Antalya není jen o plážích a hotelech. Za moderním turismem se skrývá historie stará dva tisíce let a architektura, která vzdoruje i letošnímu extrémnímu horku.
Když před stavbou podceníte průzkum podloží, počínáte si neodborně nebo uspěcháte některé procesy, může se z vysněného nového domu stát spíš noční můra. Nebo ruina. Někdy ale kouzlo nechtěného vytvoří hotovou legendu, k níž denně míří stovky turistů.
The Crooked House (který ale vůbec neměl být křivý) si nechal postavit v roce 1395 bohatý obchodník s vlnou v Lavenhamu – tehdy vzkvétajícímu malebnému městečku ve východní části Anglie. A protože majitel chtěl mít co nejdříve krásný velký dům, použilo se na stavbu dřevo, které nebylo dostatečně vyschlé. A tak se tento roubený dům, jak dřevo pracovalo, začal postupně deformovat.
Ke dnu to začalo jít i s obchodem: když tkalci módnějších látek přesídlili do nedalekého Norwiche a Colchesteru, zanikl zdejší obchod s vlnou a vesnice upadla do staletí chudoby. Peněz na opravu křivého domu se nedostávalo, a tak ho rozdělili na několik menších řadových domů.
A přesto, že je pořádně nakřivo, stojí tam už přes 600 let. Dříve býval i veřejně přístupný a naposledy v něm byla čajovna. Od roku 2021 slouží znovu jako obytný prostor. Pár, který ho zakoupil a zrekonstruoval, v něm však příležitostně pořádá komentované prohlídky, kulturní události, focení nebo menší soukromé akce.
Pohnutou historii i těžiště má také světoznámá šikmá věž v Pise, která se stala doslova symbolem Itálie. Tato zvonice katedrály se začala naklánět už během výstavby, s níž se započalo roku 1173. Příčinou bylo měkké, nestabilní podloží složené z jílu, písku a usazenin bohatých na úlomky schránek mořských živočichů v kombinaci s nedostatečně hlubokými základy stavby.
Věž se začala naklánět po vybudování druhého patra (cca 1178). Se stavbou se pokračovalo až o téměř sto let později, kdy se architekti snažili náklon kompenzovat vyššími zdmi na opačné straně věže. Roku 1319 bylo dokončeno 7. patro a teprve v roce 1372 poslední osmé patro se zvonicí, čímž byla stavba oficiálně dokončena.
V následujících staletích se náklon věže dále zvětšoval, až v roce 1990 dosáhl přibližně 5,5 stupně, což odpovídalo odklonu zhruba 4,5 metru od svislé osy. Věž museli uzavřít a následovala rekonstrukce, při níž se podařilo náklon částečně zkorigovat. Ale záměrně ne úplně, aby Pisa nepřišla o svou ikonickou stavbu. Prvním krokem bylo upevnění ocelových lan a protizávaží, aby se zamezilo dalšímu naklánění.
Rozsáhlé stabilizační práce probíhaly až do roku 2001. Byla při nich odtěžena část zeminy na severní straně, díky čemuž se věž narovnala zhruba o 45 centimetrů a částečně se i změnil směr náklonu. Ve spodní části konstrukce byly vybudovány betonové základy a zpevnilo se podloží. Výsledkem rekonstrukce šikmé věže byla korekce náklonu na cca 3,97 stupně, což odpovídá stavu z konce 18. století.
Rekordmanem v této kategorii je věž kostela v Suurhusenu – obci v Dolním Sasku, která je zapsaná v Guinnessově knize rekordů jako nejšikmější věž na světě. Věž vysoká asi 26 metrů má v současnosti náklon přibližně 5,19 stupně.
Kostel byl postaven v 15. století na bažinatém podloží. To samo o sobě až tolik nevadilo. Problém nastal, když v 18. století okolní močály vysušily, což způsobilo nerovnoměrné sedání základů a naklánění věže. Statika objektu se postupně zhoršovala, až reálně hrozilo jeho zhroucení. V roce 1996 se naštěstí podařilo zesílením základů a vyztužením věže katastrofu odvrátit. Nyní je věž stabilní, bezpečná a otevřená veřejnosti.
Nejeden křivý dům nebo šikmou věž najdete i v naší zemi, byť ne tak proslavené. Asi nejznámější je věž kostela Nanebevzetí Panny Marie v Ústí nad Labem. Věž je vysoká 65 metrů a její odklon od svislé osy dosahuje přibližně 1,77 stupně. To v porovnání s výše uvedenými čísly sice není tak ohromující, přesto jde o čtvrtou nejšikmější věž Evropy.
Na rozdíl od předchozích případů není příčinou náklonu zpackaná stavba, ale zpackaný nálet. Kostel ze 14. století totiž stál zcela rovně až do dubna 1945, kdy v jeho blízkosti dopadly tři letecké pumy spojeneckého bombardování, které mělo cílit na strategické průmyslové objekty.
Stavba byla vážně poškozena a došlo i k vychýlení věže. Po válce ji provizorně podepřeli dřevěnou konstrukcí a následně stabilizovali pomocí betonových injektáží a železobetonového krunýře uvnitř věže. Dnes už je opět stabilní a v omezené míře i přístupná pro veřejnost.
Všechny výše uvedené stavby mají jedno společné: omyl. Ale i štěstí, že se vzepřely osudu i gravitaci a přes konstrukční chyby, špatně položené základy nebo nevhodné podloží jsou tu stále s námi. A navíc se těší i zájmu veřejnosti.
Jako inspiraci pro vlastní bydlení si je však raději neberte. Místo slávy nejspíš víc oceníte rovné zdi a stabilní základy. Takže pokud právě plánujete stavbu svého vysněného bydlení, vsaďte na pečlivé plánování, kvalitní stavební dozor a řemeslníky, kteří nespěchají na úkor výsledku. Šikmý dům nebo věž si můžete prohlédnout na dovolené, doma ale raději zůstaňte u pravých úhlů.
Zdroje:
Britannica.com
Crookedhouselavenham.com
CT24.ceskatelevize.cz
Practical.engineering
Suurhusen-marienwehr.reformiert.de