Světově největším producentem korku je Portugalsko, v závěsu se Španělskem. Následují je Maroko, Alžírsko, Tunis, Itálie a Francie. Korek používali už před tisíci lety Egypťané, Peršané, Řekové a Římané. Vyráběli z něj rybářské náčiní, sandály a používali jej taky k uzavírání džbánů a sudů. Jako uzávěr je korek ideální: je odolný, vodotěsný, lehký a dá se snadno obrábět.
Korkový dub je nízký, pomalu rostoucí a stálezelený strom, který najdete jen ve Středomoří. V Portugalsku, největším producentu korku na světě, si korkových dubů velice váží a je přísně zakázáno je kácet.
Pro současnou dobu s apelem na trvalou udržitelnost je korek ideálním materiálem. Plantáže korkových dubů pohlcují obrovské množství oxidu uhličitého, při jejich pěstování vzniká mnoho pracovních příležitosti a ještě navíc jsou tyto plochy útočištěm zvířatům. A hlavně – na rozdíl od ostatních komerčně pěstovaných stromů se korkové duby nikdy nekácejí. Korkový dub totiž má jedinečnou schopnost svou kůru obnovovat. Kůra začne strom znovu pomalu obrůstat a po devíti letech ji bude možné znovu sklidit. Díky tomu se život korkových dubů počítá na dvě stovky i více let.
Kůra se sklízí v období mezi koncem května a srpnem. Strom se v té době nachází ve fázi růstu a díky tomu je jednodušší odstranit vrstvu kůry bez poškození kmene. K odstraňování korkové kůry se používá sekyra. Zkušení dřevorubci ji odsekávají z kmenů dubů v korkových hájích. Byť to vypadá jednoduše, nejde o práci, kterou by mohl dělat každý. Úder sekyrou totiž musí být silný a současně jemný, aby nezasáhl vnitřní vrstvu kůry a nepoškodil strom.
Odsekaná kůra se poté šest měsíců skladuje venku, vystavená větru a slunečnímu svitu. Během této doby z ní vyprchá nadbytečná vlhkost a je možno ji zpracovat. Po roztřídění se vaří ve vodě, aby se z kůry vyplavily nečistoty a taky aby změkla a lépe se s ní pracovalo.
Silná vrstva korkové kůry obrůstá strom proto, aby ho chránila před požáry, které jsou ve Středomoří běžné. Tato vlastnost činí z korku velmi účinný izolační materiál taky z hlediska požární odolnosti. Proto se používá třeba na ochranu palivových nádrží na vesmírných raketách NASA nebo pro baterie v elektromobilech.
Korek ale není odolný jen vůči ohni. Odolává také vodě, oleji a navíc i vysokému tlaku bez ztráty pružnosti. Nesmíme zapomenout ani na další významný benefit, že jde taky o biologicky rozložitelný materiál.
V poslední době roste zájem o korek jako o trvale udržitelný materiál, šetrný k životnímu prostředí. Ve srovnání s jinými materiály tepelných izolací, například polyuretanem, je výroba korkových materiálů méně náročná na spotřebu energie a produkuje méně emisí oxidu uhličitého.
Podle provedených studií je korek uhlíkově neutrální. Je tedy schopen během svého života vstřebat více uhlíku, než je zapotřebí k jeho těžbě a zpracování. Například výroba je zcela bezodpadová. Neprve se korek řeže na potřebné bloky a stlačuje do forem, třeba na zátky. Zbylé odřezky se drtí na granulát, který se formuje do výsledných plátů a hranolů. Využívá se dokonce i korkový prach, a to k výrobě energie pro korkový průmysl.
V dnešní době, kdy se hledají trvale udržitelné alternativy k plastovým a dalším materiálům vyráběným z fosilních paliv, se korek znovu vrací na výsluní. Z korkové kůry se vyrábějí podlahy i nábytek, obuv i oblečení či tepelné izolace pro domy i elektrická auta.
Přečtěte si také o korkových podlahách v článku Korkové podlahy jsou zatím nedoceněné.
Foto: doc. Ing. Marek Novotný, PhD.
Srdcem vysoké školy v kanadském Montrealu (Collège de Maisonneuve/Jardin Intérieur) je zimní zahrada pod skleněnou střechou. Bujná zeleň zde vytváří příjemný obytný prostor. Inspirujte se tímto příkla...
Cestování je módní záležitostí a je možné při něm sledovat i jiné zajímavosti, než jenom památky nebo přírodní zajímavosti. Já jsem se vydal do Paříže za krásami jejích střech a při svých toulkách jse...
