Celkem by se mistrovské zkoušky měly týkat 48 oborů, samozřejmě včetně oborů souvisejících se střechami. Podklady pro ně začali připravovat odborníci v Cechu klempířů, pokrývačů a tesařů ČR před mnoha lety, takže první kompletní podklady předali na ministerstvo ke schválení už v roce 2020. Celý proces se ale táhl a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže neustále požadoval nová dopracování. Potvrzují to slova Jiřího Vrňaty, který měl v cechu přípravu mistrovských zkoušek na starosti: „Mistrovským zkouškám jsem věnoval minimálně 10 let života, z toho 4 roky velmi intenzívně a zabralo mi to velkou část volného času. Podklady jsme museli několikrát předělávat, takže jsem v některých chvílích přestával věřit, že se je podaří dotáhnout do zdárného konce.“
Smyslem institutu mistrovských zkoušek je posílení prestiže řemeslných profesí a motivace mladé generace ke studiu technických a řemeslných oborů. Zároveň se tím má také posílit důvěra zákazníků, kteří získají jistotu vysoké kvality provedené práce. Zkouška totiž bude „dobrovolnou“ známkou nejvyšší kvality.
Nejde ale jen o symbolické ocenění zkušeností. „Mistrovská zkouška představuje přirozený krok ve vývoji zkušeného řemeslníka a funguje jako nejvyšší forma profesního ověření, která zákazníkům dává jistotu skutečně vysoké odbornosti,“ říká viceprezident Hospodářské komory Roman Pommer.
Návrh zákona o mistrovské zkoušce je důležitým krokem, který by mohl změnit přístup mladých k řemeslům. Aby se pro ně řemesla znovu stala atraktivní kariérní cestou. Oslovit by měla především rodiče, kteří jsou v 15 letech klíčoví pro určení budoucnosti dítěte. Institut mistrovské zkoušky by mohl být tím, co je přiměje dát potomka na řemeslo.
Tuhle změnu kurzu ve školství zoufale potřebujeme, protože řemeslníci dlouhodobě chybí všude. Stavy přijímaných sice mírně rostou, jenže ne všichni se po skončení školy řemeslu věnují. Situace je taková, že absolventi nedokáží nahradit počet odcházejících řemeslníků, a to platí dlouhodobě.
Možnost dobrovolně složit mistrovskou zkoušku by měli mít všichni, kteří mají vzdělání v oboru (učňovské, středoškolské nebo i vysokoškolské) a zároveň aspoň tříletou praxi.
Zájemce za zkoušku zaplatí v průměru 30 tisíc korun. Samotné provedení mistrovské zkoušky může využít reálnou zakázku (např. u tesařů), pokud bude splňovat podmínky zadání. Takto půjde minimalizovat náklady na provedení zkoušky, takže poplatek pokryje jen nezbytné administrativní a organizační výdaje.
Samotná zkouška se bude skládat ze tří částí – teoretické, praktické a manažerské. To vše by měl řemeslník z praxe znát. Manažerská část je důležitá proto, aby se při zkoušce prokázalo, že umí spočítat materiál, umí spočítat zakázku, umí vyfakturovat, umí připravit předávací protokol apod.
Systém mistrovských zkoušek bude ukotvený při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. Členství v těchto institucích ale není podmínkou pro složení zkoušky.
Zákon o mistrovské zkoušce začne platit 1. ledna 2027.
Mistrovské zkoušky se v českých zemích začaly skládat již v 15. století, které bylo obdobím největšího rozkvětu řemesel. Vstup do cechů a mistrovské zkoušky ale byly tenkrát určené pouze mužům. První právní úpravu pravidel fungování cechů, postavení mistrů a učňů i podmínky mistrovských zkoušek provedla až v roce 1739 Marie Terezie.
Právní úprava mistrovských zkoušek, tak jak jí vnímáme dnes, se objevila v zákonné podobě v nařízení ministerstev obchodu a veřejných prací roce 1912. Takto v podstatě fungovala až do komunistického převratu v roce 1948. Historie cechů a mistrovských zkoušek zcela končí v 50. letech 20. století.
Po roce 1990 začaly znovu vznikat jednotlivé cechy, které se snažily navázat na přerušenou tradici. Už v polovině 90. let se objevuje i myšlenka znovuzavedení mistrovské zkoušky, kterou tehdy iniciovala Hospodářská komora, inspirovaná zahraničními modely.
Pilotními mistrovskými kvalifikacemi byly v roce 2014 obory čalouník, malíř, lakýrník, tesař, kamnář, kuchař. Jejich pracovní skupiny zpracovaly hodnotící a kvalifikační standardy, které se staly kostrou současných mistrovských zkoušek.
Mistrovské zkoušky v žádném případě nemají být pouhou formalitou – dalším z mnoha certifikátů, které slouží jako výzdoba stěn kanceláří. Na druhou stranu by ale jejich náročnost neměla být strašákem pro řemeslníky řádně vykonávající svou profesi.
Základními cíli zavedení mistrovské zkoušky je preference kvalitního řemesla v tržním prostředí, zvýšení řemeslné úrovně společnosti, zvýšení prestiže mistrů svého oboru a jejich odlišení od řemeslníků dosahujících nižších úrovní kvalifikace (dříve to byli učedníci a tovaryši, případně pomocní pracovníci). Neméně důležité je tímto způsobem zajistit způsobilost mistrů oboru přenášet své zkušenosti na další generaci řemeslníků.
Na podporu přijetí zákona spustila Hospodářská komora petici, do které se mohou zapojit podnikatelé, odborné školy i veřejnost: https://www.komora.cz/mistrovska-zkouska/
Zdroj: MPO, HK ČR, AMSP ČR, ČT 24, Cech KPT ČR
Program Nová zelená úsporám v roce 2025 předčasně skončil, takže řada stavebníků nestihla žádost podat. Zpracované projekty vyšly naprázdno. Teď je šance získat zpět aspoň výdaje za jejich pořízení.
Bezpečnostní situace ve světě se dramaticky mění, a tak se začínáme zajímat i o věci dávno zapomenuté. Po desetiletích v míru je najednou aktuální otázka úkrytů. Příliš optimistické to s nimi není.
