Boj se škůdci a nemocemi ovocných stromů není žádná procházka pohádkovou zahradou. I když se snažíme o šetrné metody, bez chemie se to často neobejde – hlavně pokud nechceme sklidit jen červivé ovoce. Choroby bývají ještě tvrdší oříšek, protože se šíří rychle a často nenápadně. A nejde jen o zkaženou úrodu – v krajním případě může strom postupně chřadnout a úplně odumřít. A navíc ještě stihne nakazit celou zahradu. Pravidelná péče a včasný zásah jsou proto nezbytné.
Jabloně jsou královny českých zahrad, ale jejich korunu jim často ukradnou nezvaní hosté. Na jabloních si rády smlsnou mšice jablečné, které se přisají na mladé lístky a způsobují jejich zkroucení. Nejjednodušším řešením je postřik mýdlovou vodou, případně pomoc berušek nebo insekticidů. S jablky si ale rádi hrají i obaleči – jejich housenky se zavrtávají do plodů a zanechávají po sobě červivou úrodu. Pomáhají feromonové lapače a postřik, ideálně v květnu.
Velmi častým problémem je moniliáza – houbová nemoc ovocných stromů, která způsobuje hnilobu plodů, jež často zůstávají mumifikované viset na stromě a slouží jako zdroj infekce pro další sezónu. Používají se fungicidy, ideálně s účinnou látkou, jako je tebuconazol, cyprodinil nebo boskalid. A nesmíme zapomenout na strupovitost – ta poznamenává listy i plody hnědými skvrnami. Pomůže pravidelný prořez pro lepší vzdušnost a měďnatý postřik už koncem února až března.
Hrušně jsou tak trochu princezny – krásné, ale citlivé. Hrušky často trápí pilatka hrušňová, jejíž larva se zavrtá do mladých plodů. Účinnou obranou jsou feromonové lapače a postřik po odkvětu. Dalším postrachem je rez hrušňová, která způsobuje oranžové fleky na listech. Většinou za to může jalovec v okolí – na jaře tedy přichází na řadu preventivní postřik a případná likvidace jalovců v blízkosti. První zásah je vhodné naplánovat na březen až duben.
Právě teď je ideální doba na první postřiky ovocných stromů – ještě před rašením listů a květů. V tomto období se účinně likvidují přezimující zárodky chorob, aniž by byl ohrožen kvetoucí strom nebo užitečný hmyz.
Třešně jsou sladká letní radost. V třešních a višních škodí vrtule třešňová, která klade vajíčka do plodů – výsledkem jsou červivé třešně. Někomu červík v třešni nevadí. Sama jsem je sbírala i z hladiny kompotů při zavařování s babičkou. Plody se ale pak rychleji kazí. Pomáhají lepové pásy na kmen a také včasná sklizeň. Pokud se objeví moniliová spála, květy usychají a plíseň se rychle šíří. Je potřeba odstraňovat napadené části a aplikovat fungicidní postřik, ideálně už v březnu.
Švestka je národní poklad – nejen kvůli plodům, ale i kvůli tekutým výsledkům jejich zpracování. Jenže bez zdravých švestek není slivovice! U švestek je problémem hlavně pilatka švestková – její larvy způsobují opad mladých plodů. První postřik proti pilatkám provádějte v dubnu. Pomohou feromonové lapače a postřik po odkvětu. Horší je to se šarkou švestek – virovou chorobou, která se nedá vyléčit. Jedinou možností je prevence a výsadba odolných odrůd.
Broskvoně a meruňky jsou nádherné stromy, ale taky pořádné primadony. Hlavně meruňky se na jaře chtějí předvést jako první, často na to doplatí a budoucí úroda pomrzne. Proti tomu se dá jen těžko bojovat. Malý stromek ochráníte, ale vzrostlejší jedincům můžete jen držet palce, aby mrazivé šoky ustáli.
Kadeřavost broskvoně je známá tím, že listy zčervenají, zkroutí se a strom působí zanedbaně. Řešením je postřik měďnatým přípravkem už v předjaří, tedy v únoru nebo březnu. Není to jen estetický problém. Listy nevyživují strom dostatečně a ten může klidně „shodit“ celou úrodu. Další hrozbou jsou mšice broskvoňové, které deformují listy – postřik se aplikuje při prvním výskytu.
Ořešák je majestátní strom, ale jakmile se objeví vrtule ořechová, je zle. Její larvy způsobují černání a hnilobu plodů. Vhodnou ochranou jsou lepové desky a sběr napadených ořechů. Kromě toho se může objevit i bakteriální skvrnitost, která tvoří černé fleky na listech a plodech. Ochranný postřik měďnatým přípravkem je dobré provést v březnu nebo dubnu.
Někdy jsou v tom škůdci hmyzí i mikrobiální nevinně. Pomineme-li škody způsobené jarními mrazy či jiným extrémním počasím, stačí, když vybereme pro strom špatné místo. Strom by neměl být vystavený stresovým faktorům, jako je vítr, sucho a úpal, nebo naopak nedostatek světla a příliš vlhkosti. A pokud se i přes veškerou péči nedočkáte dobré úrody, nejspíš zaspali opylovači. A doufejme, že důvodem bylo špatné počasí a ne hynutí včel.
Nejlepší zahradníci sledují předpověď počasí, číhají na první stopy škůdců i příznaky nemocí ovocných stromů a když je třeba, neváhají zasáhnout. Takže se chopte postřikovače, nasaďte si zahradnický klobouk a zachraňte úrodu dřív, než vám ji sežerou vetřelci!
Zdroje:
Jaroslav Rod, Choroby a škůdci na zahradě – identifikace, prevence a ochrana, Grada 2017
Roman Pavela, Přírodní cestou nejen proti chorobám a škůdcům, Kurent 2020
V červnu zahrada roste naplno – sklízíme, zaléváme, chráníme před škůdci. Podívejte se, co všechno udělat, aby vaše zahrada v létě prospívala.
Saláty rostou rychle, chutnají skvěle a dají se pěstovat na záhoně i na balkoně. A moderní vychytávky? Salát dnes roste i na střechách hal nebo v potrubí!
