Nejrozumnější je si před vyřčením finálního rozhodnutí pozvat k posouzení stavu odborníka. Odhalí to, co laik přehlédne nebo považuje za neškodnou drobnost. Přitom v budoucnu ona zdánlivá drobnost může představovat další náklady, klidně i v řádu statisíců. Důležitá je samozřejmě každá stavební konstrukce i fungování stavby jako celku, nicméně současně pořád platí stará pravda – základem je dobrá střecha. Když není jistota ochrany shora, tak je všechno ostatní v ohrožení. Důkazem potřeby ochrany shora je základní lidský instinkt, který nám automaticky velí hledat při nebezpečí úkryt a ochranu pod něčím pevným a stabilním.
O tom, že dobrá střecha je základ, už vědí mladí manželé, kteří se rozhodli si pořídit bydlení. Našli vysněný dům s velkou zahradou, a protože nabídka se zdála výhodná, spěchali, aby příležitost nepropásli. Důrazné varování – prohlédnout si střechu sice akceptovali, ale spokojili se přitom s tvrzením prodávajícího, že hliníkové plechy na střeše jsou staré deset let. Při pohledu zvenčí všechno odpovídalo a do střechy neteklo, takže si plácli.
Pak začali s rekonstrukcí interiéru, aby bydlení bylo podle jejich představ. Když ale došlo na práce v patře, zjistili, že krov je špatně zakotvený a rozhodně nevydrží ani vložení tepelné izolace, ani jiné úpravy podkroví. Přivolaný odborník jako nejrozumnější řešení navrhl postavit celý krov znovu. Své plány musela mladá dvojice upravit podle nové situace. Pořídili novou střechu a zrekonstruovali přízemí domu. Zobytnění podkroví museli z finančních důvodů odložit. Po této zkušenosti všem vzkazují: U nemovitosti si důkladně prohlédněte střechu!
U některých systémů krovu se mohou objevit problémy, které způsobují nestabilitu vrchní části obvodových stěn. Tak jako se to stalo mladým manželům v předchozím případě. Rizikové jsou z tohoto pohledu zejména hambálkové krovy na vysoké nadezdívce a s absencí táhel. Pro vybudování podkroví je tato volná dispozice sice ideální, ale staticky je nevyhovující. Nadezdívka není schopna sama o sobě přenést vodorovnou sílu z krovu a dochází k jejímu odklonění. Patrné jsou obvykle vodorovné trhliny v patě nadezdívky, tj. nad ztužujícím věncem, na kterém je vystavěna. Zmíněný problém signalizují i šikmé trhliny ve štítech, které vedou od pozednic šikmo dolů, směrem do středu objektu.
Pokud to dispozice krovu umožňuje, není třeba situaci řešit tak razantně, jako to udělali mladí manželé. Stačí zachytit vodorovné síly v krovu novými dřevěnými nebo ocelovými táhly ke každé krokvi. Taková oprava je relativně levná, v řádu desítek tisíc. Jenže ji většinou nejde použít u podkroví, kde se plánuje jeho využití.
Když už jsme u krovu, tak je dobré taky prověřit, že žádný dřevěný prvek nekončí v komínové zdi. Podle norem ČSN 73 42 00 Komíny – Všeobecné požadavky a ČSN 73 42 01 Komíny a kouřovody totiž platí:
Vzdálenost dřevěných nosných prvků od omítnutého líce komínového zdiva musí být min. 50 mm. V případě nenosných prvků, jako jsou bednění nebo laťování se tato min. vzdálenost zmenšuje na 20 mm. Pokud dřevěný prvek zasahuje do komínového tělesa, pak jeho min. vzdálenost k průduchu je 300 mm.
Tento problém prohlídkou snadno odhalíte. Komplikovanější může být jen posouzení dodržení požadovaného odstupu zabudovaného dřevěného prvku od průduchu. Náprava chyby je taky poměrně snadná a spočívá v provedení vhodné „výměny v krovu“ či podepření nosného prvku sloupem. Finanční nároky na takovou úpravu jsou v řádu desítek tisíc.
Z hlediska nákladů na energie je třeba věnovat pozornost vzduchotěsnosti obálky objektu – viz Vzduchotěsnost staveb: klíčový faktor pro úsporu energie. Pokud se v místnostech objevují kondenzace a plísně, a nejedná se přitom o místa obvyklých tepelných mostů, pak je velmi pravděpodobné, že za snížením vnitřní povrchové teploty stojí netěsnost vzduchotěsnicí vrstvy. Typickým příkladem je napojení konstrukce střechy na obvodové stěny, připojovací spáry výplní otvorů, místa prostupů přes hlavní vzduchotěsnicí vrstvu (komíny, odvětrání kanalizace apod.). Častou příčinou bývají taky chybějící vzduchotěsnicí pásky, které mají chránit přechod mezi oknem a stěnou.
Na nefunkční vzduchotěsnost objektu vás upozorní i výrazně zvýšené náklady na topení. Profukující konstrukce totiž představují zvýšené tepelné ztráty objektu. Svou hypotézu si pak můžete ověřit přiložením „vlhké“ ruky k některému rizikovému místu (např. prostupy dřevěných prvků sádrokartonem nebo zásuvky elektroinstalace). Pokud vše nefunguje tak, jak má, ucítíte proudění vzduchu.
Dalším stupněm ověření podezření na nevzduchotěsnost je demontáž zásuvky EL v sádrokartonu nebo vyjmutí svítidla z podhledu. Pak lze kvalitu provedení parozábrany zkontrolovat i opticky. Fólie pod sádrokartonovou deskou by měla být celistvá. S problémem profukování se nejčastěji potýkají konstrukce, kde vzduchotěsnost zajišťuje polyetylenová fólie. Tedy zejména dřevostavby a obytná podkroví šikmých střech.
Náklady na odstranění nevzduchotěsnosti nemovitosti pak začínají nutností přizvat odborníka k provedení diagnostiky pomocí „blower door testu“ a termovizní kamery. Až na jejím základě je možné rozhodnout, zda postačí opravy lokální (utěsnění prostupů) nebo půjde o demontáž veškerých sádrokartonových obkladů v podkroví a následné dodatečné přelepení spojů parozábrany.
Technický stav nemovitosti byste při jejím nákupu rozhodně neměli podceňovat. I drobná prasklina či nepatrné zavlhnutí mohou být signálem budoucí poruchy s cenou opravy v řádu stovek tisíc nebo i více. Proto je technický stav nemovitosti tím, co rozhoduje o tom, kolik peněz za svůj dům v konečném součtu vydáte.
Zdroj: Nemopas
Máme rekreační chalupu v srdci přírody, která za námi vstupuje až do domu. Vítáme to jako příjemný protipól komerčního způsobu života ve městě. Jenže v případě strakapouda vznikla zapeklitá situace.
Problematika střech se dá zobecnit na problematiku hydroizolací a taky tepelných izolací. Celá střecha i s nimi v zimě projde dokonalou prověrkou.
