Zřítila se i štíhlá středová věž, která spolu s hranolovými věžemi v průčelí tvořila charakteristickou siluetu gotické stavby. Nechybělo mnoho a slavná památka by zmizela z mapy Paříže.
Katedrála byla postavena v letech 1163–1345 a patřila k významným památkám evropské středověké architektury. O to větší bylo zděšení, když se před pěti lety na střeše objevily plameny. V 19:53 se zřítila centrální sanktusová věž a prorazila čtvrté pole křížové klenby. Pád věže vyvolal tak silnou tlakovou vlnu, že zavřela obří dveře katedrály a uvěznila uvnitř zasahující hasiče. Stabilita stavby se tím silně narušila a hrozil celkový kolaps. Hasiči ale změnili strategii hašení a katedrálu se podařilo zachránit.
Byla vyrobena z dubového dřeva a její konstrukce vážila asi 500 tun. Zvenčí byla věž potažená olověným pláštěm, jehož hmotnost byla odhadem 250 tun. Zřítila se tedy hmota o váze 750 tun. Vrchol štíhlé vysoké věže se přitom tyčil v 96 metrech nad okolním náměstím, což je zhruba výška 30 patrového domu.
Při rekonstrukci byly zvažovány nové varianty sanktusní věže a na návrzích se podílela studia z celého světa. Mohla mít například podobu obřího ohně nebo formu skleněné stavby s vitrážemi. Architekti ze Slovenska zase navrhovali propojení katedrály s nebem prostřednictvím vysoké bílé věžičky, přecházející do paprsku stejné barvy. Nakonec ale zvítězila historická replika původní věže z 19. století.
Stavba sanktusníku byla jednou z nejsložitějších operací celé rekonstrukce. Vše začínalo už v návrhu, kdy museli technici započítat i změny klimatu. Prognózy totiž pro následující čtyři století předpovídají, že vítr ve Francii zesílí zhruba o 20 procent oproti 19. století. Tím pádem se výrazně zvýší zatížení jednotlivých stavebních prvků tlakem větru. Projekt musel dál zohlednit fakt, že se staví z nevysušeného dřeva. Bylo proto třeba namodelovat všechny etapy, než dřevo přestane pracovat. A to může trvat až 30 let! Na všechna uvedená rizika byly transformované středověké plány od původních stavitelů – architekta Eugéna Viollet-Le-Duc a tesaře Augusta Bellu. Pak bylo možno začít s vlastní realizací.
Katedrála Notre-Dame je 48 metrů široká, 128 metrů dlouhá a dvě její věže vysoké 69 metrů byly dlouhou dobu nejvyššími stavbami francouzské metropole. Střechu, která téměř shořela, tvořil dřevěný krov, na který padlo 2 000 vzrostlých dubů s výškou nejméně 14 metrů. Odborníci odhadují, že k postavení tohoto krovu byly zapotřebí asi 4 hektary lesa, což je trojnásobek půdorysu katedrály.
Při obnově poškozených částí tesaři použili 1 200 dubů, ze kterých ve finále postavili tři nosné trojúhelníkové části o rozměrech 15 x 12 metrů a doplnili je ostatními prvky krovu. Tesařské práce začaly ručním natěžením dřeva, které potom v dílně tradičním způsobem otesávali. Při tomto ručním opracování sekera lépe drží přirozenou linii dřeva, které je pak odolnější a déle vydrží. Francouzští tesaři doufají, že díky použitým starým technikám krovy vydrží minimálně tak dlouho jako jejich předchůdci – tedy víc než 800 let.
Příprava trámů tesáním zabrala čtyři měsíce usilovné práce. A to se tento pracovní postup před nedávnem z Francie skoro vytratil. Potvrzuje to tesař François Callam: „Když jsem se o opracovávání dřeva sekyrou začal v 80. letech zajímat, tak jsem zjistil, že tyto postupy ve Francii úplně zanikly. V roce 1981 jsem potkal posledního žijícího člověka ve Francii, který tyto techniky znal. Byl to Chorvat a předal nám své znalosti.“ Tesat se François Callam potom učil také v Česku, a to u odborníka na historické technologie par excellence – Petra Růžičky. Dá se tedy říct, že na katedrále Notre-Dame má své zastoupení i česká tesařská škola.
Při požáru se naštěstí podařilo zachránit z interiéru většinu cenných artefaktů, kaplan vynesl i trnovou korunu Ježíše Krista. Teď se tyto památky do katedrály vrací, stejně jako její duchovní život.
V sobotu 7. prosince 2024 se Notre-Dame de Paris při slavnostním ceremoniálu opět proměnila ve veřejnosti přístupnou historickou památku. Inaugurační bohoslužbu vedl pařížský arcibiskup Laurent Ulrich a ukončil tím pět let usilovných restaurátorských prací. Slavnostního znovuotevření katedrály se účastnil prezident Francie Emmanuel Macron, spolu s představiteli dalších států a vlád, hodnostáři, patrony a hosty.
Během rituálu otevírání udeřil arcibiskup svou berlou na zavřené dveře Notre-Dame de Paris. Katedrála mu „odpověděla“ trojím zazpíváním Žalmu 121 a poté se dveře otevřely… Všichni spatřili katedrálu v plné kráse, a jak mnozí dodávají, v kráse zářivější než před požárem. Dříve zašlé gotické kameny jsou vyčištěné a celý interiér je mnohem světlejší, než býval. Doufejme, že jeho jas nepřehluší vzpomínku na všechny řemeslníky, kteří se na opravě katedrály Notre-Dame podíleli. Jejich nasazení a řemeslný um jsou totiž obdivuhodné.
Zdroj: Notredamedeparis.fr, iRozhlas.cz, Prima ZOOM
Od dubna do října 2025 se v japonské Ósace koná světová výstava EXPO 2025. Česká republika se zde představí unikátním pavilonem, jehož fasádu tvoří skleněná, směrem nahoru se rozšiřující spirála.
