Klíšťata jsou všude: Jak se účinně chránit v lese i na zahradě

Vlivem změn klimatu, dopadů lidské činnosti na krajinu i proměnou našeho životního stylu představují pro nás klíšťata stále větší ohrožení. V bezpečí dávno nejste ani na předzahrádce městského bytu. Jak se před klíšťaty co nejúčinněji chránit?

Proč jsou klíšťata problém?

Klíšťata tu byla vždycky, proč se v posledních letech tolik řeší? Jsou přirozenou součástí ekosystému tisíce let a některé patogeny přenášela i v minulosti, jenže kvůli souhře několika faktorů nás teď mohou více ohrožovat:

• Vlivem mírnějších zim přežívá více klíšťat a s ohledem na dřívější nástup jara a pozdější příchod podzimu je jejich sezóna delší – většinou od března do října. Aktivní začínají být už při 5–7 °C.
• Mají k dispozici více přenašečů – často přemnoženou lesní zvěř, která se dostává blíže k lidským obydlím, i domácí mazlíčky, jež mohou klíšťata přinést z lesa nebo ze zahrady.
• Více neposekaných ploch a městské zeleně, kde se mohou klíšťata množit i v rámci zástavby.
• Změna životního stylu lidí, kteří tráví více času volnočasovými aktivitami v přírodě, v parcích i na zahradách rodinných domů.

Klíště samo o sobě nemusí být problém, jenže…

Klíště je parazit, který se živí krví hostitele. Tím mohou být jakýkoliv teplokrevní živočichové, člověka nevyjímaje. „Číhá“ v podrostu a zachytí se na kůži či oblečení, odkud se přesune na místo vhodné k přisátí – nejlépe tam, kde je kůže tenká a dobře prokrvená.

Při sání uvolňuje látky, které brání srážení krve a tlumí bolest – a právě proto, si ho někdy všimneme až po několika dnech, pokud se po návratu z přírody důkladně neprohlédneme.

Do krve se bohužel mohou zároveň dostat i původci onemocnění  – nejčastěji klíšťové encefalitidy a lymské boreliózy, které mohou hostiteli způsobit vážné problémy.

Klíšťová encefalitida

Jde o virové onemocnění, které nejdřív připomíná obyčejnou chřipku – může se objevit zvýšená teplota až horečka, únava, bolesti svalů, kloubů i hlavy. U části nakažených však poté přichází druhá fáze – zánět mozkových blan provázený silnými bolestmi hlavy, horečkou a nervovými poruchami. Následky mohou být v některých případech trvalé.

Specifická léčba tohoto onemocnění neexistuje, zásadní je prevence. Velmi účinné je očkování, které se doporučuje hlavně lidem, kteří tráví hodně času v přírodě. K plné ochraně jsou potřeba tři dávky, jedna vyjde zhruba na tisíc korun. Zdravotní pojišťovny na ně v rámci preventivních programů často přispívají a pro osoby nad 50 let je očkování proti klíšťové encefalitidě plně hrazené ze zdravotního pojištění.

Lymská borelióza

Borelióza je bakteriální onemocnění, jehož typickým příznakem je červená skvrna, která se objeví v místě přisátí klíštěte, a postupně se zvětšuje. S odstupem času se mohou objevit bolesti hlavy, zvýšená teplota, únava nebo bolesti svalů a kloubů.

Pokud nedojde včas k léčbě (pomocí antibiotik), může vyústit v postižení kloubů, nervového systému (neuroborelióza) i poruchy srdečního rytmu. Tyto komplikace se mohou objevit až po měsících nebo dokonce letech od nákazy.

Jak snížit riziko nákazy?

Klíšťata skutečně není radno podceňovat. Když vyrážíte do přírody:

• Noste dlouhé kalhoty i rukávy.
• Volte světlé oblečení, na němž klíště snáze uvidíte.
• Preferujte uzavřenou obuv a nohavice pokud možno zastrčte do ponožek.
• Použijte sprej proti klíšťatům – na kůži i na oblečení a podle pokynů výrobce ho pravidelně obnovujte. Zvolit můžete chemický repelent s účinnými látkami DEET, icaridin (picaridin) nebo IR3535, případně i přírodní přípravky s obsahem esenciálních olejů (např. citronela, eukalyptus, levandule).
• Držte se vyšlapaných cest, vyhněte se podrostu a nesedejte do trávy.

A co na vlastní zahradě?

Bohužel i tady můžete na klíšťata narazit – a to i na malé předzahrádce ve městě.

• Pravidelně sekejte trávník.
• Omezte vlhká a stinná místa, kde mohou klíšťata nalézt úkryt před horkem.
• Odstraňujte spadané listí a husté porosty – nebo alespoň vytvořte pomocí štěrkových cest či mulčovacích pásů zóny určené pro pobyt na zahradě s nižším rizikem výskytu klíšťat.

Má smysl použít postřik proti klíšťatům na zahradu? Takové přípravky obvykle obsahují účinné látky, které narušují nervovou soustavu členovců (nejčastěji syntetické pyrethroidy), jenže neúčinkují jen na klíšťata, ale i na další bezobratlé – tedy i na užitečný hmyz a zároveň mohou narušit přirozenou rovnováhu ekosystému.

Proto by měl být postřik proti klíšťatům až poslední možností. A když už, tak jen cíleně na určité plochy, vyhnout se přitom kvetoucím rostlinám a kombinovat s šetrnějšími opatřeními.

Co dělat po návratu domů

Když se vrátíte z pobytu v přírodě, můžete mít na oblečení nebo na těle klíště, které se dosud nepřisálo.

• Svlékněte oblečení, důkladně ho vytřepejte nebo rovnou vyperte.
• Osprchujte se.
• Prohlédněte celé tělo. Největší pozornost věnujte podpažím, tříslům, podkolenním jamkám a oblasti za ušima.

Jak vyndat klíště?

Pokud přeci jen najdete už přisáté klíště, zachovejte chladnou hlavu. Ale hlavně zapomeňte na „dobré“ rady našich babiček, které by v tomto případě mohly způsobit víc škody než užitku.

Čím dříve klíště odstraníte, tím menší riziko nákazy – zejména u boreliózy.

• Použijte speciální (případně i obyčejnou) pinzetu nebo háček na klíště. Háčky na klíště jsou vůbec nejlepší, protože klíště nestlačují, čímž se minimalizuje riziko jeho přetržení.
• Háček přiložte co nejblíže ke kůži a podvlékněte ho pod klíštětem. Jemným tahem pak klíště „vypáčíte“.
• Pokud máte pinzetu, uchopte s ní klíště a jemnými kývavými pohyby ho vytáhněte.
• Postižené místo na kůži vydezinfikujte.
• V následujících týdnech místo vpichu sledujte a v případě většího zarudnutí nebo hnisání navštivte lékaře.

Vytažené klíště nemačkejte prsty, abyste se neinfikovali. Zabalte ho do papírového ubrousku a vyhoďte do odpadu nebo spláchněte do toalety. Laboratorní vyšetření klíštěte není rutinně doporučováno. Ani to, že je infekční, neznamená, že jste se museli nakazit. Důležitější je sledování vlastního zdravotního stavu v následujícím období.

Co nedělat

• Dříve se doporučovalo klíště „vyšroubovat“, dnes se však od toho ustupuje. Klíště nemá žádný závit, takže otáčení (natož na konkrétní stranu) nemá opodstatnění. Při kroucení navíc hrozí riziko poškození nebo rozmáčknutí klíštěte, což může způsobit vyšší riziko infekce.
• Když klíště nejde vyndat, nekapejte na něj olej ani neaplikujte žádný krém. Klíště se začne dusit a může vyvrhnout obsah svého trávicího traktu zpět do rány, což zvyšuje riziko přenosu infekce.
• Snažte se klíště chytit co nejblíže u kůže a za jemného kývání lehce táhněte. To bývá efektivnější než použití hrubé síly, jejímž následkem ho můžete nechtěně přetrhnout.
• Pokud dojde k přetržení, snažte se zbytky klíštěte opatrně vyndat podobně jako třísku. Jestliže se to nedaří, nepanikařte – tělo si s drobným zbytkem obvykle poradí samo. Pokud by se rána zanítila, vyhledejte lékaře.

Kdy k lékaři?

• V místě ranky se objeví červená skvrna, která se zvětšuje (typický projev boreliózy),
• máte příznaky podobné chřipce (horečka, únava, bolesti svalů nebo kloubů),
• bolí vás hlava, máte ztuhlou šíji,
• objeví se u vás neurologické potíže.

Nebojte se obrátit na odborníka, i když si nejste jisti, zda to není zbytečnost. Zdraví je velmi cenné a borelióza i encefalitida ho mohou nenávratně narušit, pokud svůj stav zanedbáte.

Prevence je základ

Klíšťatům se sice zcela vyhnout nedá – přeci kvůli nim nepřestaneme trávit čas v přírodě. Správnou prevencí ale můžete riziko kontaktu výrazně snížit. Klíčová je kombinace ochrany při pobytu venku, vhodné péče o zahradu, pravidelné kontroly těla po návratu domů a včasná konzultace s lékařem, pokud máte podezření na nákazu.

Zdroje:
Ecdc.europa.eu
Svscr.cz
SZU.gov.cz