Už rok platí zákaz kotlů na tuhá paliva 1. a 2. emisní třídy a těch, které žádnou třídu ani uvedenou nemají. Přesto si z toho velké množství domácností nic nedělá a nevyhovujícími zdroji tepla topí dál.
Krátce před vstoupením zákazu v platnost sice poptávka po výměně kotlů narostla, ale od začátku loňské topné sezóny zase víceméně utichla. Přitom podle Cechu topenářů a instalatérů zůstalo v provozu až 150 tisíc nevyhovujících kotlů.
A to navzdory tomu, že za provozování zdroje tepla, který nesplňuje stanovenou emisní třídu, hrozí pokuta až 50 tisíc korun, a to i opakovaně. Reálně ale, aspoň zatím, kontroly kotlů tak přísné nebyly. A když už shledaly nesrovnalosti, vyzvaly domácnost k nápravě, maximálně udělily pokutu nejčastěji kolem tisíce korun. Letos už však situace může být jiná.
Zatímco dosud mohly kontroly provádět jen obce s rozšířenou působností, v letošním roce si mohou na provinilce „došlápnout“ i běžné obecní úřady. A to na základě zákona č. 42/2025, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, jenž vstoupil v platnost 1. 3. 2025.
Provozovatelé kotlů na tuhá paliva musí totiž každé 3 roky zajistit kontrolu jeho technického stavu a uchovávat si o těchto kontrolách doklady. Na základě novely zákona o ochraně ovzduší mohou informace o zdrojích tepla – tedy o jejich typu, emisní třídě, používaném palivu včetně potvrzení o revizích – vyžadovat i běžné obecní úřady.
Neposkytnutí těchto informací je nově samo o sobě přestupkem a obec za něj může udělit pokutu až 20 000 Kč. Přesněji řečeno: pravomoc udělování pokut zůstává jen v kompetenci obcí s rozšířenou působností, nicméně podnět k tomu jí může dát i běžná obec, která při kontrole zjistí nesrovnalost.
O přestupek se jedná i v případě, že fakticky máte kotel v pořádku, jen to včas nedoložíte.
Určitě se nemusíte bát, že by k vám o půlnoci vtrhlo komando úředníků a chtělo vidět váš kotel. V první fázi kontroly se vše odehrává písemnou cestou:
Obecní úřady nemají kompletní databázi, čím která domácnost přesně topí, ale do budoucna by určitě měla vzniknout. Mají však přístup do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP), kde jsou uložena data o povinných kontrolách technického stavu a provozu kotlů. Zprávy sem ukládají přímo revizní technici. Absence revizních zpráv v systému je tak prvním vodítkem, že domácnost nemá vytápění v souladu s platnými předpisy.
Obce mohou také provádět namátkové kontroly nebo se zaměřit na domácnosti, které zákaz kotlů evidentně porušují – prozradí je kouř či zápach z komína během topné sezóny. Poměrně časté jsou také kontroly na základě podnětu od sousedů, které znečištěný vzduch v místě bydliště obtěžuje. Nebo i od těch, kteří na vás prostě mají „pifku“.
Jako doklad o používaném palivu poslouží faktura nebo dodací list, kde je jasně uveden typ paliva (uhlí, dřevo, pelety apod.) a jeho množství. Pokud topíte vlastním dřevem, většinou postačí čestné prohlášení. Není však od věci, pokud můžete např. doložit vlastnictví lesa nebo povolení k těžbě; pokud máte dřevo od souseda či známého, pak od nich mít alespoň jednoduché písemné potvrzení o daru nebo prodeji dřeva.
Máte ještě kotel, který nesplňuje platné limity? Zahajte topnou sezónu už s novým. Je zbytečné riskovat pokuty – mohou vás pomalu vyjít dráž než výměna kotle. Kontroly byly zatím vlídné, ale s novelou zákona o ochraně ovzduší a rozšířením pravomocí pro běžné obce jich může být víc. A s nepoučitelnými hříšníky jim může dojít trpělivost. Obzvlášť s těmi, kteří nevypadají, že by si výměnu nemohli dovolit.
Investice do nového zdroje tepla nemusí být nikterak závratná. Obzvlášť, když využijete dotaci z programu Nová zelená úsporám. Na lokální kamna se dá čerpat 35 tisíc, na kotel na biomasu s akumulační nádrží 65 tisíc a například na kotel se samočinnou dodávkou paliva 90 000 Kč.
Starý kotel samozřejmě můžete vyměnit i za tepelné čerpadlo – dotace zde může být až 130 000 Kč, ale i tak budou pořizovací náklady poměrně vysoké a provoz oproti vytápění tuhými palivy nákladnější.
Pro nízkopříjmové domácnosti platí něco jako „Kotlíkové dotace 2025“, i když se letos už tak nejmenují a jsou zařazené do podprogramu Nová zelená úsporám Light. Zde mohou žadatelé získat 50 tisíc na kamna; 110 tisíc na kotel s akumulační nádrží nebo se samočinnou dodávkou paliva a až 150 000 Kč na tepelné čerpadlo.
Ministerstvo loni deklarovalo, že se dotační program bude každý rok aktualizovat. A vzhledem k tomu, že podpora šla v posledních letech postupně dolů, je možné, že i v příštím roce budou dotace ještě méně „štědré“. Proto není nač čekat.
Vyhovující kotel může s využitím dotace vyjít zhruba na 65 tisíc, pro nízkopříjmové domácnosti třeba jen 20 tisíc korun. V podstatě tedy místo jedné pokuty už můžete mít nové, lepší vytápění. Modernější kotle znamenají nejen úspornější provoz, protože mají vyšší účinnost, ale také méně starostí s provozem a čistší ovzduší – méně kouře, sazí a zápachu v okolí domu. I nižší prašnost přímo v domácnosti – takže i méně uklízení.
I když je hlavní cíl zákona o ochraně ovzduší ochrana životního prostředí, což pro řadu domácností – zejména těch s nižšími příjmy – nebývá priorita, znamená pro ně v konečném důsledku přechod na ekologičtější vytápění úsporu peněz a zdravější prostředí, v němž žijí.
Zdroje:
Cechtop.cz
Zakonyprolidi.cz
Rachejtle k silvestru patří – zároveň ale „pálí“ peněženky, oči, zvířecí nervy i ovzduší. Přehledně shrnujeme, co v Česku nově platí pro zábavní pyrotechniku, městské ohňostroje i domácí odpaly.
Promyšlené vánoční přípravy pomáhají snížit plýtvání potravinami a zamezit zbytečnému utrácení. Uvážlivé nakupování vám přinese klidnější svátky, nižší zátěž pro peněženku i přírodu.
