Listí ze stromů je dole: Nastává čas na úklid ploché střechy

Specifikem ploché střechy je její rovinatost, kvůli které na ní na podzim zůstává ležet listí. Tím je daný první podzimní úkol, a to prohlédnout celou plochu střechy a odstranit to, co tam nepatří. Nejen posbírat listí, ale taky vytrhat uchycenou zeleň, odstranit mech, napadané větve a vůbec všechno, co tam nemá co dělat. Razanci úklidu ale přizpůsobte prostředí střechy. Lopata či hrábě, jako užitečné pomůcky na zemi, mohou snadno poškodit subtilní vrstvu hydroizolace na střeše. Mnohem vhodnější proto bude koště, fukar či jiná neohrožující pomůcka.

Zajistěte spolehlivý odvod vody ze střechy

Pokud na střeše objevíte louže nebo bahno, tak je odstraňte. Současně s tím se zamyslete nad příčinou jejich vzniku, signalizují totiž problém. Buď je ucpaná střešní vpust, takže voda neodtéká, nebo je střecha špatně vyspádovaná. Ať tento stav vzniká z jakékoli příčiny, vždycky znamená zkrácení životnosti hydroizolačního povlaku, a tím i celé střechy. Ve stojící vodě se totiž množí mikroorganismy, které se po vyschnutí louže promění v povlak způsobující křehnutí fólií a praskání asfaltů. Neuděláte proto chybu, fungují-li vtoky bez problémů, když povrch střechy očistíte tlakovou vodou.

Po úklidu věnujte pozornost místům, která odvádějí vodu ze střechy, tj. vtokům, chrličům, žlabům a svodům. Zkontrolujte, zda někde nejsou ucpané a zda fungují správně. Měli byste taky vyčistit ochranné lapače nečistot ve vpustích, které se zanášejí smetím a pak znesnadňují odtok vody.

Takto byste vždy měli připravit plochou střechu na zimu. Odborná údržba, která prodlouží životnost střechy, by ale měla být důkladnější.

K úklidu střechy přidejte i kontrolu

Kromě minimální kontroly aspoň 1x za rok, ideálně před zimou, byste plochou střechu měli zkontrolovat taky po zimě. Na revizi byste si měli najít čas i po větším dešti, bouřce, krupobití nebo větru. Prohlédněte přitom nejprve podstřeší, jestli někde nejsou čerstvé známky zatékání, případně mapy staršího data. Pokračujte na střeše kontrolou těsnosti kritických detailů:

• napojení krytiny na prostupující a ukončující konstrukce
• oplechování a tmelení

Když už se pohybujete po střeše, tak zkontrolujte taky ventilátory a odvětrávací hlavice, jestli fungují správně. Jednou za dva roky byste pak měli prohlédnout i hromosvod, po 4 letech je nutná jeho revize. Více se o problematice hromosvodů dočtete v článku Hromosvod jako klíčová ochrana před bleskem a požárem.

Kontrola hydroizolačního povlaku

Vizuálně zkontrolujte mechanické kotvení povlaku, zda se někde neodchlipuje. Nepřehlédněte ani praskliny, puchýře nebo jiná poškození signalizující problém. Pokud takové podezřelé místo najdete, je na čase pozvat si na pomoc odborníky. Pokud vady podchytíte na počátku, předejdete nákladnější opravě.

Poruchy jako trhliny, rozlepené spoje či uvolňování na svislých plochách je možné opravit okamžitě. Jednoduchý je tento proces u asfaltových pásů a je realizovatelný během celé životnosti střechy. Komplikovanější situace nastává u fólií, kde je třeba znát přesný typ použité fólie (PVC-P, TPO/FPO, EPDM, PIB, CPE) a její tloušťku. Z toho vyplyne, zda je oprava možná. Některé typy fólií totiž v čase křehnou, a pak je není možné bezpečně opravit, protože svary nedrží.

Nezapomínejte na bezpečnost

I když se rovinná plochá střecha může zdát relativně bezpečná, je třeba vždy respektovat bezpečnostní doporučení. Jednak je to práce ve výšce a taky v prostoru, který není určený pro běžný pohyb, což může vyvolávat rizikové situace.

Povrchy plochých střech z hlediska materiálu mohou být v podstatě dvojí, buď asfaltový pás nebo fólie. Při kontrole před zimou hrozí nebezpečí zejména na fóliových hydroizolacích, které jsou za mrazu kluzké. Jejich kontrolu proto plánujte do termínu s lepším počasím.

Své limity mají i asfaltové střechy, i když to nesouvisí s údržbou před zimou. Naopak, ohrožují je vysoké teploty. Takže když teploměr ukáže 25 °C, tak na ně nevstupujte. V měkkém asfaltu byste mohli zanechat stopy, případně zatlačit ochranný posyp či vytvořit prohlubně a trhliny. Dvojnásob to platí pro střechy bez pochůzné úpravy.

Při kontrolách střech se vždy pohybujte po vyznačených trasách, v maximální vzdálenosti 1,5 m od atiky nebo volného okraje střechy. Pro kontrolu okraje pak použijte úvaz na laně nebo jiný bezpečnostní prvek.

Zdroj: Ing. Michaela Benková, HIPOS