Za novodobé krovy označujeme ty konstrukce, které překlenou celý rozpon a vytvoří žádoucí sešikmení bez toho, aniž by bylo potřeba vložit nějaké vnitřní podpory. Podkroví díky tomu zůstává volné k užívání. Vodorovné a šikmé trámy (vazné trámy, pásky, pozední kleštiny, vzpěry) jsou v nich eliminovány, sloupky se vyskytují jen občas.
Zjednodušením dřívějších konstrukcí vznikly dva typy krovů, které se liší jak svým zakotvením do stavby, tak mírou uvolnění prostoru pod střechou:
Všechny krokvové vazby v novodobém krovu jsou shodné, nerozlišují se na plné a prázdné, jako tomu bývalo u krovů historických. Tvar střešní plochy tvoří propojená dvojice krokví, které přenášejí zatížení ze střechy do spodní části stavby.
U vaznicového krovu jsou hlavním nosným prvkem středové vaznice. Uložené jsou na nosném zdivu ve štítech a uprostřed jsou podporované dřevěnými sloupky, případně příčnými nosnými stěnami. Na středové vaznice a pozednice se ukládají krokve, čímž je znemožněn vodorovný pohyb vaznic.
U hambalkového krovu jsou krokve uložené pouze na pozednicích a navzájem jsou vzepřené. Kleštiny, které pár krokví spojují, se označují jako hambalek. Mezi dvě fošny tvořící hambalek je nutné pro zvýšení únosnosti vložit hranol. O přenosu zatížení ze střechy do zdiva rozhoduje další úprava hambalku. Ten může být buď posuvný nebo neposuvný.
Jako neposuvný hambalek označujeme ten, na kterém je vytvořen tuhý záklop (např. z OSB desek). Na podélných koncích je záklop kotvený do štítového zdiva, což brání posunu krovu.
Posuvný hambalek žádný záklop nemá, takže veškeré vodorovné síly musí přenést nadezdívka, ztužená věncem. Protože nejde o zanedbatelné síly, které vytlačují pozednici, věnec i nadezdívku směrem ven, musí být na ně věnec spolehlivě zajištěn.
Novodobé krovy z původní stojaté stolice vypustily některé konstrukční prvky, které pomáhaly přenášet vodorovná zatížení ze střechy. Proto je u nich nutné tyto síly přenést jiným způsobem. Důležitá je především úloha pozedního věnce, který zde přebírá úlohu vazných trámů. Poddimenzovaný nebo nesprávně provedený věnec může způsobit závažné poruchy, například trhliny v nadezdívce.
Důležitý je taky správný návrh profilů nosných trámů, a to statickým výpočtem. U pozednic se navíc posuzuje ještě jejich stabilita proti vodorovnému posunu. Pro ochranu příček a podhledů ze sádrokartonu musí být krov dostatečně tuhý a průhyby jeho jednotlivých prvků co nejmenší. Jinak by křehký sádrokarton praskal ve spojích.
Zvlášť pečlivě je potřeba navrhnout průřezy krokví a zejména vaznic, které se na deformaci krovu podílejí rozhodující měrou. Proto má vaznice u novodobého vaznicového krovu obvykle průřez větší, než měla v historických krovech. Krokve se u novodobých krovů zase umísťují ve větších roztečích (cca 1,20 m).
Velkou výhodou hambalkových krovů je úplné uvolnění prostoru pod střechou. Pro vaznicové krovy to neplatí, protože vždy vyžadují nějaké podepření vaznic. Ubírá to sice prostoru na volnosti, ale zase to dává vaznicovému krovu větší pevnost a statickou odolnost. Proto vždy, kdy se do prostoru dají nějak zakomponovat sloupky, by měl být primárně použitý vaznicový krov. Také jeho stavba je jednodušší než stavba krovu hambalkového. Podmínkou ale je možnost založení sloupků na nosné konstrukci spodního podlaží.
Obě varianty novodobých krovů působí na pozednici značnými silami. Největší jsou u hambalkových krovů s posuvným hambalkem. Pozednice proto musejí být řádně kotvené k nadezdívce, aby odolaly vytlačování krokvemi ven z budovy. Zachycení této vodorovné síly je největším problémem všech novodobých krovů. Kvůli tomu by nadezdívka neměla být příliš vysoká, u hambalkového krovu je z hlediska statiky dokonce nejlepší krov umístit přímo na strop bez nadezdívky.
Zdroj: L. Jelínek, P. Červený, F. Řáha: Nové krovy (IC ČKAIT 2017)
Kontralať vytváří ve střešním souvrství odvětrávací mezeru, která slouží pro odvod vlhkosti ze střechy. Její funkce je nepostradatelná pro všechny druhy krytin, včetně těch pokládaných na bednění.
