Dlouhodobě vysoká vlhkost v interiéru zdraví neprospívá. Ve vlhkém prostředí se totiž rychleji množí bakterie a roztoči, častěji se objevují plísně. Proto je třeba vlhkost z koupání, sušení prádla či ...
Místo toho si v dílně ze zbytků udělat kohouta. A vznikla z toho vášeň na celý život.
Svou práci pan Špatenka nerad nazývá uměleckou klempířinou. Pod tímto označením si prý představuje něco jiného, nejspíš nějakou avantgardní sochu. Pro práci klempíře je slovo ‘umělecká‘ příliš honosné. Nabízejí se ještě další označení umělecké klempířiny jako třeba pasířství, platnéřství, kovotepectví, kovotlačitelství, atd. Jenže když si pan Špatenka budoval své webové stránky, tak jedinou volnou doménou byl umělecký klempíř. Jestli tohle označení na pana Špatenku sedí nebo ne, poznáte z rozhovoru.
Toho je víc. Třeba v Krásně je na střeše asi 10 metrů dlouhá anakonda. Je na ní asi 11 tisíc šupin a majitel trval na tom, že musí být vyrobeny ručně. Žádné vypálení na laseru. To stříhání byla strašná práce. V soutěži cechu jsem zase vyhrál s ještěrkou, ve které je schovaný střešní svod.
Úplně výjimečný je pak relikviář, který jsem dělal olomouckou farnost. Tady jsem si musel dávat opravdu velký pozor, aby plech nebyl nijak poškozený. Na rozdíl od výrobků, které jsou ve výškách někde na střechách, u relikviáře muselo být vše dokonalé. Proto jsem pracoval v rukavicích a hlídal si každý škrábaneček. Jinak jsem měl víceméně volnou ruku, investor mi dal jen přibližné zadání. Výsledkem je schránka 45 x 25 cm, s výškou cca 35 cm, na kterou je použita měď a mosaz a je ze tří stran prosklená. Měď i mosaz jsou vyleštěny pastou a zalakovány průhledným lakem, aby se zamezilo otiskům.
Ano, už jsem třeba dělal ozdobné zpracování závětrných lišt na současné domy. Taky jsem vytvářel digestoř na venkovní krb z mědi podle návrhu investora a výsledek se mu moc líbil. K moderním záležitostem patří i avatarský drak, kterého jsem dělal.
Limity jsou spíše v lidech než v materiálu. Jednou chtěl investor obložit vnitřní krb nerezem a tenkrát jsem měl od začátku divný pocit. Nicméně jsem se pustil do práce a opravdu jsem cítil, že to není ono. Pracoval jsem opatrně v rukavicích, přesto na nerezu, lehce potaženém cínem, vznikly otisky. Brusným papírem jsem nedostatek odstranil a investorovi o všem řekl. Vyhodil mě i přesto, že sám by býval nic nepoznal.
Už delší dobu se snažím práci směrovat jen k umělecké činnosti, protože nejde do konce života lézt po střechách. A hlavně, umělecká klempířina mě naplňuje. Snad se moje výtvory zalíbí natolik, abych se mohl věnovat jen jim.
Zatím se pan Špatenka věnuje dál klasické klempířině a tu a tam si na ní vystřihne nějakou ozdobu. Naštěstí se najdou investoři, kterým se taková práce líbí. Například na Goethově vyhlídce v Lokti dělal kromě měděné falcované krytiny i chrlič v podobě draka. Kreativní je pan Špatenka nejen v uměleckých detailech, ale v průběhu práce vůbec. Díky tomu má zmiňovaná Goethova vyhlídka speciální přeložený hřeben, který je zafalcovaný do krytiny jinak než u klasického způsobu. Celkový vzhled střechy je díky tomu efektnější.
Foto: archiv pana Špatenky