Zahrada už není pole. A je to dobře. Ještě před pár lety byla zahrada hlavně o výnosech. Kolik kilo rajčat, kolik pytlů brambor, kolik sklenic do sklepa. Dnes se ale myšlení mění. Stále víc lidí hledá radost z pěstování, odolnost, pestrost a nové chutě – a klidně obětuje část „produkce“ ve prospěch zážitku. Právě tady se otevírá prostor pro plodiny, které u nás dřív působily exoticky. Ne všechny ale dávají smysl. Některé jsou překvapivě vděčné, jiné zůstanou spíš hezkou ilustrací v katalogu.
Jednou z nejvděčnějších netradičních plodin posledních let je ačokča (Cyclanthera pedata). Tato popínavá rostlina se pěstuje podobně jako okurky, jen s tím rozdílem, že je výrazně odolnější a mnohem štědřejší. Po předpěstování ji stačí vysadit na slunné a závětrné místo, dopřát jí oporu v podobě sítě, pergoly nebo plotu a pak už jen sledovat, jak rychle roste.
Plody – lidově přezdívané „paprikookurky“ – se sklízí postupně celé léto a dají se využít jak za syrova, tak na teplou kuchyni. Je možné je také nakládat jako okurky. Velkou výhodou je i to, že semena z plně vyzrálých plodů si lze bez problémů schovat na další sezonu, což z ačokči dělá ideální rostlinu pro ty, kdo chtějí pěstovat dlouhodobě a soběstačně.
Okra – Ibiškovec jedlý (Abelmoschus esculentus) patří mezi plodiny, které si v posledních letech nacházejí cestu i do českých zahrad, zejména díky teplejším létům. Na rozdíl od ačokči je o něco náročnější na teplo, a proto se vyplatí ji předpěstovat a vysazovat až ve chvíli, kdy nehrozí chladné noci. Nejlépe se jí daří na plném slunci, případně ve skleníku. Roste vzpřímeně, oporu nepotřebuje, zato vyžaduje pravidelnou sklizeň mladých lusků. Pokud se nechají přerůst, rychle dřevnatí. V kuchyni se okra téměř vždy upravuje tepelně – restuje, dusí nebo griluje – a při delší sezoně není problém nechat část plodů dozrát na semena.
Lufa (Luffa aegyptiaca) je typickým příkladem plodiny, která má přesah daleko za kuchyňskou linku. Po výsadbě na teplé a slunné místo roste velmi bujně a bez pevné opory se neobejde. Při dobrých podmínkách vytvoří množství dlouhých plodů, které se dají sklízet buď mladé a použít jako zelenina – podobně jako cukety, nebo nechat plně dozrát. Právě z vyzrálých plodů vznikají přírodní houby, které se po usušení a oloupání používají v koupelně nebo při úklidu. Semena lufy se získávají snadno a často jich je víc, než kolik člověk dokáže v další sezoně využít.
Na opačném konci spektra stojí plodiny jako amarant, proso nebo čirok. Tyto rostliny rostou spolehlivě, jsou odolné vůči suchu a na záhoně vypadají velmi dekorativně. Problém nastává ve chvíli, kdy by měly sloužit jako zdroj obilí. Sklizeň drobných semen a jejich následné zpracování bez techniky je časově náročné a často zklamáním. V malých zahradách proto dávají větší smysl jako listová zelenina, krmivo nebo čistě okrasný a edukativní prvek. Proso i amarant se mohu na zahradu nastěhovat i z krmných směsí pro ptáky. Pokud je nechcete, budete muset nejméně dvě sezóny pečlivě vytrhávat početné semenáčky.
Podobně je to i s pohankou a čočkou. Obě plodiny lze vypěstovat, ale málokdo je skutečně dokáže efektivně zpracovat. Pohanka krásně kvete a prospívá opylovačům, zato její výnos bývá nízký, zpracování složité. Pokud chcete nakrmit včelky nebo mít pěkný doplněk do kytice, s pohankou neprohloupíte. Také čočka vyžaduje hodně ruční práce při sklizni a loupání. V praxi se proto vyplatí spíš jako zkušenost nebo zelené hnojení než jako reálný zdroj potravin. Prostě si tyto plodiny raději kupte – patří mezi ty nejlevnější a nejzdravější.
Batáty si mnoho lidí stále spojuje spíš s obchodem než se zahradou, přitom jejich pěstování je překvapivě jednoduché. Nevysazují se hlízy, ale předpěstované řízky, které se po odeznění mrazů dávají na teplé a slunné místo do lehké půdy.
Batáty mají rády dlouhé léto, ale při dobré expozici se jim daří i ve venkovním záhonu, případně ve velkých nádobách, kde působí dekorativně svými listy a povislým charakterem. Rostliny se mohou plazit i po zemi a oporu nepotřebují, zato ocení prostor.
Sklizeň přichází na podzim a bývá spíš o kvalitě než o množství – hlízy nejsou obří, ale chuťově výrazné. Velkou výhodou je, že využitelné nejsou jen samotné batáty, ale i mladé listy, které se dají připravovat podobně jako špenát. Zpracování je jednoduché a semena řešit netřeba, řízky se snadno připraví i z vlastních hlíz.
Mexická okurka, známá také jako cucamelon, patří k plodinám, které si lidé zamilují velmi rychle. Roste jako jemná popínavá liána, potřebuje oporu a nejlépe se jí daří na slunném místě venku nebo ve skleníku.
Po předpěstování začne brzy kvést a následně vytvářet množství drobných plodů velikosti hroznového vína, které připomínají miniaturní melounky. Chuťově jsou svěží, lehce kyselkavé a ideální do salátů, na ozdobu jídel nebo k nakládání.
Sklizeň probíhá průběžně celé léto a čím častěji se plody sbírají, tím víc rostlina plodí. Cucamelon je nenáročný, málo trpí chorobami a semena z vyzrálých plodů se dají snadno uchovat na další sezonu. Skvěle se hodí i do rodinných zahrad, protože děti jeho pěstování i sklizeň obvykle nadchne.
Pokud s netradičními plodinami teprve začínáte, ideální vstupní branou jsou barevné mrkve. Na jejich pěstování není nic exotického – vyžadují stejnou péči jako klasická oranžová mrkev, tedy lehkou půdu, dostatek vláhy při klíčení a trochu trpělivosti. Odměnou jsou ale kořeny v odstínech fialové, žluté, bílé nebo dokonce dvoubarevné, které vypadají skvěle na talíři, v salátu i v bedýnce ze zahrady. Právě kombinace jednoduchého pěstování a výrazného vizuálního efektu z nich dělá jednu z nejvděčnějších „netradičních“ plodin vůbec. A možná, že děti si nakonec oblíbí i dušenou mrkev!
Zkušenosti z posledních sezon ukazují, že největší úspěch mají plodiny, které rychle rostou, snadno se sklízí a přinášejí okamžitý výsledek. Ačokča, okra, lufa, barevné mrkve, mexické okurky nebo batáty přesně zapadají do trendu zahrady jako prostoru pro zvědavost, ne pro výkon. Nejsou dokonalé, ale baví – a právě to je možná důvod, proč letos frčí víc než kdy dřív.
Zdroje:
RHS – Royal Horticultural Society: Growing unusual vegetables, www.rhs.org.uk
BBC Gardeners’ World – Unusual crops to grow at home, www.gardenersworld.com
The Spruce – How to Grow Okra, Luffa and Sweet Potatoes, www.thespruce.com
University of Florida IFAS Extension – Okra and Sweet Potato Growing Guides, www.ifas.ufl.edu
Seed Savers Exchange – Growing and Saving Seeds of Uncommon Crops, www.seedsavers.org
Permakultura CS – praktické zkušenosti s pěstováním netradičních plodin ve střední Evropě, www.permakultura.cz
Zahrádkář – diskuse a články o pěstování pohanky, amarantu a čiroku, www.zahradkari.cz
Záhony se teprve probouzejí, ale právě teď se u jahod láme chleba. Co uděláte během několika jarních týdnů přímo ovlivní, kolik květů nasadí – a kolik sladkých plodů si v létě skutečně utrhnete.
Invazní a agresivní trávy dokážou během jediné sezóny ovládnout zahradu i okolí. Klíčem k jejich zvládnutí je zásah před vykvetením. Jak je poznat a účinně odstranit?
