S korkem se nemusíme setkávat jen v případě nástěnek, podtácků či zátek. Tento přírodní materiál má celou řadu předností, pro něž se stále častěji prosazuje i ve stavebnictví. Nejen jako izolace nebo obklad na stěnu, ale dokonce i jako originální fasáda.
Možná také pamatujete tu výstřednost, když si někdo v 90. letech minulého století obložil umakartovou koupelnu korkem. Všichni na to hleděli s úžasem a i s částečnou nedůvěrou, jak korek – na první pohled velmi choulostivý a křehký, může svádět každodenní souboj s vlhkostí?
Ve správné úpravě může. A velice úspěšně, i když o tom nejspíš ten, komu se někdy při otevírání lahve vína korkový špunt rozlomil, rozdrobil a znehodnotil tak drahocenný tekutý obsah, může pochybovat.
Důležitou roli hraje druhdy opomíjený korek ve stavebnictví. A je stále více vidět. Doslova. Dá se využít jako interiérový obklad, podlahová krytina, jako velmi účinná zvuková i tepelná izolace, a také v podobě korkové fasády.
Mezi jeho hlavní přednosti patří:
Tepelná vodivost korku je podobná jako u minerální vlny nebo dřevovláknitých desek. Navíc poskytuje výbornou akustickou izolaci, paropropustnost a odolnost vůči vlhkosti, plísním a škůdcům. Jeho cena však několikanásobně převyšuje ostatní, běžně používané izolační materiály.
Korek je ukázkový materiál budoucnosti – přírodní, ekologický a dlouhodobě udržitelný. Získává se z kůry korkového dubu, který roste především ve Španělsku a Portugalsku. Takže ne na druhé straně světa, tak jako řada jiných surovin. A hlavně: strom není při sklizni korku třeba pokácet: kůra se opatrně odloupne a časem znovu doroste (plně se obnoví asi za 9 let).
Kůra se po sklizni nechá několik měsíců až rok přirozeně vysychat. Pak se napařuje, čímž se jednak zničí případné patogeny, jednak se tím kůra narovná a změkne, zároveň se i zlepší její izolační vlastnosti. Nejlepší kusy jdou pak na výrobu vinných zátek, zbytek se mele a dále zpracovává.
Jemnější granulát se zahřívá a lisuje do bloků, z nichž se pak řežou desky. Z těch se pak vyrábí třeba oblíbené nástěnky, prostírání, obklady do interiérů nebo i podlahové krytiny. Takto zpracovaný korek má jemnou, pravidelnou zrnitou strukturu.
Při výrobě často ani není potřeba žádné pojivo, protože korek obsahuje suberin, přírodní pryskyřici, která se při zahřátí chová jako lepidlo. Aby odolal větší zátěži, třeba v případě podlah nebo koupelnových obkladů, mohou se do granulátu při výrobě přidat i přírodní či syntetická pojiva, a výsledný produkt ještě ošetřit lakem, impregnací nebo olejem.
Na korkové fasády a izolační desky se používá hrubší korkový granulát, který se při výrobě zahřívá na vysokou teplotu (i přes 300 stupňů) a dochází k jeho expanzi. S trochou nadsázky by se dalo říct, že vzniká vlastně takový popcorn, tedy spíše popcork (cork je anglicky korek). Materiál nabobtná a intenzivně se uvolňuje pojivo suberin. Expandovaný korek je pevnější, odolnější, na pohled tmavší a má mapovitou strukturu.
Spolu s tím, jak se klade větší důraz na udržitelné stavebnictví, se můžete stále častěji setkat i s korkovými fasádami. U nás zatím jen minimálně, ale v dalších evropských zemích vznikají projekty, v nichž korek tvoří zajímavý organický prvek, který stavbě dodává zemitost. Navíc dokáže zastat funkci izolace i fasády. Je v souladu s minimalistickými trendy a zároveň se krásně doplňuje s dalšími materiály, jako je dřevo, ale paradoxně i sklo nebo kov.
Mezi známé projekty patří například portugalská Casa da Levada – rodinná rezidence postavená v roce 2024. Dům je přirozeně zasazený do krajiny a v podstatě splývá s přírodou, a to jak díky korkové fasádě, tak i zelené střeše. Korek zde není jen působivý vizuální prvek, ale zároveň i funkční izolace zdí.
Jinou zajímavou realizací je rodinný dům ze stejného roku Border House, který stojí v Itálii poblíž švýcarských hranic. Ten nepůsobí tak minimalisticky a nenápadně jako Casa da Levada. Naopak velmi vyčnívá a to díky originální kombinaci korkové fasády a výrazné kovové střechy, na které se nacházejí solární panely.
Zatím to znělo jako idylka, ale nesmíme zamlčet ani slabé stránky korku. Těmi hlavními dvěma jsou poměrně vysoká cena a horší dostupnost. Jeho produkce je limitovaná pomalým růstem stromů – poprvé se dá sklízet zhruba po 25 letech a dále v cca 9letých intervalech. Navíc se korku daří jen ve středomořském klimatu – potřebuje teplá suchá léta a mírné, vlhčí zimy. Například u nás by tedy nepřežil.
A i proto je logicky dražší než jiné, dostupnější materiály. Souvisí to také s tím, že v oblasti korkových fasád se zatím pohybuje relativně málo firem a odborníků, kteří by s nimi měli zkušenosti. „Díky“ malé konkurenci se může cena držet vysoko.
Dále je třeba počítat s tím, že korková fasáda bude mít horší mechanickou odolnost, a také může podléhat barevným změnám vlivem UV záření. Životnost expandovaného korku se však odhaduje na 40–50 let, což je velice slušné.
Korek má celou řadu skvělých vlastností a svým charakterem splňuje všechny požadavky moderního udržitelného stavebnictví. Nicméně nikdy nebude dostupný pro všechny – ani finančně, ani množstevně.
Nejspíš tedy zůstane prémiovou variantou pro ty, kdo kladou důraz na přírodní, skutečně udržitelné a přitom funkční materiály, a zároveň nejsou výrazněji omezeni rozpočtem.
Ti ostatní, kteří rovněž chtějí svůj dům obohatit o přírodní, ekologický prvek, který současně bude alespoň částečně plnit i roli izolace, mohou zvolit dřevěný obklad nebo dřevovláknité fasádní desky. Dřevo je výrazně levnější, ale zase vyžaduje pravidelnou údržbu, zatímco desky jsou oproti dřevu dražší, ale jsou odolnější vůči vlhku, mají však nižší pevnost a méně luxusní vzhled.
Výběr fasády tedy záleží na vašich prioritách – zda hledáte prémiovou, udržitelnou a esteticky výraznou variantu, nebo dostupnější a stále přírodní řešení, které dobře poslouží, ale finančně vás nezruinuje.
Zdroje:
Designboom.com
Dezeen.com
Korkovefasady.cz
Yadav, M., Singhal, I., & Sharma, M. (2024). Sustainable construction: the use of cork material in the building industry. Frontiers in Materials, 11, 270. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/383247509_Sustainable_construction_the_use_of_cork_material_in_the_building_industry
Zateplení fasády chrání dům před průnikem chladu i vlhkosti, ale jen tehdy, když je provedené kvalitně a pravidelně udržované. Podívejte se, jak poznat problémy včas a prodloužit životnost fasády.
Řasy a plísně jsou velice přizpůsobivé organismy, kterým pro růst a rozmnožování stačí jen trochu vody a světlo. Tato obdivuhodná vlastnost se ale rychle promění v problém, když se usadí na fasádě.
