Přírodní břidlice nepatří mezi materiály uměle barvené či přibarvované. Barva kamene-břidlice je vždy přírodní. Nejčastěji jsou pokrývačské břidlice v různých odstínech tmavě šedých až do černé. Tmavší břidlice obsahují vyšší podíl organické hmoty. Větší obsah chloritu způsobuje zabarvení do zelena, oxidy železa pak odstíny do červena.
Proces zbarvování kamene příměsemi sloučenin kovů může pokračovat a v průběhu času dál měnit barevnost. Podle stability barvy dělíme břidlice na:
Změna barevnosti u kvalitních břidlic nesnižuje jejich životnost nebo kvalitu. Je to podobné jako u kovů, které také vlivem klimatických podmínek časem zpatinují.
U nás se barevná břidlice těžila hlavně v okolí Železného Brodu a měla různé odstíny zelené barvy. Řadila se mezi kvalitnější druhy břidlice pro střechy, jenže postupem času kvalita těženého kamene klesala. To byl důvod k ukončení těžby.
Další v Čechách na střechách poměrně hojně zastoupenou barvou břidlice je fialová. Původ těchto kamenů je hlavně v Anglii a Walesu, odkud se k nám dovážela od druhé poloviny 19. století. Jejím charakteristickým rysem byla výborná kvalita.
V současnosti se barevné břidlice těží v těchto lokalitách:
V Severní Americe jsou naleziště kvalitní střešní barevné břidlice v mnoha odstínech. Historie jejího používání na střechách zde sahá hluboko do 19. století a pokračuje dodnes.
Krytina z barevné břidlice v minulosti zdůrazňovala důležitost a jedinečnost objektu, proto se obvykle používaly kombinace jednotlivých barev. Jednalo se buď o standardní orámování plochy střechy jinou barvou nebo pomocí barevné břidlice na střeše vytvářeli obrazce a vzory. U takto zhotovené střechy nebylo pochyb o významu celé stavby.
V dnešní době je moderním trendem kombinace různých barev (dle vlastního výběru) k vytvoření melírovaného vzhledu střechy, čímž vznikne vždy naprostý originál. Břidlice nabízí mnoho stylů krytí a vyniká svou variabilností. Připočteme-li k těmto možnostem ještě barevnost, pak není pochyb o tom, že je to krytina, se kterou lze i dnes vytvářet originální střechy.
Zdroj: Maroš Žáčik, NSQ, s. r. o.
Nejbezpečnější krytinou je břidlice. Je-li správně zvolená a řádně položená, pak je břidlicová střecha nejtrvanlivější částí budovy. Z hlediska nároků na pokrývače je to ale krytina nejsložitější.
