Právě tyto čtyři příčiny mohou být důvodem vzniku vlhkých stěn a plísní, a proto si nechte poradit nejlepší způsob, jak se vlhkosti zbavit.
Kondenzace vody na povrchu stěny vzniká v důsledku dosažení rosného bodu vodních par ve vzduchu. Bývá způsobená nedostatečnou tepelnou izolací stěny či přítomností tepelného mostu. V zatepleném domě může být příčinou polystyren, který v kombinaci s plastovými okny dům zcela uzavře a učiní ho neprodyšným. V některých případech bývá kondenzace vody na stěnách způsobená i vysokou vlhkostí vzduchu, např. když se vaří, ale nevětrá.
Obrovským problémem je vznik plísně na vnitřních površích. Zkondenzovaná voda umožňuje růst plísní na materiálech, jako je latex v barvě na stěny. Vzduch obsahuje plísňové spory (výtrusy) různého druhu, které se podobně jako prach usazují na površích stěn a nábytku. Ani na vzduchu, ani na suchých površích nenacházejí tyto spory podmínky na růst. Pokud povrch zvlhne (kondenzuje voda, prosákne dešťová voda, zateče voda z vany apod.), začínají plísňové spory velmi bujně růst až vytvoří viditelný plísňový trávník. Když tato vlhkost vyschne, narůstání ustane – vývoj plísně začne znovu až tehdy, když se opět vyskytne vlhkost.
Pokud chceme odstranit již vzniklou plíseň, musíme dbát především na to, aby povrchy napadené plísní vyschly a pak zabránit opakovanému zvlhnutí. Plíseň potřebuje vlhkost, a ta může vzniknout kondenzací (srážením) vody, nacházející se ve vzduchu.
Staré budovy mají mnohdy poškozenou, nebo dokonce neexistující hydroizolaci spodní stavby proti vodě a zemní vlhkosti. Voda tak do zdiva stoupá velmi snadno. Tento fyzikální mechanismus se nazývá vzlínání. Díky němu dokáže voda stoupat do výšky zdiva a poškozovat tím zdi. Řešení tohoto typu vlhkosti je třeba odstranit komplexně, a proto je třeba svěřit posouzení stavby skutečným odborníkům.
Každá zeď a každá omítka obsahují určité množství hygroskopické vlastní soli (soli ve zdi), jakož i cizí soli (např. ze země). Tyto soli se působením kapilární vzlínající vlhkosti „vymývají“ ze země, příp. ze zdiva. Ukládají se nejčastěji v odpařovací zóně zdiva, v omítce nebo nátěru. I když je zdivo uvnitř suché, může se zasolená omítka či nátěr při vyšší vzdušné vlhkosti jevit jako mokrá (hygroskopická).
Další z příčin vlhnutí zdiva je i dešťová voda, která může do zdí pronikat několika způsoby. Buď do stěn stéká přes trhliny ve fasádě domu, nebo nasakuje do špatné omítky, která vlhkost propouští. Na vině přitom nemusí být jen právě padající déšť, ale i dešťová voda odražená od okolí, která naráží na zdi vaší budovy. Jejím nejčastějším projevem jsou zelené mapy na soklové oblasti.
Na trhu existuje mnoho metod, které jsou zaměřené na vysušování zdiva a kterými lze vlhnutí pozastavit. Při každé metodě vysušování je však třeba brát v úvahu typ vlhkosti a její účinnost z dlouhodobého hlediska.
Pokud jste již vyzkoušeli více neúčinných metod vysušování, nebo se chcete ohledně vysušování zdiva jen poradit, neváhejte nás kontaktovat. Naši technici vám ochotně poradí a zároveň důkladně vysvětlí, v čem spočívá naše AQUAPOL technologie vysušování budov a proč je právě ona dlouhodobě účinná.
Zdroj a foto: AQUAPOL SLOVAKIA s. r. o.
Moderní vychytávky pro kočky, psy i další domácí mazlíčky usnadní krmení, dohled i úklid. Které z nich se vyplatí pořídit a kde mají své limity?
Výběr střešní krytiny patří k nejdůležitějším rozhodnutím při stavbě nebo rekonstrukci domu. Střecha tvoří přibližně 30 % celkového tepelného obalu budovy, chrání interiér před deštěm, sněhem, větrem ...
