Kogenerace (v angličtině cogeneration) je výroba elektrické energie, při níž se dokáže zužitkovat i vzniklé teplo. Proto se označuje také jako kombinovaná výroba elektřiny a tepla (KVET).
Proces kogenerace je tedy velmi efektivní, protože využívá odpadní teplo, které by jinak přišlo vniveč. Účinnost moderních kogeneračních jednotek přesahuje 90 %. Kogenerace dokáže ušetřit až 70 % dodané energie, jíž by bylo potřeba, pokud by výroba elektřiny a tepla probíhaly odděleně.
Princip kogenerace je známý už dlouho a řadu let se již využívá zejména v teplárnách, nejčastěji s využitím parních turbín. V posledních letech však zažívá kombinovaná výroba elektřiny a tepla velký rozvoj a častěji se objevuje také v menším provedení o výkonech desítek kW až jednotek MW. Své využití tak nachází v průmyslových areálech, ale i na sídlištích, v bytových a dokonce i rodinných domech.
Kogenerační jednotky tvoří nejčastěji spalovací motor nebo turbína s generátorem. Motor pohání generátor, který vyrábí elektřinu. Motor i generátor při svém provozu produkují teplo, jímž se přes tepelný výměník ohřívá voda. Ta pak putuje do akumulačního zásobníku a otopné soustavy, může tedy sloužit jak k ohřevu teplé vody, tak k vytápění v daném objektu nebo v komplexu budov.
Součástí systému může být navíc také absorpční chladicí jednotka, čímž se funkce výroby elektřiny a tepla doplní ještě o možnost chlazení. Takové zařízení se pak nazývá trigenerace.
Jako palivo mohou kogenerační nebo trigenerační jednotky využívat jak fosilní zdroje (např. uhlí, zemní plyn, topné oleje), tak i zdroje obnovitelné (bioplyn, biomasu, solární energii).
Mezi hlavní výhody kombinované výroby elektřiny a tepla patří:
Jak už jsme zmínili, i když se kogenerace využívala a využívá především v teplárnách, elektrárnách a dalších velkých komplexech, své uplatnění může najít i v menších objektech včetně rodinných domů.
Kogenerační jednotka pro domácí použití se nazývá mini nebo mikrokogenerační jednotka. Dokáže zajistit produkci elektřiny pro vlastní potřebu a zároveň teplo pro vytápění domu a ohřev vody. Jako palivo se v tomto případě nejčastěji využívá zemní plyn, bioplyn nebo dřevní pelety.
Náklady na pořízení kogenerační jednotky pro rodinný dům se pohybují zhruba od 250 000 do 500 000 Kč včetně instalace. Provozní náklady pak závisí na účinnosti zařízení, požadovaném výkonu a zvoleném typu paliva. Nevýhodou je, že na pořízení mikrokogenerace pro rodinný dům nelze čerpat dotaci. Podporovány jsou pouze projekty pro podnikatelskou sféru a obce.
Vzhledem k relativně vysokým pořizovacím nákladům se mikrokogenerace vyplatí zejména pro vícegenerační rodinné domy nebo domy s vysokou tepelnou ztrátou (nad 50 kW), vysokou spotřebou energie nebo teplé vody.
Pro zkrácení návratnosti investice je důležité dokázat využít maximum vyrobené energie, ideálně i mimo topnou sezónu – například právě s využitím ohřevu vody nebo třeba vytápění bazénu.
Kogenerace, přinejmenším ta pro větší objekty, je velice efektivní metoda, která by se měla stát jedním z hlavních způsobů tuzemské produkce elektrické energie a tepla. Omezuje plýtvání zdroji, snižuje náklady na výrobu energií a přispívá k udržitelnější, stabilnější a decentralizovanější energetice. Využívat ji mohou firmy, obce a ve specifických případech i rezidenční sektor.
Energetický audit pomáhá odhalit slabiny domu, kvůli kterým můžete mít zbytečně vysoké výdaje za vytápění, a nejen to. Kdy ho potřebujete ze zákona a kdy se vyplatí, i když není nutný?
Energetická soběstačnost je lákavá představa. Ale není reálná jen pro majetné, kteří si mohou dovolit drahé technologie? Nebo pro ty, kdo se všeho vzdají a vrátí se životním stylem do středověku?
