Je o něm zmínka již v Bílé knize z poloviny 15. století, kde se uvádí, že roku 1435 byl majitelem mlynář Jan. Snad právě u něj začíná tradice pojmenování objektu. V 17. století se pak mlýn uvádí jako Jankelka, podle držitele ze 16. století jménem Jankele. Dalším významným milníkem v historii usedlosti byl 29. květen 1899, kdy se tady v mlynářské rodině Alberta a Anny Poplerových narodil syn Rudolf. Ten se později proslavil jako vynikající žokej. Zúčastnil se dvou olympiád, v roce 1924 v Paříži a v roce 1928 v Amsterodamu. Celkem devětkrát startoval ve Velké pardubické, kterou dvakrát vyhrál. Pokud nejste znalci koní, a přesto vám jméno Popler něco říká, pak to bude nejspíše proto, že je po tomto žokejovi pojmenována jedna z překážek Velké pardubické.
Přes svou dlouhou historii byl Jangelec v posledním století mimo provoz. Zlom přinesl až rok 2009, kdy našel současného majitele. Člověka s citem nejen pro gastronomii, ale také se vztahem k tradicím. Vznikl zde penzion a vrátil se taky chov koní.
V roce 2020 se majitel rozhodl pro rekonstrukci a jako realizátora si vybral pana Václava Vítka z Chocně, který říká: „Zajímavost této rekonstrukce spočívala v tom, že jsme ji dělali jen ve dvou lidech. Pouze s pomocí jeřábu. A nemyslete, že šlo o něco malého! Rekonstrukce zahrnovala demontáž staré střechy a poté nástavbu patra s vybudováním bytu pro majitele penzionu. V místě má živnost, počínaje restaurací a koňmi konče, tak si vzal do hlavy, že tam bude také bydlet.“ Pan Vítek zajistil na podzim 2020 rozebrání staré střechy včetně krovu a provedl provizorní zakrytí stavby, aby stavební práce mohly probíhat bez ohledu na počasí a taky aby nebyl omezen provoz restaurace. Během provádění zednických prací a montáže stropních panelů se současně na jaro připravovala stavba nového krovu.
Nový krov má vaznicovou vazbu s uložením na nosné zdi a podpůrné ocelové konstrukci, takže obytné prostory lze maximálně využít. Střecha je sedlová a je doplněná o dva velké a šest menších vikýřů, zastřešené rovněž sedlovými střechami (sklon 45°). Středové vaznice jsou v interiéru přiznány, proto pro ně byly použity BSH hranoly. Jako krytina byla zvolena pálená bobrovka s korunovým krytím, což odpovídá jak historii objektu, tak charakteru města Vysoké Mýto. Práce trvaly od března do července 2021 a pohltily celkem 1 680 hodin.
Rozsah prací na penzionu byl sice větší, ale stavbu vám představujeme především kvůli realizovaným „vychytávkám“. Situování na polosamotě a taky chov koní stojí za tím, že se v místě běžně vyskytují kuny. A to do té míry, že s nimi investor získal nedobré zkušenosti. Proto jsou v nové střeše provedena „protiopatření“. V celé ploše pod krytinou je zabudováno pletivo proti kuně.
Další zajímavostí je 50 bm vykládaných úžlabí. Na malých vikýřích je úžlabí provedeno rovnoboké, na velkých vikýřích je nerovnoboké, jedno v délce pět metrů. Celkem je na střeše 20 bm nerovnobokých úžlabí.
Protože je Jangelec historicky propojen s chovem koní, vytvořil pan Vítek pro investora jako překvapení speciální závětrnou lištu. Je sestavená z ručně vyráběných segmentů, z nichž na každém je reliéfní zobrazení koňské podkovy ve skutečné velikosti. Takových podkov je na střeše celkem 72 (segmentových šablon je dohromady 240). „To všechno jsme museli vyrábět ručně. Navíc, protože má každý kůň jinou podkovu – jak znalci jistě vědí, tak i my jsme vyráběli čtyři druhy podkov. Rozliší je ale jen odborník, nakonec možná ani on ne, protože jsou vysoko na střeše. Pro výrobu podkov jsme používali šablony o rozměrech cca 25 x 40 cm, do kterých se hliníkový plech ručně lisoval. Byla to docela složitá ruční práce, kdy výroba jedné podkovy zabrala více než hodinu. Ale každou jsme dělali s láskou. Investor naši snahu velice ocenil. Paní domácí nám na oplátku nechala vyrobit speciální pokrývačská trička s aktuálním ceníkem prací,“ říká realizátor.
Poctivý přístup k řemeslu se odrazil v zisku ocenění v soutěži Tondach Pálená střecha 2021. Penzion Jangelec je vítěznou stavbou kategorie Veřejně prospěšné stavby. „Původní profesí jsem mechanik opravář pro stroje a zařízení,“ uzavírá pan Vítek, „ale pak jsem začal se střechami. Nejprve 15 let u střechařských firem a teď už 22 let sám na živnost. Je to práce, která dává smysl, a to mě baví. Těší mě pracovat pro investory, kteří mi umožní dělat práci dobře a netlačí mě do nesmyslných řešení.“
Foto: Archiv pana Vítka
Teplo, jak známo, stoupá vzhůru. Proto jsou střechy nejdůležitější částí budovy, která ovlivňuje tepelné ztráty a energetickou účinnost objektu. Když se sníží tepelné ztráty střechou, je pak k vytápěn...
Trendem poslední doby je orientace na nízké sklony šikmých střech. Obvykle mají sklon od 18 do 25 stupňů a tomu je třeba přizpůsobit výběr krytiny. Bezpečný sklon je totiž u každé krytiny jiný.
