Firem realizujících střechy jsou stovky. Ale jen hrstka z nich má za sebou více než třicet let existence, během kterých vždy sázela na kvalitu. Plně to platí o firmě STAK-D, spol. s r. o., z Domanína.
Boom nástaveb odstartoval s razantní proměnou stavebnictví po otevření hranic, kdy se k nám dostaly nové materiály a technologie. Uvolnila se i pravidla stavění, která do té doby striktně trvala na plochých střechách jako symbolu moderního směřování tehdejší ideologie. Po bydlení pod střechou proto byl po desítkách let půstu velký hlad, nehledě na to, že se tím řešil i nedostatek bytů, kterých bylo tehdy stejně málo jako dnes.
Nástavbou byl opatřený i bytový dům z roku 1974, na kterém přibyla mansardová střecha. V současnosti si ale majitelé jejích podkrovních bytů stěžují na časté a intenzivní zatékání při silných deštích. Projevuje se mokrými mapami na sádrokartonovém obkladu, a to zejména kolem střešních oken. Pro řešení problému byl pozvaný soudní znalec, který nenašel jen jednu opravitelnou vadu, ale hned celý soubor nedostatků. Některé mají svůj původ ve špatné prvotní realizaci, u jiných je příčinou stárnutí a absence řádné údržby. Poučte se z tohoto konkrétního případu a neopakujte stejné chyby:
Shrneme-li tento jen neúplný výčet, tak je možné konstatovat, že střecha je plná vad, defektů a netěsností, které neodpovídají platným normám, vyhláškám, pravidlům a montážním návodům. Při jejím tepelně-technickém posouzení se navíc projevil další zásadní problém. Celoroční bilance vlhkosti je nevyhovující, tzn. že ve střeše kondenzuje voda. Ta by se aspoň v příznivějších měsících vypařila, kdyby střecha řádně větrala. Jenže u popisované střechy nic z toho neplatí.
Vzhledem k množství a povaze vad na problémové nástavbě je nutná komplexní oprava střešního pláště. To znamená kompletní demontáž střešní krytiny až na nosné dřevěné krokve. Protože se ale pod střechou bydlí, požaduje majitel, aby oprava střešního pláště proběhla pouze z venkovní strany, bez zásahu do sádrokartonových obkladů v interiéru.
Vzhledem ke všem zjištěným skutečnostem je vysoce pravděpodobné, že ani stávající parozábrana nefunguje bezchybně. Potom je jediným řešením, s přihlédnutím k požadavku na opravu zvenčí, instalace nadkrokevní izolace. Použití nové střešní skladby je ale nutné konzultovat se statikem a případně podle jeho pokynů krov zpevnit.
Z nástavby je nutné nejprve demontovat stávající krytinu včetně laťování. Pryč půjde i tepelná izolace z minerální vaty. Pak je řada na stávající parotěsné fólii, která sice zůstane, ale bude prořezaná.
Následují nové vrstvy, které začínají bedněním z OSB desek, přibitým na krokve. Na něj přijde nová parozábrana v podobě samolepícího asfaltového SBS pásu s nosnou vložkou z hliníkové fólie. Parozábranu je třeba důkladně napojit na veškeré navazující konstrukce (stěny, prostupy apod.). Dalším krokem je pokládka desek nadkrokevní izolace s následnou doplňkovou hydroizolační vrstvou se slepenými spoji a napojením na navazující konstrukce.
Pak už jsou na řadě podtěsněné kontralatě (více o významu podtěsnění ve článku Těsnění pod kontralatěmi se vyplatí), latě a na nich skládaná krytina. A pozor, součástí opravy musí být i vytvoření funkční větrací mezery pod skládanou krytinou!
Soudní znalec ve svém vyjádření investorovi důrazně doporučil, aby si na dobu opravy zajistil kvalitní technický dozor stavebníka, který se vyzná v problematice střech. To je zároveň i obecným doporučením pro všechny, kteří se pouštějí do realizace střechy. Zejména pak ale pro ty, kteří už řeší předchozí špatnou zkušenost a tentokrát chtějí dopadnout dobře. Stejně jako v našem dnešním příkladě.
Zdroj: Roman Kučera (soudní znalec v oboru stavebnictví se specializací na střechy, krytiny a izolace)