Možnosti moderních plechových krytin – první část

Nejpodstatnějším rysem plechové střešní krytiny je její nízká hmotnost. Pro srovnání: metr čtvereční těžké taškové střechy váží průměrně 40 až 50 kilogramů. Oproti tomu ocelová krytina má jen 5 kg/m² a ta hliníková dokonce jen 2,5 kg/m². I tak ale plechová krytina bez problému odolává klimatickým vlivům i mechanickému namáhání.

Nízká hmotnost plechové krytiny může ovlivnit už vlastní návrh střešní konstrukce. Pro dosažení potřebné únosnosti může v některých případech stačit pouze subtilnější krov. U novostaveb tak lze snížit náklady na nosnou konstrukci střechy. V rámci rekonstrukcí starších domů zase nemusí být nutné předělávat celý krov. Pokud je ten nynější v dobrém stavu, je možné instalovat novou plechovou krytinu bez nutnosti kompletní výměny stávajících nosných konstrukcí.

Plechová krytina se obvykle vyrábí z materiálu nepřesahující tloušťku jeden milimetr, proto je například oproti klasickým taškám méně náročná na prostor, což přispívá ke snížení nákladů na dopravu, skladování i manipulaci. „I přes její často značné rozměry není nutné při realizaci používat těžkou techniku. S ohledem na členitost střešní plochy se tím vlastní pokládka urychluje. S tím souvisí často menší náročnost na práci a tedy i náklady s ní spojené,“ uvádí Ing. Petr Tureček, produktový manažer společnosti SATJAM, předního českého výrobce plechových střech. Dle rozměrů krytiny obvykle bývá v ploše málo spojů, čímž se snižuje riziko zatékání. Krytinu proto lze instalovat i na střechy s velmi nízkým sklonem. Vzhledem k pevnosti zdrojových materiálů ji lze použít do míst, kde je nutné počítat s velkým zatížením větrem a sněhem.

Materiály plechových krytin

Vlastnosti a odolnost plechové krytiny jsou dány v prvé řadě použitým materiálem. Jejím jádrem je nejčastěji plech z oceli nebo slitiny hliníku. „Ocelové krytiny jsou opatřeny vrstvou zinku a pasivační vrstvou, která jej chrání před korozí a dalšími chemickými reakcemi. U obou materiálů se na vnější povrch poté nanese primer, který rovněž snižuje riziko chemické reakce a zvyšuje přilnavost následných vrstev,“ popisuje Ing. Petr Tureček ze SATJAMu. Na něj se poté z vrchní strany aplikuje konečná povrchová úprava a ze spodní strany ochranný lak. Konkrétní složení jednotlivých vrstev se samozřejmě u různých výrobců může lišit, což významně ovlivní vlastnosti krytiny. Ocel i hliník jako takové pak mají rovněž své odlišnosti a je otázkou preferencí investora, čemu dá přednost.

Ocel – Dosahuje vysoké pevnosti a odolnosti vůči mechanickému namáhání. Je ale náchylnější vůči korozi, proto musí být její povrch řádně ochráněn. Pro zajištění patřičné odolnosti by krytina měla být opatřena dostatečnou vrstvou zinku a dalšími úpravami. Oproti hliníku má o něco vyšší hmotnost.

Hliník – Ve srovnání s ocelí se jedná o měkčí materiál, zároveň je ale výrazně odolnější vůči korozi a jinému chemickému působení. Díky tomu má obecně delší životnost, ovšem je třeba počítat s o něco vyššími pořizovacími náklady. Pro výrobu střešních krytin se obvykle používají slitiny hliníku.

Povrchové úpravy

Plechové krytiny bývají opatřeny širokou škálou povrchových úprav, které jejich vlastnosti a barevné provedení dále významně ovlivňují. Lze se setkat s hladkým i mírně strukturovaným povrchem. „Používají se například povrchové úpravy na bázi polyuretanu, které zajišťují vysokou odolnost proti chemickému působení a umožňují použití krytiny do velmi náročného prostředí se zvýšenou korozivitou, jako jsou například oblasti s častým výskytem smogu,“ vysvětluje Ing. Petr Tureček ze SATJAMu. Setkat se lze i s povrchy na bázi polyesteru. Uplatní se v exteriérech i interiérech, kde je vyžadována standardní chemická odolnost a obvykle poskytují optimální poměr kvality a ceny

Rozměrové možnosti plechové krytiny

O plechových krytinách rozhodně neplatí, že by byly všechny stejné. Dobrá adaptabilita a tvárnost vstupní suroviny ve spojení s nízkou hmotností naopak umožňuje vytvářet krytiny v široké škále rozměrů a tvarů. Vstupní materiál se na výrobní lince vylisuje a vyválcuje do požadovaného tvaru a upraví na konkrétní rozměr. V základu lze plechové krytiny rozdělit na tři kategorie:

Maloformátové krytiny – Jsou ideální zejména na členité střešní plochy. Jednotlivé panely se vyrábí o šířce přibližně jednoho metru a v délce maximálně dvou řad prolisů. Lze je dále rozdělit na dvoumodulové krytiny čítající svou délkou dvě řady prolisů, jednomodulové krytiny s jednou řadou prolisů a kusové krytiny.

Velkoformátové krytiny – Představují vhodné řešení hlavně na jednoduché střechy. Jedná se o pásy materiálu o šířce kolem jednoho metru, délka může být až šest metrů. Krytina se vyrábí na míru konkrétní střechy, čímž se minimalizuje množství vzniklého odpadu. V ideálním případě obsáhne celou délku spádnice. Díky jejich rozměrům bývá vlastní pokládka výrazně urychlena.

Falcované krytiny – Jedná se o pásy plechu, které se přímo na stavbě tvarují a pomocí speciálních nástrojů falcují do sebe. V ploše tak vytváří charakteristickou stojatou drážku. Alternativou jsou krytiny napodobující vzhled falcovaného plechu se stojatou drážkou, odlišující se ovšem způsobem instalace, jako je i krytina SATJAM Rapid DeLuxe.

V příštím článku se blíže zaměříme na kvalitu materiálů, z nichž se střešní krytiny vyrábějí a jak dále jejich vlastnosti ovlivňují. Více na www.satjam.cz

Zdroj: Ing. Petr Tureček, SATJAM s.r.o.