Rezidence Horizont je umístěná na svažitém skalnatém pozemku tak, jako by byla jeho pokračováním. Unikátnost tohoto domu však nespočívá jen v jeho architektuře, ale také v konceptu s nulovou spotřebou energie. Rezidence je dílem architektonického studia Onus.
Projekt má kořeny v kykladské krajině nejen co se týče vzhledu, ale také v energetické soběstačnosti, obnově ekosystémů a v cirkulárním využívání zdrojů. Polopodzemní design rezidence minimalizuje rušivé vizuální efekty a zásahy do ostrovního terénu. Díky tomu je možné považovat projekt rezidence Horizont za představitele regenerativní architektury pro ostrovní prostředí. Potvrzuje to i vítězství v soutěži Architizer A+ Award 2025 za nerealizovaný udržitelný rezidenční projekt.
Rezidence na strmém svahu s výhledem na Egejské moře má rozlohu 230 m2 a je částečně zapuštěná do země. Tím je definovaná jak forma stavby, tak její energetické nároky. Kámen vytěžený při budování je zpětně použitý jak pro stavbu stěn, tak pro obklady. Materiálová vazba domu na místo je díky tomu velmi silná. Kromě toho projekt pracuje s recyklovaným dřevem, pohledovým betonem a původní vegetací. Tento mix stavbě zajišťuje nízkou uhlíkovou stopu.
Hlavní osu domu tvoří přímka rovnoběžná s horizontem. Vnitřní prostory jsou orientované na jih, kde nabízejí nerušené výhledy na moře a zároveň maximalizují pasivní solární zisky. Zato severní fasáda je více chráněná terénem, a to jak kvůli převládajícím větrům, tak pro tepelný komfort. Venkovní bazén ve tvaru písmene „L“ není jen zpříjemněním pro obyvatele, z hlediska architektonického konceptu vymezuje venkovní prostor a přispívá k pasivnímu chlazení. Současně vizuálně propojuje rezidenci s okolím.
Tím nejpodstatnějším na celém projektu ale je jeho klimatická strategie. Promítá se do hluboko posazených otvorů s otevíratelnými okny. Ve střeše zapuštěné části je doplňují tři střešní okna, která umožňují větrání průvanem i přirozené osvětlení. Těžká hmota stavebních konstrukcí s velkou akumulační schopností a cirkulace vzduchu zajišťují stabilní vnitřní teplotu bez nutnosti používat klimatizaci.
Mikro větrné turbíny využívají stálý vítr na ostrově, zatímco geotermální systém zajišťuje vytápění a chlazení. Modrozelená střecha o rozloze 300 m2 dešťovou vodu zachycuje, shromažďuje a po filtraci je voda připravená k využití. Čištěním prochází i šedá voda, aby byla připravená k opětovnému použití. Odpad je díky tomuto řešení minimalizovaný a není třeba napojovat dům na komunální sítě.
Pro ozelenění střechy byly vybrané původní rostliny kykladského ekosystému, aby zvýšily biologickou rozmanitost, přilákaly opylovače a stabilizovaly půdu. Strategicky umístěné stromy a keře zajišťují zastínění a ochranu před větrem, čímž se zlepšuje mikroklima v okolí budovy. Tento respekt k okolní krajině přispívá k dlouhodobému zdraví půdy, zadržování vody a podporuje soběstačnou ekologickou rovnováhu.
Uvnitř rezidence jsou obývací prostory a ložnice uspořádané kolem zdrojů přirozeného světla s překrásnými výhledy. Povrchy jsou ponechané v maximální možné míře přírodní, aby textury místních materiálů vytvářely potřebnou atmosféru.
Přechody mezi vnitřním a venkovním prostorem jsou plynulé, s terasami a stinnými verandami, které rozšiřují užívání domu směrem ven.
Rezidence Horizont je příkladem regenerativního designu, který upřednostňuje obnovu před spotřebou. Stavba je koncipovaná nejen jako úkryt před nepřízní počasí, ale také jako systém podporující životní prostředí a pohodu obyvatel. Dokazuje, že architektura se může stát součástí širší ekologické infrastruktury, která podporuje přirozené přírodní procesy a zároveň poskytuje pohodlné a odolné prostředí k životu.
Využitím obnovitelných zdrojů energie, recyklací vody, stavěním z místních materiálů a respektem k ekosystémům je rezidence Horizont modelem udržitelného života, který se přizpůsobuje místu a klimatu. Jeho tichá přítomnost v krajině odráží závazek architektury pracovat spíše s půdou, se kterou je spojená, než aby na ní parazitovala. Projekt rezidence Horizont byl dokončený letos, v příštím roce započne jeho realizace.
Zdroj: v2com
V březnu 2025 zasáhlo Myanmar (Barmu) zemětřesení o síle 7,7. Druhé největší město země skončilo v troskách. Neporušených ale zůstalo 26 bambusových domků s pořizovací cenou jako za jeden smartphone.
Příkladem netradičního řešení provozní střechy je hlavní budova univerzity ve městě Indore. Skládá se z kaskádově navazujících plošin, které začínají na terénu a končí ve vrcholu čtyřpatrové budovy.
