Ohrožuje nás půdní sucho, takže otázka zadržování vody je stále aktuálnější. Jak to udělat ve městech? Řešením je nahradit nepropustné betonové a asfaltové plochy zasakovacími systémy.
Každá nástavba začíná projektovou dokumentací. Nejen kvůli stavebnímu řízení, kterému se při zásahu do nosné konstrukce nevyhnete, ale hlavně proto, že právě v této fázi se rozhoduje o tom, kolik prostoru získáte a za jakou cenu. Řeší se tloušťka konstrukcí, skladba stěn, způsob založení nové části stavby a také, jak bude nástavba technicky navázána na původní dům a zastřešena. A s tím souvisí i volba materiálů.
Jedním z materiálů, které se pro nástavby velmi dobře hodí, je zdivo Sendwix. Základem je jeho vysoká pevnost v tlaku. „Díky tomu lze navrhovat nosné stěny s menší tloušťkou, aniž by bylo nutné slevovat ze statické bezpečnosti. Běžně lze pro obvodové zdivo použít tloušťku 200 mm,“ říká technický konzultant KM Beta Vlastimil Sova. Právě tato kombinace – vysoká únosnost a štíhlost – je pro nástavby klíčová. Zdivo navíc díky své vysoké objemové hmotnosti velmi dobře tlumí hluk, což je u nástaveb důležité zejména v hustší zástavbě nebo u domů v blízkosti dopravní infrastruktury.

INFORMACE: Rozdíl mezi jednotlivými zdicími systémy je dobře vidět na jednoduchém příkladu. Představme si nástavbu na půdorysu 11 × 8 metrů. Pokud by obvodové zdivo mělo tloušťku 400 mm, zmenší se vnitřní rozměry stavby o 800 mm v každém směru. Vnitřní užitná plocha tak vychází přibližně na 73,4 m². Při použití štíhlého obvodového zdiva Sendwix o tloušťce 200 mm se vnitřní rozměry zmenší jen o 400 mm. Výsledná užitná plocha pak činí zhruba 80,6 m². Rozdíl je tedy více než 7 m².
Jakmile je nosná konstrukce nástavby navržena, přichází na řadu nový střešní plášť. Ten celý zásah technicky uzavírá a zásadně ovlivňuje jeho dlouhodobou funkčnost. Právě u nástaveb střecha neplní jen ochranou funkci. Stává se klíčovým prvkem, který musí bezchybně navazovat na nové konstrukce, splnit zvýšené nároky na statiku i energetiku a zároveň být připravený na další technologie.

Právě proto má smysl volit systémovou střešní krytinu, která je navržena jako celek – od základních tašek až po všechny funkční doplňky. Nabízí optimální kombinaci odolnosti, dlouhé životnosti a technicky promyšlených detailů.
Moderní střecha dnes nestojí jen na základní tašce. Stejně důležité jsou i prvky, které řeší jednotlivé konstrukční detaily. Právě na nich často závisí funkčnost celé střechy i její výsledný vzhled. Součástí systému jsou proto speciální doplňky navržené tak, aby na sebe přesně navazovaly. Patří mezi ně například okrajové tašky, které umožňují čisté zakončení štítových hran bez nutnosti oplechování. Detail okraje střechy je tak konstrukčně přesnější, těsnější a zároveň vizuálně sjednocený.

Systém dále zahrnuje tvarovky pro úžlabí, hřeben i nároží, větrací a odvětrávací tašky nebo speciální prvky určené pro prostupy kabelů a dalších technologií. Díky tomu není potřeba řešit instalace dodatečnými zásahy do krytiny.
Barvy a povrchy krytiny dávají domu charakter. U nejrozšířenější řady krytiny KM Beta je proto k dispozici sedm barev a pět povrchových úprav, od hladkých a lesklých až po matné, které dobře zapadají do tradiční zástavby. Prémiové střešní tašky mají navíc hladký povrch, který chrání krytinu před usazováním prachu a nečistot – tím účinně pomáhá předcházet růstu vegetace.

U každé stavby platí jedno důležité pravidlo: cena musí být kompletní. Nejen za základní krytinu nebo zdivo, ale za kompletní systém včetně doplňků, detailů a navazujících technologií. Právě tady se v praxi nejčastěji chybuje – ceny za metr čtvereční nemají bez znalosti detailů téměř žádnou vypovídací hodnotu. „Nabízíme proto nacenění na základě projektu nebo výkazu výměr. Stačí zaslat podklady a výstupem z naší strany je položkový rozpočet na materiál,“ říká regionální manažer KM Beta Lukáš Bláha.
Zdroj a foto: KM Beta a.s.