Když během vydatných dešťů majitelům zateklo až do pokoje, přetekla i poslední kapka poháru jejich trpělivosti. Obrátili se na odborníka, aby zjistil, co je s jejich střechou v nepořádku.
Jak už bylo řečeno, střechu tvoří dvě samostatné pultové střechy (vyšší a nižší). Obě mají sklon pouhých 5 stupňů, ale i když jsou takto mírné, tak nejsou pochozí. Jako krytina jsou na nich použité trapézové plechy. K podkladu jsou kotvené pomocí vrutů s podtěsněním.
Na štítech je střešní krytina ukončená oplechováním. Překrývá navazující vlnu trapézového plechu a jsou navzájem prošroubované.
U okapu je střešní krytina ukončená volně směrem do podokapních žlabů.
Skladba střechy:
Obvykle chybí utěsnění perforací v místech mechanického kotvení sádrokartonových desek. Přesahy jsou ale vzduchotěsně slepené, stejně jako napojení na navazující konstrukce.
Doplňkové vodotěsnicí vrstvě z difuzní fólie chybí u okapu odvodňovací okapnice. Je proto ukončená volně, bez jakéhokoliv nalepení.
Ochranná mřížka u okapu, která má střechu chránit proti vnikání živočichů, není instalovaná pečlivě a nezakrývá veškeré otvory. Proto se tudy do střechy dostává ptactvo a také nečistoty. Ty se pak v nejnižším místě u ochranné mřížky hromadí a brání nasávání vzduchu do větrací mezery. Provětrávání střechy je kvůli tomu málo účinné.
U pultové hrany je trapézový plech ukončený klempířským prvkem, který zcela zakrývá vzduchovou mezeru pod střešní krytinou, a tím zásadně brání účinnému provětrávání.
V místech napojení krytiny na svislé konstrukce chybí u oplechování krycí lišta.
Větrací komínek a nerezový komín na střeše jsou na trapézový plech napojené pomocí plechových manžet, připojených nýty k plechu. Pásy směrem dolů k okapu od obou těchto prostupů mají vyřezanou původní krytinu a vlny jsou nahrazené podkladním plechem. Ten je k trapézovým plechům mechanicky přikotvený a zatmelený bitumenovým tmelem.
Oplechování horní hrany atik má sice potřebný sklon směrem do střechy, jenže plech je výrazně deformovaný příliš dotaženými vruty. V deformovaných místech pak zůstává stát voda.
První chyba vznikla už v návrhu skladby střechy, která je nevhodná – používá OSB desky pod difuzní fólií. Kvůli tomu ve střeše vzniká velké množství kondenzátu, který sice v příznivých obdobích odvětrá, ale mezitím zapříčiní zvýšení vlhkosti dřevěných prvků v konstrukci (překročí 18 %). Situaci dál zhoršuje nedostatečné provětrávání vzduchové mezery.
Hlavním problémem střechy ale je nedodržení bezpečného sklonu. Ten by měl být u velkoformátové trapézové krytiny, která není po délce napojovaná, minimálně 8 stupňů. Při napojované krytině je to hodnota ještě vyšší. Jenže tato střecha má sklon jen 5 stupňů! To odpovídá pouze doporučenému meznímu sklonu, pod kterým ale musí být bezpečné vodotěsné podstřeší.
Jedná se o sklon, při kterém je daná krytina - bez doplňkových opatření - schopná spolehlivě odolat povětrnostním vlivům. Podkročení tohoto sklonu dramaticky zvyšuje riziko průniku srážek pod krytinu (vlivem hnaného deště nebo tajícího sněhu). V takovém případě musí srážkovou vodu zachytit doplňková vodotěsnicí vrstva.
Je tedy patrné, že pro fungování obou pultových střech je zcela zásadní difuzní fólie jako doplňková vodotěsnicí vrstva. Jelikož zhotovitel při realizaci důsledně neslepil její spoje a kontralatě nepodtěsnil proti vniku zatečené vody, tak zatečení do interiéru vůbec nic nebránilo.
Aby při tak nízkém sklonu střechy bylo zcela zaručené fungování doplňkové vodotěsnicí vrstvy, musela by mít spoje svařované a musela by být položená přes kontralatě. Nekvalitně provedená doplňková vodotěsnicí vrstva je tedy dominantní příčinou zatékání.
Ani jednoduché konstrukční řešení a kvalitní materiály nejsou sázkou na jistotu, pokud se dostanou do „nepovolaných“ rukou. Stejně důležitý jako samotný materiál je totiž i výběr realizační firmy. Protože střešní systém může správně fungovat jen tehdy, když je odborně provedený.
Proto se vyplatí spolupracovat s prověřenými firmami, které mají potřebné zkušenosti a dodržují technologické postupy. Jejich cena pravděpodobně nebude na spodní hranici, jenže součet ceny práce a následné opravy po nespolehlivém řemeslníkovi vyjde mnohem dráž. Na střeše se zkrátka nevyplatí „šetřit za každou cenu“.
Zdroj: Roman Kučera, soudní znalec se specializací na střešní pláště, člen Cechu KPT ČR
Společnost BMI střešní a hydroizolační systémy s. r. o., výrobce tradiční značky Bramac, vstupuje do sezóny 2026 s jasnou vizí: nabídnout zákazníkům víc než jen krytinu. Aktuální ceník a přehled prvků...
