Proč je světlá výška důležitá? Rozhoduje o uživatelské pohodě bydlení. A to platí všude, nejen v obytných místnostech. Ani v koupelně se nechcete cítit stísněně. Třeba proto, že když bude mít koupelna strop nízko (světlá výška jen 2,2 m), tak si při výšce 180 cm vestoje ve vaně dlouhé vlasy pohodlně neosprchujete. Voda bude i na stropě.
Jedná se o svislou vzdálenost mezi horním lícem podlahy a spodním lícem stropu (zavěšeného podhledu). U trámových stropů s viditelnými trámy se měří po spodní líc stropu mezi trámy, u stropů klenbových do spodního líce vrcholu klenby. U šikmých stropů se světlá výška zjišťuje k nejvyššímu bodu zešikmení.
Předchozí vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, stanovovala minimální světlou výšku v obytných místnostech na 2,6 m, a to v celé ploše místnosti. V podkroví muselo být minimálně 2,3 m, a to nejméně nad polovinou podlahové plochy místnosti v případě skosených stropů. Rodinné domy měly úlevu pro obytné místnosti, kde stačilo 2,5 m. Pro podkroví však byl požadavek neměnný.
Nová vyhláška č. 146/2024 Sb. sjednotila požadavek na světlou výšku obytných místností v bytových a rodinných domech. Z předchozí vyhlášky bohužel vzala nižší hodnotu, a to 2,5 m.
Oproti předchozí vyhlášce platí požadavek na světlou výšku „pouze“ pro obytné místnosti. Navíc může být minimální světlá výška (2,5 m) až nad polovinou plochy snížená až na 2,2 m. V podkroví musí být světlá výška obytné místnosti také minimálně 2,2 m. V obytné místnosti se šikmým stropem musí být nejmenší světlá výška dosažena minimálně nad polovinou podlahové plochy prostoru. Přitom se do plochy obytné místnosti nezapočítává ta plocha, nad kterou je světlá výška menší než 1,2 m.
V hlavním městě platí speciální požadavky na výstavbu, a to pražské stavební předpisy (nařízení hlavního města Prahy č. 12/2024). V souladu s legislativou sice deklarují minimální světlou výšku obytných místností na 2,5 m, avšak v dalším paragrafu tento parametr zpřesňují. Podle něj je možné světlou výšku snížit až na 2,4 m, pokud je v bytě alespoň jedna obytná místnost s obytným prostorem o světlé výšce minimálně 2,5 m.
Podobná úprava platí i v Brně (brněnské stavební předpisy), jen s tím rozdílem, že minimální světlou výšku obytných místností stanoví na 2,6 m. To znamená přísněji než samotná vyhláška č. 146/2024 Sb.
Oba městské stavební předpisy umožňují snížit světlou výšku obytné místnosti až na 2,2 m, ovšem maximálně nad polovinou podlahové plochy. Totéž platí v celostátní vyhlášce.
Snižování světlé výšky místností by mělo logiku, kdybychom zakrňovali a zmenšovali se. Ovšem opak je pravdou. Poslední antropometrické měření u nás probíhalo zhruba před 15 lety a vyplynula z něj průměrná výška české populace 181 cm. Od té doby je to možná zase o nějaký centimetr více (v roce 2023 byli Češi podle žebříčku amerického serveru Business Insider pátým nejvyšším národem na světě s průměrnou výškou mužů 180,1 cm a žen 168,5 cm).
Člověk ve vzpažení je etalonem pro návrh stavebních konstrukcí. Při současné průměrné výšce Čechů je celková výška lidské postavy se zvednutou rukou 226,1 cm. Proto by místnosti měly mít minimální světlou výšku 226 cm. Jenže vyhláška umožňuje až nad polovinou podlahové plochy obytné místnosti i v podkroví snížit světlou výšku jen na 220 cm. To je část vysoké české populace zcela nedostačující.
Zdroj: Ing. Renata Zdařilová, Ph.D., ČKAIT
Stavebnictví je obor, kde rozhodují zkušenosti, spolehlivost a schopnost řešit problémy v praxi. Právě na těchto principech staví svou činnost společnost FALK efekt s.r.o., plzeňská stavební firma, kt...
Ve spolupráci s Výzkumným a vývojovým ústavem dřevařským v Praze a Fakultou lesnickou a dřevařskou ČZU v Praze vznikla platforma www.nebojteseborovice.cz, která má ambici rozšířit povědomí a poznatky ...
