Kolik a jakých střešních oken použít do podkroví?

Volba výšky osazení a optimální velikosti okna

Volbu výšky osazení okna ovlivňuje několik faktorů. Sklon střešní konstrukce, možnosti výhledu, prosvětlení budoucí místnosti apod. Nezapomeňme ale, že musíme mít možnost pohodlně ovládat zavírání okna, vnější markýzu, snadno omývat obě plochy dvojskla. Proto by horní okraj okna neměl být výše než 200 cm. Podle sklonu střechy volíme takovou výšku okna, abychom měli dobrý výhled jak vestoje tak i vsedě (spodní hrana okenního rámu by měla být vzdálena od podlahy cca 90 cm). Pro dobrý pocit v podkroví musí být zajištěn vizuální kontakt s přírodou.

Šířku okna ovlivňuje vzdálenost krokví od sebe. Mezi obkladem okna (sádrokarton, palubky apod.) a krokví by měl být ještě dostatečný prostor pro tepelnou izolaci. Pokud je vzdálenost mezi krokvemi menší než uvažovaná šířka střešního okna, určitě půjde provést tesařská úprava krovu – kontaktujte odborníky.

Počet střešních oken a optimální osvětlení

Pro optimální prosvětlení místnosti by celková plocha prosklení oken měla být nejméně 15 % plochy podlahové. Dostatek světla v místnosti, jeho dobré prostorové rozložení, ale i dobrý výhled ovlivňuje počet a velikost střešních oken. Více menších oken umožňuje světlo rovnoměrněji rozvrhnout, než jedno velké (při stejné ploše prosklení).

Co ještě ovlivní výběr a umístění střešních oken?

Správné provedení ostění

Pro plné využití všech funkcí kvalitního střešního okna je důležité správně provést ostění (obložení) okenního výklenku. Zajistí se tím maximální osvětlení místnosti (o 30 – 40 % více světla než vikýřové okno se stejnou plochou prosklení) a nenaruší přirozené proudění vzduchu kolem okenní tabule. Podstatně se tím sníží možnost kondenzace vnitřní vlhkosti na ploše izolačního dvojskla.

topná tělesa umístit pod střešní okna

ostění provést pod oknem svisle, nad oknem vodorovně

vždy zajistit obtékání teplým vzduchem celé plochy skla – především ve spodních partiích

Větrání a vytápění

Moderní technologie výstavby spolu se stále dokonalejšími materiály zabraňujícími únikům tepla z interiéru na jedné straně šetří energii, na straně druhé však neumožňují dostatečnou výměnu vzduchu. Kromě toho je střešní okno díky specifickým podmínkám instalace částečně vysunuto nad úroveň střešního pláště a je ochlazováno více v porovnání s okny fasádními. Proto je nezbytné zejména v podkroví věnovat náležitou pozornost větrání a spolu s tím i režimu vytápění.

Pro zabránění vzniku kondenzace na oknech je nutné:

udržování relativní vlhkosti vzduchu mezi 40–50 %,

zajištění pravidelné výměny vzduchu (pro obytné místnosti je doporučená intenzita výměny vzduchu vždy po 2–3 hodinách). Ventilaci je možné zajistit jak manuálním otevíráním oken (ideální je krátkodobé, ale intenzivní větrání několikrát za den), tak instalací ventilačního systému,

nastavení topného režimu tak, aby zvláště v průběhu noci nedocházelo k výraznému poklesu teploty.

Výběr střešního okna

Střecha a střešní okna jsou nejvíce zatěžovanými konstrukcemi na domě. Střešní okna v létě chrání před deštěm a slunečním zářením, v zimě zase před mrazem a sněhem, brání úniku tepla, odolávají vzdušné vlhkosti v interiéru. Tyto vysoké nároky lépe zvládají okna lepší konstrukce, vyšších výrobních řad.
Vyplatí se venkovní stranu okna zateplit nad rovinou střechy zateplovací sadou THERMOS (30 mm extrudovaného polystyrenu), vyplatí se zvolit prémiové okno s teplou úpravou okenního křídla (širší okenní profily, více zapuštěný okraj skla do profilu křídla).
Jistě, okno s lepšími parametry bude mít vyšší cenu, ale střešní okno je velmi namáhaným prvkem, určitě se vyplatí na něm nešetřit. Nejedná se o část stavby, kterou budete měnit za rok nebo dva, jedná se o investici na 20-30 let.
Zpracováno z podkladů firmy Fenestra
Obrazový doprovod: archiv Fenestra