Služba výkonové rovnováhy pomáhá udržet stabilní elektrizační soustavu v době rostoucího podílu OZE. Jak funguje v praxi, kdo se do ní může zapojit a kde jsou její limity?
Okolnosti nás stále více tlačí k udržitelnému vytápění domu – nejen kvůli dotacím, emisním povolenkám nebo zpřísňujícím se podmínkám pro výrobu i provozování zdrojů tepla. Primární důvody jsou dopady na životní prostředí.
Ale není to třeba brát tak, že volbou ekologického vytápění uděláte nějakou oběť – správně vybraný zdroj bude přínosem především pro vás. A soulad s předpisy i pozitivní dopady na životní prostředí už budou jen pomyslnou třešničkou na dortu.
Když se řekne ekologické vytápění, asi jako první napadne dnes každého tepelné čerpadlo. I když nemusí být 100% ekologické a ne pro každý dům bude vhodné a dostupné, určitě stojí za to jeho pořízení zvážit.
Mezi jeho největší benefity patří vysoká účinnost a především vysoký komfort – stabilní teplota a automatický provoz bez nutnosti obsluhy.
Typicky 70–75 % energie, potřebné pro vytápění domu, odebírá čerpadlo z venkovního prostředí, a pouze malý podíl ze sítě. Proto uvádíme, že nemusí mít plně ekologický provoz – elektřina se u nás totiž stále ještě vyrábí z velké části z fosilních zdrojů. Kombinací s domácí fotovoltaikou nebo s využitím komunitní energetiky můžete podíl „nečisté“ energie ještě snížit.
Do rodinných domů volí investoři v naprosté většině případů variantu vzduch-voda, která má dobrý poměr cena/výkon. Za specifických podmínek se však může vyplatit i typ země-voda, voda-voda nebo vzduch-vzduch. Vybírat ale musíte pečlivě – jak s ohledem na správné dimenzování, tak i typu čerpadla, aby odpovídalo parametrům daného domu a vašim potřebám.
Hlavními nevýhodami jsou:
„Starý dobrý“ kotel na tuhá paliva se neztratí ani v dnešní době. Vytápění biomasou patří k vůbec nejudržitelnějším možnostem – je to obnovitelný, finančně dostupný a ještě ke všemu lokální zdroj, který má řada lidí doslova na dvorku.
I když při spalování vznikají emise, je biomasa v dlouhodobém časovém horizontu uhlíkově neutrální. Při hoření se vlastně uvolňuje jen to, co dřevo během svého růstu pohltilo z ovzduší. Přesto se spalování neobejde bez lokálních emisí – což může znamenat například vyšší prašnost.
To, čím budete muset kompenzovat nízké provozní i pořizovací náklady, je nutnost obsluhy a pravidelné údržby. Čím víc si budete ochotni připlatit, tím víc ušetříte vlastní čas i námahu. Do kotlů s automatickým podavačem na pelety stačí přiložit zhruba jednou týdně – ale také stojí skoro stejně jako tepelné čerpadlo.
Účinná je kombinace s akumulační nádrží, kde vám i bez automatického podavače stačí přiložit jednou za den a popel vyčistit jednou za 3–4 dny. Pro nádrž, zásobník nebo i běžné skladování paliva však budete potřebovat dostatek prostoru.
Je to řešení, které se vyplatí i do domů s vysokou tepelnou ztrátou. Často ho lidé volí i jako doplňkový zdroj k tepelnému čerpadlu nebo plynovému kotli. A v podobě krbových kamen dokáže v domácnosti vykouzlit jedinečnou atmosféru, což žádný jiný zdroj tepla neumí.
Nejčistší ve všech ohledech je vytápění pomocí sluneční energie. Jenže v našich klimatických podmínkách je těžko dosažitelné, pokud byste ho chtěli využívat jako hlavní zdroj tepla.
Použít můžete kombinaci klasických solárních panelů a kteréhokoliv elektrického vytápění. V praxi však narazíte na problém: v zimním období, kdy je potřeba tepla největší, je zároveň nejnižší intenzita dopadajícího slunečního záření. Smysl má tedy většinou jen jako doplňkový zdroj, nebo v domech s velmi nízkou potřebou tepla (nízkoenergetické, pasivní domy).
V podobné formě – tedy pro solární přitápění (nikoli samostatný zdroj) – můžete využít také solární termiku, kdy se pomocí tepelné energie ze slunečního záření ohřívá akumulační nádrž. Ta pak dodává teplo do otopné soustavy domu.
V neposlední řadě je tu i solární rekuperace – teplovzdušné solární kolektory, které s využitím sluneční energie zajišťují větrání, eliminaci vlhkosti a temperování interiéru. Opět ale nejde o plnohodnotné vytápění.
Využívání dálkového vytápění, které pochází z obnovitelných zdrojů, nabízí pohodlí bez nutnosti investovat a starat se o zdroj tepla. Jenže tato možnost zdaleka není dostupná všude. Podle údajů Českého statistického úřadu využívá v Česku dálkové vytápění pouze asi 5–6 % rodinných domů. A to ještě ne nutně vždy pochází toto teplo z nízkoemisních zdrojů.
Skutečně ekologický je u nás například projekt geotermální výtopny v Děčíně, která zásobuje teplem část města. Funguje od roku 2002 a je nejdéle fungujícím systémem využívající geotermální energii v ČR.
Na druhou stranu jste však v takovém případě zcela závislí na dodavateli, omezeni oficiální topnou sezónou a máte jen malou možnost regulovat cenu tepla. Ne vždy máte navíc jistotu, že jde skutečně o čistý zdroj energie. V českých teplárnách se totiž stále ještě používají i fosilní paliva (uhlí, zemní plyn). Postupně však roste podíl odpadního tepla, biomasy a bioplynu.
Protože dálkové vytápění je dostupné jen velice omezeně, skoro to vypadá, jako byste si museli zvolit mezi tepelným čerpadlem a kotlem na biomasu. Ale není to tak docela pravda.
Je dobré se na věc podívat také z pohledu absolutních čísel. Dokonalé vytápění, které splní všechny vaše požadavky, navíc bude i dostupné a plně udržitelné, zkrátka neexistuje. Proto může bohatě stačit určitý kompromis – ne nutně nulová uhlíková stopa, ale aspoň co nejmenší.
To, kolik vyprodukuje váš dům emisí během vytápění, nezávisí jen na zdroji tepla a jeho hospodárném využívání. Ale také – a možná především – na samotném domu a jeho kvalitách. Dobře navržený a zrealizovaný dům má nízké tepelné ztráty. A čím jsou tepelné ztráty nižší, tím nižší je potřeba tepla. A čím nižší je potřeba tepla, tím méně emisí bude při vytápění vznikat, ať už je zdroj jakýkoliv.
Čím topit v nízkoenergetickém domě? Bez výčitek můžete zvolit téměř kterýkoliv zdroj tepla (splňující zákonné požadavky), aniž by to pro životní prostředí představovalo znatelnější zátěž. Dražší a vysoce výkonná topidla by zde dokonce měla příliš dlouhou návratnost. Vhodné může být elektrické vytápění v podlaze, elektrokotel nebo přímotopy a infrapanely.
Nenajdete zdroj, který by vyhovoval všem. Smysluplné a udržitelné vytápění vždy musí odrážet parametry domu i priority jeho obyvatel. To, co je ideální pro novostavbu s minimálními ztrátami, nemusí být vhodné pro starší dům bez zateplení. Někdo cílí ryze na finanční úspory, pro jiného může být důležitější komfort, čistý vzduch nebo automatizace a vzdálené ovládání.
Z pohledu udržitelnosti je často smysluplnější snížit potřebu tepla, než hledat „dokonalý“ zdroj. Kvalitní obálka budovy, promyšlený návrh a efektivní regulace dokážou snížit emise i provozní náklady bez ohledu na zvolený způsob vytápění.
Zdroje:
Czechbusinessguide.com
Heatpumpingtechnologies.org
MPO.gov.cz
Scitani.gov.cz