Kontralatě: nenápadný prvek, který chrání střechu před vlhkostí

Profil kontralatě

Kontralatě se z materiálového hlediska neliší od běžných latí, určených pro pokládku krytiny. V jejich případě ale tloušťku latě stanovuje projektant, aby větrání ve vytvořené mezeře bylo optimální. V úvahu musí vzít kromě skladby střešní konstrukce také sklon střechy, převládající směr větru, vliv oslunění apod. Pravidla pro navrhování a provádění střech jako obvyklou tloušťku kontralatí sice uvádějí 24, 30 nebo 40 mm, ale podle aktuální platné normy ČSN 73 1901-2:2020 Navrhování střech je nejnižší možná tloušťka 40 mm.

Šířka kontralatí musí umožňovat bezpečné připevnění k podkladu. Skrze kontralať prochází hřebíky připevňující jak kontralatě, tak i latě.

Připevňování kontralatí

Kontralatě se pokládají na krokve (souběžně s nimi), a to v pozici mezi střešními latěmi a pojistnou hydroizolací. Obvykle se připevňují přímo ke krokvím hřebíky (cca 3 ks/m). Jiný postup je kontralatě pouze v několika místech montážně přichytit, definitivně se připojí až současně s přibíjením laťování.

Délka hřebíků by při pokládce kontralatí na bednění měla být zhruba 10× jejich průměr (min. 8x). Dřík díky tomu dosáhne až do krokve. Při kratším dříku by při zaražení hřebíku do spáry mezi prkny bednění nebyl spoj pevný.

Nadkrokevní izolace má na kontralatě zvláštní nároky

Kontralatě se u nadkrokevní izolace kotví do krokví přes vrstvu tepelné izolace. To není jediná změna, jiné jsou i používané profily. Nejmenší profil používaných kontralatí je 60 x 40 mm, běžné jsou i šířky 80 mm, ojediněle 100 mm. Šířku a způsob upevnění kontralatí určuje projekt, a to v závislosti na zatížení, únosnosti tepelné izolace a sklonu střechy.

V ploše střechy se kontralatě připevňují dlouhými vruty až do krokví, v maximální rozteči jeden metr. U okapu se kontralať upevňuje do zakládacího profilu, a to vruty délky 80 až 100 mm. Jejich počet závisí na zatížení sněhem a krytinou.

Těsnění pod kontralatěmi se vyplatí

Kromě správného profilu a odpovídajícího počtu kotevních prvků je důležité v souvislosti s kontralatěmi pamatovat i na jejich podtěsnění. V případě nízkých sklonů střech je to povinnost, tato úprava ale výrazně pomůže při fungování každé střechy. Hydroizolace na tepelné izolaci vytlačené až nad horní hranu krokví totiž svádí vodu přímo ke kontralatím. Přes netěsnosti kolem hřebíků od laťování se pak snadno dostává do střechy. Z hlediska celkových nákladů je těsnící páska pod kontralatě korunovou položkou, která však může zabránit násobně dražším škodám.

Jaké těsnění pod kontralatě použít

Těsnící materiál musí být schopný vyplnit spáry mezi kontralatí a hydroizolací a také dokonale utěsnit všechny průrazy od hřebíků a spon. Nejlevnější variantou je pěnová páska z polyetylénu, která se lepicí stranou lepí na hydroizolaci a překrývá kontralatí. Zlatou střední cestou je vypěňovací hmota na bázi polyuretanu. Z kartuše se vytlačí hmota na spodní stranu kontralatě, která se poté normálně přibije. Po zhruba 10 minutách hmota nabude na objemu a utěsní prostor pod kontralatí. Pro nejnáročnější podmínky jsou určené pásky s pružným tmelem z butylkaučuku.

Zdroj: Pravidla pro navrhování a provádění střech (vydal Cech pokrývačů, klempířů a tesařů ČR)