V místě se nacházelo v 10. století slovanské sídliště a o sto let později na něj navázali čeští Přemyslovci. Vybudovali zde hrad jako královskou pevnost, která měla chránit jižní hranici před vpády z Rakous. Dřevěný hrad byl založený na levém břehu Želetavky a členěný byl na tři části, které navzájem oddělovaly valy. Později původní dřevěný hrad ustoupil kamenné stavbě, ze které je dnes jeden z nejstarších a nejromantičtějších hradů na našem území.
V dlouhé historii hradu proběhlo mnoho stavebních zásahů. Hradní palác, obě vstupní věže, štítová zeď i jižní křídlo, jak je známe dnes, doplnily stavbu ve 14. století. Na přelomu renesance a baroka pak hrad dostal současný horizontální vzhled s jedinou svislicí v podobě štíhlé strážní věže. Pak ale přišlo období, kdy pustnul. Teprve v polovině 19. století hrad zachránila hrabata František a Jindřich z Daunů a upravila jej do dnešní novogotické podoby.
Údržba stavebních objektů se nevyhýbá ani bytelným kamenným hradům. Jenže státní hrad Bítov byl odpradávna hradem obranným, proto jej postavili na málo přístupném místě na kopci nad řekou. Pro pokrývače, kteří na hradě opravovali střechy, se kvůli tomu hrad stal skoro stejným oříškem jako pro jeho dřívější dobyvatele.
Rekonstrukce střešních plášťů a krovů se zhruba před deseti lety ujala společnost HB Delta. Opravit měla jižní křídlo, palác a věž, a to tak, aby práce nijak neomezovaly návštěvníky. Rozložili je proto do několika let a použili i speciální závěsné konzolové lešení. Na této konstrukci, zavěšené na římse pod střechou, probíhaly stavební práce. Konzolové lešení bylo vhodným řešením i pro venkovní stranu hradu, nad srázem nad přehradou. Někde ale ani to nestačilo a musela nastoupit horolezecká technika.
Pracovní plocha byla instalací konzolového lešení zajištěná, ale zbývalo vyřešit spoustu dalších potíží. Aby se firma do hradního areálu vůbec dostala s nějakou technikou (traktor, vysokozdvižný vozík), musela nejprve vyztužit příjezdový most. Bez pomocné tesařské konstrukce by po něm totiž přejela jen osobní auta. Limitující byly i rozměry bran na nádvoří, kterými velké nákladní auto neprojelo. Změnit se musela i pracovní doba, protože třeba návoz materiálů nebylo možné realizovat během návštěvní doby.
Aby pracovníci na střeše (nejen pokrývači, protože se zde vystřídalo mnoho řemesel) mohli bez problémů pracovat, mělo lešení šířku podlahy asi 1,10 m a výšku zábradlí 1,50 m. Samozřejmostí byla geotextílie na podlaze proti propadu materiálu nebo nářadí, a taky síťovina na zábradlí proti prachu. Návštěvníky zkrátka nesmělo nic omezovat.
Nebyli to ale jen lidé, na které bylo nutné brát při opravách maximální ohled. Na hradě sídlí kolonie netopýrů a kvůli nim museli v konstrukci zřídit speciální průletové otvory. V některých obdobích dokonce museli kvůli netopýrům práce přerušit úplně, aby nenarušili jejich životní cykly.
Hrad Bítov je národní kulturní památkou, to znamená, že všechny opravy musely kopírovat původní řešení, tj. krov je z modřínového dřeva s vodorovným laťováním, na něm je pálená střešní krytina (bobrovka režná) a klempířské prvky z mědi. Díky tomu máte dnes možnost vidět hrad ve stejné kráse, jakou mu při budování vtiskli jeho dávní stavitelé.
Přesto chybělo jen málo a replika nemusela být úplně stoprocentní. Při dozdívání dvou osmiúhelníkových pivovarských komínů totiž stavbařům chyběly správné cihly. Dříve si stavitelé cihly pálili sami, takže měly úplně jiné rozměry než ty dnešní. Problém se podařilo vyřešit díky náhodě. V podhradí našli majitele staré budovy, který jim dovolil, aby si u něj potřebné cihly nabourali. Jeho zásluhou jsou komíny opravené identickými cihlami a podařilo se zachovat i spárořez a celkový vzhled.
Jak je vidět, realizace střech může být někdy pěkná detektivka a k jejímu vyřešení nestačí jen dobře zvládnuté řemeslo. Vzpomeňte si na to, až na Bítov vyrazíte. Hrad je v září otevřený denně (kromě pondělí) od 9 do 17 hodin.
Na hradě Bítov se natáčely pohádky Tajemství staré bambitky a Sen o krásné panně.
Foto: HB Delta
Hrad Kašperk vznikl v roce 1356 a jeho současnou podobu tvoří obdélníkový palác a dvě obytné věže. Střechy obou věží měly kdysi tvar komolého jehlanu a byly vyzděné z cihel.
Jsou dvě cesty k návrhu domu. Obvykle nejprve vznikne celková koncepce hmoty budovy, včetně definice střechy. Vnitřní dispozice se pak tomuto návrhu přizpůsobuje. V opačném případě jsou nejprve defino...
