Plechové krytiny jsou cool. Špičková díla současné architektury využívají zejména hladké falcované varianty, jenže ty jsou náročné na řemeslnou zručnost. Výrobci proto přišli s řešením, jehož vzhled je stejný, ale montáž je usnadněná vytvořenými zámky, které se do sebe jen zacvaknou. Designovou plechovou krytinu typu „klik“ si při rekonstrukci střechy vybral i majitel staršího rodinného domu. Proč měl ve finále oči pro pláč a proč bude muset krytinu demontovat a položit novou, se dočtete dále.
Původní část domu má polovalbovou střechu se sklonem cca 40°, na kterou navazuje jednoduchá pultová střecha novějšího přístavku (minimální sklon 1,3°). Obě střechy jsou koncipované jako dvouplášťové. Hlavní polovalbovou střechu vynáší klasický krov, pultovou střechu dřevěné trámy uložené ve spádu.
Podkroví je nevyužívané, ale také nevětrané. Kvůli tomu se v polovalbovém krovu vyskytují plísně, které však s největší pravděpodobností nejdou na vrub rekonstrukce střechy. Na druhou stranu jim realizační firma nevěnovala žádnou pozornost a novou krytinu položila na krov s defekty a na záklop s popraskanými prkny.
Nejen těchto, ale i dalších nešvarů si všimli fasádníci, kteří měli po opravě střechy pokračovat v rekonstrukci domu instalací kontaktního zateplovacího systému. Protože by vadná střecha mohla jejich práci znehodnotit, pozvali k posouzení soudního znalce, jestli je střecha ve stavu funkčním.
Střešní krytina je na obou střechách značně zvlněná, místy až deformovaná. V případě pultové střechy jsou tyto nešvary ještě zesílené velmi nízkým sklonem a řídkým laťováním, v důsledku kterých na střeše za deště stojí voda.
Značné deformace a zvlnění vykazuje i podkladní oplechování u okapu, jehož kotvení nerespektuje délkovou roztažnost plechu. Napevno připevněný vruty je i hřebenový klempířský prvek, kterým je ukončený hřeben a nároží polovalbové střechy. Bez možnosti řádné dilatace jsou hřebenáče na mnoha místech zvlněné, případně zdeformované.
Na pultové střeše se objevuje kotvení vruty i v některých místech podélných spojů pásů (namísto funkčního systémového spoje klik), přičemž tato místa jsou následně ještě zatmelená. V mnoha detailech napojení krytiny chybí klempířskému lemování vodní drážka (tj. stojatý trojohyb).
Na pultové střeše není dodržený minimální sklon pro danou střešní krytinu. Navíc jsou zde použité kontralatě o výšce pouze 40 mm, které při daném sklonu nezajistí účinné provětrání vzduchové mezery.
Provedení střešní krytiny a navazujících klempířských prvků je výrazně „neřemeslné“. Systémové řešení „klik“ zde supluje velké množství klempířských vrutů a tmelení bitumenovým tmelem. Nadměrné používání vrutů způsobilo výraznou deformaci a zvlnění všech dotčených plechů. To není jen estetická závada, ale snižuje se tím i jejich funkčnost a životnost. S klempířským řemeslem se neslučuje ani řezání úhlovou bruskou.
Souhlasit nelze ani s tmelením detailů střešní krytiny a navazujících prvků bitumenovým tmelem. Nejde totiž o trvanlivé a vodotěsné řešení už jen proto, že bitumenový tmel není dlouhodobě UV stabilní.
Řezání střešní krytiny pomocí úhlové brusky zase nadměrně ohřívá hranu řezu, což poškozuje ochranný povlak plechu. Kovové piliny, které se při řezání uvolní, se připékají v okolí řezu, kde korodují, znehodnocují vzhled a zkracují životnost krytiny. Proto je používání úhlové brusky všemi výrobci plechových střešních krytin přísně zakázáno. Její použití také většinou automaticky znamená ztrátu záruky na povrchovou úpravu krytiny.
Doplňková hydroizolační vrstva v podobě difuzní fólie není u přesahů střech střešního pláště rodinného domu ukončená na odvodňovací okapnici – není tedy vodotěsně napojena. Volné ukončení hrozí skapáváním srážkové vody do přilehlých konstrukcí s jejich následnou degradací.
Navíc jsou volné konce fólie vystavené přímému a rozptýlenému UV záření, což znamená jejich zrychlenou degradaci, protože nejde o materiál dlouhodobě UV stabilní. Na první pohled to tak sice nemusí vypadat, protože rozptýleným UV zářením se nerozpadá krycí vrstva fólie, nýbrž její hlavní vnitřní hydroizolační vrstva, ale vada se brzy objeví celá.
Oplechování kolem komínu je ponechané původní, jen je přetřené barvou a dodatečně přikotvené natloukacími hmoždinkami. Chybí u něj krycí (dilatační) lišty, takže vzniká výrazné riziko zatékání do střechy a následně i do interiéru. Stejný problém vytváří i dodatečné kotvení oplechování komína natloukacími hmoždinkami, kde chybí jakékoli podtěsnění.
Úhlovou brusku použila realizační firma nejen na krytinu, ale i u okapů. Vyřezala s ní otvory ve střešních žlabech pro napojení svislých dešťových svodů a žlabových kotlíků. Jedná se o další důkaz neřemeslného přístupu se stejnými negativními důsledky jako v případě střešní krytiny.
Části podokapního žlabu pak firma spojila překrytím, které utěsněnila bitumenovým tmelem. Jenže takový spoj není odolný vůči jakémukoli dilatačnímu pohybu. Riziko, že dojde k porušení spojů, je velké a projeví se skapáváním vody ze žlabů. Tuto skutečnost ještě umocňuje fakt, že podokapní žlaby jsou špatně vyspádované a zůstává v nich stát voda.
Střešní okna na polovalbové střeše mají lemování upevněná velkým množstvím vrutů, navíc zatmelená bitumenem. O tom, že nejde o funkční řešení, svědčí fakt, že tudy do podkroví zatéká. Navíc jsou střešní okna zabudovaná tak, že nezbyl žádný prostor pro dodatečné zateplení ostění.
Střešní plášť rodinného domu se navzdory rozsáhlé opravě nenachází ve funkčním stavu. Nezbytné jsou okamžité opravy, aby byla zajištěna dlouhodobá funkčnost a bezpečnost střechy rodinného domu. To se neobejde bez demontáže střešní krytiny na obou střechách, a to včetně dřevěných latí, kontralatí a navazujících klempířských prvků. Demontované musejí být i podokapní žlaby a veškerá střešní okna.
Následná oprava v podstatě znamená střechu udělat celou znovu, tentokrát už pořádně. Součástí opravy musí být i navýšení sklonu pultové střechy pomocí spádových klínů, což zajistí, že se na střeše nebudou tvořit kaluže, které ovlivňují životnost střechy. Optimální finální sklon střechy by měl být větší než 3 %.
Poučení, které plyne z tohoto příkladu: věnujte zvýšenou pozornost výběru realizační firmy. Šetření v tomto ohledu by se nemuselo vyplatit. Zejména když se rozhodnete pro designovou hladkou střešní krytinu, která odhalí každou chybičku.
Zdroj: Roman Kučera, soudní znalec se specializací na střešní pláště, člen Cechu KPT ČR
Jako azbest se obecně označují vláknité silikáty. Mají skvělé fyzikální i chemické vlastnosti, proto se často využívaly napříč mnoha obory. Pak ale vědci objevili, že je to taky nebezpečný karcinogen.
Rekonstrukce střech často selže na diagnostice a detailech. Opakované zatékání, stárnutí hydroizolace a slabé provedení atik či vpustí dělají největší škody. Níže je stručný plán, jak se chybám vyhnou...
