Majitelé se rozhodli pro stavbu vysněného bydlení v krásném prostředí Vysočiny. Sehnali peníze a realizační firmu. S výsledkem byli spokojení a líbila se jim i nová střecha. Spoléhali přitom na profíky, kteří ji realizovali, že ji udělali nejen hezkou pro oko, ale také funkční. Bohužel se spletli.
Po relativně krátké době od dokončení se pod střechou začaly objevovat problémy. Docházelo k vlhnutí na rubu fólie, které se posléze rozšířilo i na tepelnou izolaci v úrovni stropu. Návod, jak rozeznat, jestli jde o zatékání nebo kondenzaci, najdete ve článku 5 kroků, jak ve střeše rozlišit zatékání od kondenzace.
Jednalo se o střechu na moderním přízemním bungalovu, postaveném v okrese Pelhřimov. Střecha byla valbová se sklonem 23 stupňů a tepelnou izolaci měla uloženou tak, jak se to dnes často dělá – v úrovni lehkého stropu. To znamená, že konstrukčně se jednalo o zateplenou tříplášťovou střechu.
Jako krytina zde byla použita pálená taška Sensaton 11 (tehdy ještě označovaná jako Samba 11) s povrchovou úpravou engoba v černé barvě. Celá střecha byla dokončená v roce 2010.
Pro úplnost ještě dodejme, že lokalita Vysočina má drsnější klimatické podmínky, které mají vliv na konstrukci střechy. Je tam 4. sněhová oblast a 3. větrná oblast.
Jak správně navrhnout a provést šikmou střechu s keramickou krytinou dnes určují dva základní předpisy, a to norma ČSN 73 1901 Navrhování střech z roku 2020 a Pravidla pro navrhování a provádění střech, které v roce 2014 vydal Cech klempířů, pokrývačů a tesařů ČR.
V době realizace předmětné střechy v roce 2010 tedy citované dokumenty ještě neplatily. Podmínky byly jiné. Podívejme se, jaké tzv. zvýšené požadavky podle tehdy platných pravidel na střechu působily.
Doplňkovou hydroizolační vrstvu pod skládanou krytinu je třeba navrhnout, vyskytne-li se ve střeše jeden nebo více zvýšených požadavků. Patří mezi ně zejména nedodržení bezpečného sklonu krytiny, využívání podkroví, konstrukční náročnost střechy (členitost, úžlabí, vikýře, střešní okna, zvláštní tvar střechy, délka krokví větší než 10 metrů), náročné klimatické podmínky v místě stavby a zvláštní místní předpisy.
Střecha měla sklon 23°, ale pro použitou krytinu Samba 11 postačuje bezpečný sklon 22°, takže v tomto směru žádný zvýšený požadavek. Ty ale vyvstaly, pokud šlo o klimatické podmínky (4. sněhová oblast a 3. větrná oblast) a konstrukční náročnost (tříplášťová zateplená střecha a valbový tvar střechy). Dohromady tak střecha vykazovala 3 zvýšené požadavky. V takovém případě dle tehdy platných pravidel bylo potřeba vytvořit ve střeše pojistnou hydroizolaci (PHI) na úrovni dnešní doplňkové hydroizolační vrstvy (DHV) 2. stupně.
Vedle výše uvedených legislativních nároků bylo nutné ještě respektovat požadavky výrobce krytiny (viz tabulka). Ten podle technických podmínek z roku 2010 vyžadoval vybudování tzn. těsného podstřeší. Toho šlo dosáhnout natažením fólie na bednění, přesahy mohly být volné. Eventuálně mohly být v klimaticky náročné oblasti přesahy slepované.
Na naší střeše však byla fólie pouze volně napnutá, bez jakékoliv podpory nebo bednění!
Správné větrání střechy je alfou a omegou pro její funkčnost. Ani v tomto ohledu nebyla střecha na Vysočině provedena správně. Nějaké větrání sice měla, ale to rozhodně neodpovídalo požadavkům.
V roce 2010 pro větrání střechy platilo totéž co dnes, že vzduch se odvětrává v hřebeni a podél nároží, a to průřezem velikosti 0,5 ‰ příslušné střešní plochy. Větrací taška ke krytině Samba 11 má větrací průřez 25 cm2, tzn. že 20 těchto tašek postačuje pro plochu 100 m2, aby splnily požadavek na odvětrání.
Nepovedená střecha v našem případě měla plochu 240 m2, takže větracích tašek na ní mělo správně být 48. Ve skutečnosti jich pokrývač použil jen 18! Podle toho větrání fungovalo jen na 40 %. Bohužel ale ani toto nebylo pravda, protože ve střeše byly další vady.
Další chybou byla výška kontralatí, které vytváří větrací mezeru pod krytinou. Požadavek na výšku kontralatě byl v roce 2010 minimálně 40 mm, jenže tady měly kontralatě výšku jen 26 mm!
Problém byl také u okapu. Pro nasávání vzduchu musí být v tomto místě vytvořený volný průřez o velikosti 2 ‰ příslušné střešní plochy, minimálně však 200 cm2. Nejen, že reálný větrací průřez byl kvůli špatným kontralatím u této střechy jen 130 cm2, ale ještě byl zmenšený větrací mřížkou. Tu je sice nutné instalovat, aby byla střecha zabezpečená proti vlétávání ptáků, ale je potřeba průřez odpovídajícím způsobem navýšit. Mřížka totiž sníží větrací průřez o 50 %!
Z laického pohledu to vypadá, že nepovedená střecha měla jen drobné nedokonalosti. Jenže v souhrnu byla jejich výsledkem nefunkční střecha. A to do takové míry, že majitel uvažoval dokonce o prodeji domu.
Nakonec ale našel opravdu spolehlivou firmu, která byla ochotná jeho problém řešit. Znamenalo to ovšem udělat po 14 letech střechu úplně znova.
Podle legislativy z roku 2024, kdy došlo k realizaci nové střechy, bylo nutné počítat už se čtyřmi zvýšenými požadavky, přestože sklon zůstal bezpečný. To představovalo vybudování doplňkové hydroizolační vrstvy DHV minimálně v třídě těsnosti 3, případně v třídě 4.
Lze použít jako minimální opatření tehdy, když je dodržený bezpečný sklon a na střechu nepůsobí více než 3 zvýšené požadavky.
Podle těchto požadavků je na opravené střeše správně instalovaný prkenný záklop, odpovídající typ fólie s přelepenými přesahy a podtěsněnými kontralatěmi. Precizně jsou provedené i všechny detaily.
Dokonale je vyřešené i větrání. Větrací tašky už jsou správně rozpočítané a instalované, tzn. jako každá třetí taška ve druhé řadě podél hřebenu a nároží. Realizační firma tím respektovala i podmínky pro tříplášťovou střechu, podle nichž není možné použít podhřebenovou větrací tašku Samba 11 (Sensaton 11).
Realizace nové střechy probíhala za plného provozu v domě. Krytina ještě nebyla položená, ale doplňková hydroizolační vrstva DHV v třídě těsnosti 3 už ano, když přišel pětidenní déšť (celorepublikové záplavy 2024). Díky precizně provedené DHV a použití kvalitní fólie, testované na odolnost proti dešti, ale do půdního prostoru ani při tomhle extrému nezateklo! Majitelé domu zůstali v suchu i pod nedokončenou střechou. Prožité okolnosti jsou dnes pro ně větší zárukou než deklarovaná slova na papíře.
Po skončení dešťů pokračovali pokrývači v práci. O tom, že se jednalo o opravdové profíky svědčí fakt, jak si při práci počínali. Zjistili si střední krycí šířku tašek (provádí se speciálním měřením přímo na stavbě) a podle ní si na střeše nakreslili rastr pokládky. Díky tomu tašky nemuseli pokládat standardně – zprava do leva, ale postupně po určitých plochách. Nejprve po obvodu střechy, pak si vyřezali úžlabí a nároží a také položili hřebenáče. Teprve pak krytinu doložili v celé ploše.
Jaký měl tenhle postup smysl? Pohybovali se po střeše bezpečněji po latích a náročnější plochy (hřeben, nároží…) se jim tak lépe realizovaly. Předešli také ušpinění černých tašek, které by nepochybně vzniklo, kdyby po nich stále běhali.
Nová střecha už bude majitelům sloužit správně a dlouhou dobu. Má to jen jeden kaz – druhá realizace byla téměř 4x dražší než první!!!
Zdroj: Rudolf Prus
Stavět dům, rekonstruovat chalupu nebo jen upravit byt – to vše dnes můžeme dělat tak, aby to bylo šetrné nejen k našemu rozpočtu, ale i k životnímu prostředí – díky ekologickým stavebním materiálům.
V dnešní době, kdy se stále více zaměřujeme na udržitelnost a efektivní využívání energií, je úsporná rekonstrukce domova nejen rozumnou volbou, ale hlavně investicí do budoucnosti. Renovace přináší n...
