Města po celém světě se zvětšují, aby absorbovaly rostoucí počet populace. Důsledkem je znečištěné ovzduší, komplikovaný přístup k vodě i půdě a nedostatek prostoru pro městskou zeleň. K tomu je třeba připočíst v úvodu zmiňované klimatické změny a výsledkem je problém a zhoršující se podmínky k životu ve městech.
Mnoho oblastí v některých měsících skutečně zažívá dlouhá období sucha, po kterých přicházejí záplavové deště. Na takové množství vody nejsou stávající kanalizace dimenzované a nedokáží ji bezpečně odvést pryč. Situaci zhoršují přibývající asfaltové a betonové plochy, které ukusují z povrchů, na kterých by se voda mohla vsakovat a při vedrech vypařovat, aby ochlazovala okolí.
Chceme-li města zachovat jako příjemná místa k žití, je nezbytné náš přístup k urbanistickým koncepcím změnit. Města by měla fungovat jako houby, schopné nasát vodu a podle potřeby ji odpařovat. Podle tohoto příměru se koncepce anglicky označuje jako sponge city a opravdu už jsou na světě místa, kde ji uplatňují. U nás se spíše setkáte s označením modrozelená infrastruktura, která představuje mix opatření, zahrnujících systémy pro zadržování vody a hospodaření s ní, zeleň a další prvky k ochlazování městského prostředí.
Zelené plochy na propustné zemině nejen, že dešťovou vodu zadrží, ale navíc ji i vyčistí. Voda znečištěná prachem a exhalacemi se tak nedostane do podzemních zdrojů pitné vody ani do vodních toků.
Zelené střechy a fasády, dříve vnímané jen jako estetický doplněk, se nově stávají funkčními nástroji v boji s projevy klimatické změny. Jsou-li doplněné moderními technologiemi, pak je možné při péči o ně reagovat na změny vlhkosti, světla a teploty tak, aby vegetace co nejlépe prospívala. Zelené fasády s rostlinami, které bujně rostou v živém substrátu, taky přispívají k ochlazování budov. Když se vše navíc doplní o fotovoltaické panely a řízený odpar, tak vzniká komplexní systém, který snižuje energetickou náročnost objektu a zlepšuje kvalitu ovzduší. Tyto technologie už můžete najít v nových developerských projektech, které kladou důraz na udržitelnost.
Ve stávajících městech s hotovou infrastrukturou je často problém najít plochy k ozelenění. Pokud tam přímo nestojí dům nebo nevede komunikace, tak jsou pod povrchem sítě, kvůli kterým nad nimi osadíte tak akorát trávník. Přesně z tohoto důvodu v roce 2020 probíhal v Brně dotační program „Zeleň střechám!“, který nabízel finanční podporu na realizaci zelených střech na různých typech budov fyzickým i právnickým osobám. Ozelenění města to tehdy opravdu pomohlo.
Jiným řešením jsou vertikální parky a zelené věže. Výškové budovy mají vegetaci začleněnou přímo do své konstrukce, a to nejen na fasádách, ale i na terasách, balkonech a střechách. Výsledkem je nejen vizuálně atraktivní architektura, ale především funkční prvek. Pomáhá snižovat teplotu v hustě zastavěné oblasti, reguluje mikroklima ve svém okolí i zlepšuje vnitřní prostředí v budově. Nepopiratelný je i přínos ke zvýšení biodiverzity prostřednictvím zeleného ostrova uprostřed zástavby.
Vedle retenčních nádrží se začínají prosazovat nové systémy, které umožňují efektivnější hospodaření s dešťovou vodou. Jedním z nich jsou podzemní kapilární vrstvy, které zadržují vodu pod povrchem a uvolňují ji postupně podle potřeb vegetace.
Hybridní systémy zase vedle zadržování vody zajistí i její biologickou filtraci. Zadrženou a vyčištěnou vodu tak vrací zpět v kvalitě vhodné pro další využití.
Třetí inovací jsou modulární retenční boxy, které se snadno přizpůsobí konkrétnímu projektu a lze je napojit na chytré řízení.
Digitální technologie a umělou inteligenci využíváme všude a platí to i pro modrozelenou infrastrukturu. Díky nim je možné předvídat srážky, optimalizovat fungování retenčních systémů a efektivně řídit zavlažování zeleně. Instalované senzory zajišťují data o vlhkosti půdy, teplotě a množství srážek, takže lze operativně zasáhnout pro zajištění co nejlepšího výsledku.
Nový přístup k budování měst a jejich modrozelené infrastruktury se neobejde bez aktivní účasti obyvatel. Obyvatelé by měli být spolutvůrci prostředí, ve kterém žijí, i jeho ochránci. Volba je na nás: „Buď budeme dál zalévat města betonem nebo si zvolíme přirozenější a udržitelnější řešení“.
Zdroj: Česká rada pro šetrné budovy
Jastrzębia Góra je klidný resort s dlouhou pláží obklopenou strmými svahy. Sem zamířila rodina, aby vyměnila život ve velkoměstě za klid pobřežní vesnice. Chtěli funkční a světlý dům s jasnou formou.
Stojíte před novou zakázkou, rozpočítáváte náklady a dostáváte se k zásadní otázce: Máme techniku koupit, nebo si ji raději pronajmout? Doby, kdy musela mít stavební firma vše na dvoře, jsou pryč. Dne...
