: keramika, textil, košíkářské výrobky, hračky, drobné bytové doplňky nebo předměty z přírodních materiálů. Při vyklízení působí nenápadně, ale právě tyhle věci dokážou dát interiéru charakter. Navíc jsou mnohem snazší na uchování než velká skříň nebo celá kuchyňská linka. Dodnes někde po rodině mezi dětmi putuje krásně vypracovaný modrotiskový koník. Dala mi ho maminka k osmým narozeninám. Vzdala jsem se ho až dlouho poté, co jsem vyrostla z dětských her. A se spolužačkou Karolínou jsme měly stejného, jen s jiným vzorem – a s obyčejným koníkem jsme si vyhrály, až běda!
Mrkněte na nabídku ateliérů, které všechny uvedené kousky nabízejí. Kolik stojí po renovaci? To se vám může i na chvíli zastavit dech. Renovace starého nábytku má smysl hlavně u kvalitních konstrukcí. Pokud je křeslo pevné, dřevěná část není zničená červotočem, dýha se dá zachránit a tvar je zajímavý, může být repas velmi dobrá investice. Podobně u komod, stolků, židlí, lampiček nebo skla často stačí odborné vyčištění, oprava povrchu, nové čalounění nebo elektrorepase.
Naopak opatrnost je na místě u kusů z vlhkých sklepů, plesnivého čalounění, nábytku napadeného červotočem, silně rozpadlé dřevotřísky nebo předmětů s neznámým poškozeným nátěrem. Starší kompozitní desky mohou souviset s emisemi formaldehydu; EPA uvádí formaldehydové standardy právě pro výrobky z překližky, MDF a dřevotřísky. U starého nábytku proto dává smysl řešit stav materiálu, zápach, větrání i to, kde bude kus používaný.
Zvláštní pozornost si zaslouží nátěry. Pokud nevíte, čím byl nábytek natřený, nepouštějte se bez rozmyslu do broušení. U starých barev může být rizikový prach, a to nejen kvůli olovu. Někdy je nejlepší nechat původní povrch odborně zhodnotit, případně jen citlivě vyčistit a zakonzervovat.
Staré věci z chalupy nebo bytu po prarodičích nemusí být muzeum ani svatyně nostalgie. Některé opravdu dosloužily. Jiné je lepší prodat někomu, kdo je dokáže zachránit. A některé si možná zaslouží zůstat doma, jen v novém kontextu. Nejlepší rada zní jednoduše: nevyhazujte ve spěchu. Vyfoťte, dohledávejte, ptejte se, porovnávejte. Možná nezjistíte, že máte doma křeslo za desítky tisíc. Ale možná objevíte něco mnohem lepšího — kus rodinné historie, který má pořád tvar, funkci i krásu.
Zdroje:
aktuální nabídky a archivované prodeje na specializovaných vintage platformách, aukčních portálech a bazarech
Galerie Funkce – Jindřich Halabala, funkcionalistický nábytek, www.galeriefunkce.cz
Czechdesign – Dobře bydlet znamená šťastně žít. Zlaté socialistické časy nábytkářského impéria Jitona, www.czechdesign.cz
Czechdesign – Nadčasové tvary, moderní barvy, snadná montáž. Jiroutkova tvorba fascinuje milovníky designu dodnes, www.czechdesign.cz
Nanovo – Czech design legend Jiří Jiroutek and his U-450 cabinets, www.nanovo.cz
Nanovo – Josef Hůrka for NAPAKO, www.nanovo.cz
Uměleckoprůmyslové museum v Praze – Krásná jizba DP 1927–1948, www.upm.cz
Kudy z nudy – Krásná jizba DP 1927–1948: Design pro demokracii, www.kudyznudy.cz
Galerie Parallèle – Miroslav Navrátil, www.galerie-parallele.com
U.S. Environmental Protection Agency – Formaldehyde Emission Standards for Composite Wood Products, www.epa.gov
Better Homes & Gardens – What to Know About Lead in Vintage Finds, www.bhg.com
Dětský pokoj pro dvě děti nemusí znamenat neustálé kompromisy ani hádky. Poradíme, jak v něm vytvořit dostatek soukromí, úložného prostoru i místa na spaní, učení a hraní.
V minulosti znamenal dekorovaný obklad především úzký vizuálně výrazný pásek vedený kolem celé koupelny. Dnes se vrací v mnohem promyšlenější podobě. Funguje jako cílený akcent, který zvýrazní vybrano...
