Mech na střeše: estetická vada, nebo vážný problém?

Mechy jsou odolné organismy, které vyhledávají vlhká a stinná místa s nánosy prachu. Jinak ale nejsou vybíravé. Je jim lhostejné, jestli jde o střechu šikmou nebo plochou střechu. Když si tu optimální vyhlédnou, tak na ní vydrží i při minimálním přísunu živin a světla.

Zelený povlak může vzniknout na jakékoliv střešní krytině. Čím však má hladší povrch, tím je ulpívání mechu méně pravděpodobné. A platí to i naopak, nejčastěji se mech objevuje na krytinách s drsnějším povrchem (např. staré režné keramické tašky, betonové tašky, eternit nebo asfaltové pásy s keramickým posypem).

Zelený povlak na krytině nemusí jít jen na vrub mechu

Podobně jako mech se na střeše mohou usadit také lišejníky. Na rozdíl od mechu se ale ke krytině jenom přisají a do podkladu nepronikají. Dalším organickým návštěvníkem střechy bývají řasy. Pro ně jsou charakteristické barevné skvrny (modré, zelené nebo černé), kvůli kterým jsou často zaměňovány s plísněmi. Škodlivé jsou zejména pro povlakové izolace plochých střech, jejichž povrch působením povlaku z řas rychleji degraduje.

Z pohledu svého působení na jakékoliv střeše je nejhorší variantou mech. Jeho kořínky prorůstají materiály a pronikají spárami až do střešní konstrukce. Svou schopností zadržovat vodu je také potenciálem pro vznik plísní, koroze a hniloby. Proto nad mechem na své střeše nemávejte rukou a řešte problém hned v zárodku.

První zbraní proti mechu je metla

Mech se usazuje v prachu, proto nezapomínejte na pravidelné čištění střechy, abyste předešli jeho usazení. Když tato iniciativa nepomůže a zelený vetřelec se na vaší střeše objeví, snažte se ho odstranit co nejdříve. Opravdu účinná, a přitom nejdostupnější je mechanická likvidace. Použijte k tomu koště s kratšími a dostatečně tvrdými štětinami. Pro intenzivnější působení si jako pomocníka vezměte rýžový kartáč nebo špachtli.

Použít můžete i vapku (vysokotlaký čistič), jen se předem ujistěte, že krytině neublíží. Rizikové jsou zejména střešní krytiny s granulátovým posypem (asfaltové pásy, plechové krytiny), který se může pod tlakem vody uvolňovat. Obezřetní ale buďte v každém případě, aby se tlaková voda nedostala do podstřeší.

Problémem u tohoto způsobu likvidace je, že obvykle nezničí 100 % všech kořínků. Ty pak stačí k tomu, aby se mech znovu rozbujel a vy budete muset za čas celou anabázi opakovat.

Nad zeleným vetřelcem pomáhá zvítězit modrá skalice

Mechanickou likvidaci mechu můžete zefektivnit, když při ní použijete roztok modré skalice, tvořené síranem měďnatým. Mech se totiž s mědí nemá vůbec rád. Modrou skalici běžně seženete v drogeriích, hobby marketech nebo zahradnických prodejnách. Nevyjde vás to ani draho, půl kilové balení stojí cca 100 korun.

Roztok, který spolehlivě hubí mechy, připravíte z 500 g modré skalice a 10 litrů vody. Jakýmkoliv vhodným postřikovačem, postačí i konev, jej aplikujte na postižená místa na střeše. Ideální je, když bezprostředně poté, kdy nástřik účinkuje, jej nesmyl déšť ani rychle nevysušilo polední slunce. Pak může splnit svou úlohu a postarat se o likvidaci mechu. Ten zhnědne, seschne a dá se ze střechy zamést nebo smýt vapkou.

Měděný štít má svá pro i proti

Nesnášenlivost mechu s mědí se úspěšně využívá v boji proti zamechování střech. Pruh mědi instalovaný pod hřebenem střechy zajistí, že v ploše pod ním žádný mech neporoste. Déšť totiž z plechu louhuje oxidy mědi, které střechu pokryjí a zabrání jeho usazení.

Na trhu seženete tvarovatelné samolepicí měděné pásy, které snadno nainstalujete na vrchní řadu tašek. Benefitem tohoto řešení je, že funguje trvale.

Zmínit musíme ale i mínusy, jako například vznik barevných pruhů u střech s vlnitou krytinou. Kromě tohoto estetického nedostatku pamatujte i na to, že měděný splach způsobuje korozi všech kovů s výjimkou nerezu. Proto pod hřebenem s měděným pásem může být oplechování nebo spojovací materiály pouze z mědi nebo z nerezu. A ještě jedno doporučení, stejně jako je výluh z mědi jedovatý pro mech, je jedovatý i pro ostatní rostliny. Vodu ze střechy byste proto neměli používat na zalévání.

Babské rady doporučují hašené vápno

Následující radu asi nevyužijete, protože nenabízí nic víc než modrá skalice, a navíc může na střeše zanechat bílé stopy. Pro ty, kteří by to snad chtěli zkusit, uvádíme postup. Hašené vápno se rozpustí v přiměřeném množství vody a roztok se nastříká na zamechované plochy. Odumřelý mech se následně odstraní. Nejlepších výsledků dosáhnete, když tuto technologii použijete na jaře.

Chemie jako až to poslední v boji s mechem

Kdo se nespokojí s výše uvedenými radami, ten asi sáhne po razantním řešení v podobě chemie. Na trhu seženete různé přípravky, včetně těch s označením ekologické. Nezapomínejte, že vždy jde o chemii, a proto k ní přistupujte s respektem.

Aplikujte ji za suchého bezvětrného počasí, opatrně štětcem nebo postřikovačem. Chemická látka by se neměla dostat nikam jinam než na postižená místa na střeše. Ničí totiž živé organismy. Z tohoto důvodu také nějaký čas po aplikaci přípravku nepoužívejte dešťovku na zalévání.

Ploché střechy nejsou ušetřeny

Mechy si nevybírají, plochá nebo šikmá střecha – to je jim úplně jedno. Na plochých střechách je najdete nejen ve vrstvě kameniva, ale také na povrchu fólií a na geotextiliích. Oblíbeným místem jsou zejména asfaltové pásy s posypem z drcené břidlice. V tom případě ale vzniká problém…

Při opravě střechy se totiž původní povlaková krytina z asfaltových pásů s ochranným posypem velmi často ponechává. Na ni se pokládají nové SBS modifikované asfaltové pásy, event. doplňková tepelná izolace a na ni hydroizolace. V takovém případě by ale měly být mechy a lišejníky odstraněny, nebo alespoň umrtveny. Jenže jak na to?

Jak bojovat s mechem a lišejníky na ploché střeše

Odstranění lišejníků z hrubozrnného břidlicového posypu asfaltových pásů je velmi pracné a poměrně finančně a časově náročné. Použít k tomu budete muset agresivní chemické prostředky, které mnohdy vyžadují opakovanou aplikaci. Poté musíte odumřelé mechy mechanicky odstranit, což je u asfaltových pásů s posypem z drcené břidlice spojeno s rizikem jejich poškození. Výhodnějším řešením je nahřátí pásu plamenem hořáku.

Pokud se na vrstvě z drcené břidlice vyskytují mechy a lišejníky, tak intenzivní působení plamene hořáku jich většinu zničí nebo alespoň umrtví. Navíc po nahřátí povrchu asfaltových pásů začne posyp z drcené břidlice klesat do asfaltové směsi, kam jej zatlačíte. Výsledkem je optimální plocha pro natavení nových asfaltových pásů nebo pro nalepení nové tepelné izolace.

Pokud se mechy objeví na ploché střeše se stříkanou polyuretanovou pěnou, tak je čištění spojeno s velkým rizikem jejich poškození. Mech se může objevit i v zátěžové vrstvě ploché střechy tvořené kačírkem. V takovém případě musíte během pravidelné údržby střechy kamenivo čistit.

Jak dlouho vyčištění střechy vydrží?

To záleží na tom, jak moc jste byli pečliví, a jestli se vám podařilo zničit všechny kořínky mechu. Obvykle trvá asi deset let, než se budete muset do odstraňování mechu pustit znovu. Prodloužit tento interval může impregnace střechy bezprostředně po jejím očištění. Zpevní porušený povrch a vytvoří bariéru proti opětovnému růstu mechu.

Při práci myslete na svou bezpečnost

Odstraňování mechu ze střechy je poměrně jednoduchou mechanickou činností, kterou zvládne každý zdatný jedinec. Jde však o práci ve výšce, a to znamená velké riziko. Násobené je o mokrý a kluzký povrch, po kterém se budete muset pohybovat. Proto budete potřebovat pořádné jištění. Jenže lano, postroj a ostatní vybavení jsou poměrně drahou záležitostí, aby opravdu ochránila lidské zdraví. Investovat do nich s vidinou občasného použití se nevyplatí. Raději si pozvěte profesionály, to vyjde levněji.

Závěrečný pozitivní pohled na mech

Ve článku jsme se věnovali mechu jako nepříteli našich střech. Jenže nesmíme zapomínat ani na jeho dobré vlastnosti. Je zásobárnou vody pro les, chrání půdu před vypařováním vody a erozí. Postupným vypařováním zadržené vlhkosti zvlhčuje okolní ovzduší. A také – mechy a lišejníky jsou důkazem čistoty ovzduší a zdravého životního prostředí. Když se tedy objeví na vaší střeše, tak se místo starostí radujte z toho, že žijete ve zdravém prostředí.

Zdroj: Ing. Jaroslav Brychta, CSc.: Střechy s lišejníky