Moderní hliněný dům – budoucnost bydlení. Jen nesmí zmoknout

Uplácat si dům z hlíny? Nejde o návrat do doby kamenné (respektive hliněné), ale o návrat k rozumu. Stavební technika stará tisíce let totiž v moderním podání může pomoct řešit současné výzvy spojené se změnou klimatu.

Nabízí ekologické, udržitelné a zdravé bydlení. Hlína nepotřebuje další příměsi, výztuže ani dovoz přes půl světa – máme ji všude pod nohama. A výsledkem jsou vizuálně zajímavé domy s příjemným mikroklima, které ohromí svou odolností.

Historie výstavby hliněných domů ve světě i u nás

Stavby z hlíny mají na našem území dlouhou tradici. Nejčastěji se využívaly vepřovice – nepálené cihly vyráběné z hlíny smíchané se slámou, které se formovaly a sušily na slunci. O klasických hliněných domech si můžete přečíst v našem dalším článku.

Vedle toho existuje ale i další technika – dusání hlíny. Domy z dusané hlíny jsou pevnější a odolnější než ty z vepřovic, ale jsou náročnější na realizaci a zpracování. Ani tato technika není žádná novinka – má původ už ve starověku – používala se například v Číně při stavbě Velké čínské zdi, ale i v severní Africe či na Blízkém východě.

V Evropě se rozšířila především ve středověku, zejména ve Francii a Německu, u nás se však tak často nepoužívala. To se teď ale možná změní. Hliněné domy z dusané zeminy totiž splňují všechny požadavky na moderní udržitelnou výstavbu. I když samozřejmě mají také své slabiny.

Hlína jsi a v hlínu se obrátíš aneb Nekonečný koloběh výstavby z dusané hlíny

Výstavba z dusané hlíny využívá zcela přírodní, ideálně i lokální materiál, který se dá využívat donekonečna. Takhle probíhá:

1. Těžba hlíny. Pokud možno v místě budoucí stavby nebo v blízkém okolí. Tím se minimalizuje potřeba přepravy stavebního materiálu, a tedy i uhlíková stopa. V ideálním případě postačí čistá zemina, někdy je potřeba přidat písek nebo štěrk, ale nepoužívají se žádná chemická aditiva ani pojiva.
2. Plnění hlíny do bednění. Hlína se postupně vrství do bednění, které slouží jako forma určující tvar a rozměr budoucích zdí. Vrstvy hlíny mají přibližně 10–15 cm.
3. Hutnění. Každá vrstva se důkladně udusá – ručně nebo pneumatickými nástroji. Hutnění je klíčové, aby byly výsledné zdi pevné a trvanlivé. Zároveň vytváří charakteristický vrstvený vzhled stavby.
4. Opakování procesu. Postup se opakuje, dokud se nepostaví celá stěna. Výsledkem jsou nosné konstrukce z čisté hlíny, které nevyžadují žádné další povrchové úpravy, jako je omítka nebo štuk – přirozený vzhled hlíny zůstává zachován.
5. Po uplynutí životnosti stavby, což ale může být bez problému 100–200 let i více při správné údržbě, lze hlínu zcela zrecyklovat, aniž by jakkoli ztratila na kvalitě. Lze postavit novou stavbu nebo hlínu jednoduše vrátit zpět do přírody. Kruh se uzavírá.

Hlína schne až 6 týdnů, ale proces stavby se dá urychlit prefabrikací – části stěn se mohou předpřipravit mimo místo realizace a následně je přivézt a sestavit. Ovšem na úkor zvýšených nákladů na dopravu a i o něco větší uhlíkové stopy.

Haus Rauch: Třípatrový hliněný dům v rakouských Alpách

Hliněné domy mohou být velmi odolné. Důkazem je třípatrový rodinný dům v obci Schlins v rakouských Alpách s nosnými stěnami z čisté dusané hlíny. Dům vznikl v roce 2008 ve spolupráci Martina Raucha, odborníka na hliněné stavby, a švýcarského architekta Rogera Boltshausera. Objekt slouží k bydlení a zároveň jako experimentální projekt, který demonstruje možnosti využití dusané hlíny v moderní architektuře. Haus Rauch ukazuje, že stavět se dá i bez použití moderních průmyslových materiálů, a přitom může vzniknout odolný dům, který hezky vypadá a navíc je ekologicky šetrný.

Do základů stavby byl použit beton s nízkým obsahem cementu smíchaný s trasem – přírodním pucolánem, tedy příměsí z vulkanického tufu, která zlepšuje odolnost a životnost betonu.  Stěny o tloušťce 45 cm jsou vyrobeny z dusané hlíny získané přímo na místě stavby. Při výstavbě nebyla použita žádná ocelová výztuž. Pro tepelnou izolaci byly využity rákosové rohože, které jsou obnovitelným materiálem s vysokým obsahem křemíku, což zajišťuje jejich odolnost, aniž by bylo třeba použít impregnaci nebo přípravky proti škůdcům a vlhkosti.

Podlahy jsou z voskované hlíny, vnitřní stěny a stropy jsou ošetřené směsí kaolinu a písku a zpevněné lněnou tkaninou. To dodává interiéru nejen zajímavý přírodní vzhled, ale zároveň přispívá i k regulaci vlhkosti a zajišťuje tepelný komfort. Dominantu interiéru tvoří 10 metrů vysoké schodiště, jehož stěny jsou rovněž z dusané hlíny. Schodiště je osvětleno skleněnou kopulí, která propouští denní světlo do centrální části domu.

Výhody a nevýhody hliněných domů

Výhody

Většinu výhod hliněných staveb už jsme zmínili:

• Výborná schopnost akumulace tepla – v létě chladí, v zimě udržuje teplo.
• Příjemné vnitřní mikroklima. Vhodné k celoročnímu obývání.
• Možnost využití lokálních materiálů nebo odpadního materiálu (aktuálně např. hlíny vytěžené při ražbě metra D).
• Velmi nízká uhlíková stopa (9,35 kg CO₂/m³).
• Využití přírodních materiálů – zajištění zdravotně nezávadného prostředí bez přítomnosti škodlivých chemikálií.
• Při dobře provedené stavbě a správné údržbě velmi dlouhá životnost srovnatelná s kvalitními dřevostavbami.
• Donekonečna recyklovatelné, aniž by materiál ztrácel na kvalitě.

Nevýhody

• Časově náročnější výstavba, která se však dá urychlit prefabrikací.
• Největší problém: hliněné zdi nesmí přijít do styku s vodou – materiál pak ztrácí pevnost. Proto vyžaduje pečlivé projektování i precizní výstavbu, která zamezí vzniku vlhkosti. Dům musí mít dostatečný přesah střechy, vysoké sokly (ideálně alespoň 30–50 cm nad terénem), které brání vzlínání vlhkosti z půdy, a kvalitní hydroizolaci.
• U nás, kde se s tímto typem výstavby teprve začíná, nejasnost norem (ty teprve vznikají) a tedy komplikované stavební schvalování.
• Ze stejného důvodu omezená dostupnost řemeslníků s praxí.
• Vyžaduje laboratorní rozbory hlíny, aby se ověřilo, že půda není kontaminovaná a je zdravotně nezávadná.
• Zatím poměrně vysoká cena.

Dusaná hlína jako stavební materiál budoucnosti?

Využití dusané hlíny na stavbu domů není jen romantickým výstřelkem ekologických nadšenců. Má řadu výhod a přináší alternativu k průmyslové výstavbě, která má své neduhy, mezi něž patří vysoká produkce stavebního odpadu a další zatěžování životního prostředí – například kvůli přepravě materiálu často na obrovské vzdálenosti.

Stavba hliněného domu oproti tomu vystačí s lokálními přírodními materiály, nabízí zdravé mikroklima a tepelný komfort po celý rok. Až dům přestane plnit svůj účel, dá se přestavět na jiný, nebo hlínu vrátit do lůna přírody, aniž by ji to jakkoli zatížilo.

Hliněná výstavba samozřejmě není ani bez rizik – vlastně je na tom dost podobně jako dřevostavba. Při dodržení správných stavebních postupů, vhodné údržbě a eliminaci vlhkosti s vámi, respektive s dalšími generacemi potomků, může být po staletí. Než si ale pořídíte hliněný dům, možná ještě nějakou dobu počkejte, až se jejich výstavba u nás trochu více rozjede. V opačném případě musíte počítat s možnými komplikacemi při hledání vhodné realizační firmy, s byrokracií a také s vyšší cenou.

Zdroje:
Eartharchitecture.org
Introhouses.cz
Kolemhliny.cz