Skicu rozhledny vytvořil Dušan Jurkovič už v roce 1896, ale nikdy nebyla realizovaná. Že se tak přece jen stalo, je zásluhou architekta Antonína Závady staršího, neodmyslitelně spjatého se dřevem a také s Jurkovičovými stavbami. Díky tomu byl schopen vytvořit z jediné Jurkovičovy skici celý projekt, kterému nechybí charakteristický rukopis autora. Projekt za více než jedenáct milionů korun odstartoval v roce 2008 a výsledkem je skutečný unikát v secesním slohu.
Architekt Závada dlouhá léta působil v Rožnovském muzeu v přírodě, kde skicu objevil. Už tehdy v roce 1964 vznikl záměr rozhlednu postavit, ale nakonec z něj sešlo. Povedlo se to až o téměř půl století později, kdy na Karlově kopci nad Rožnovem pod Radhoštěm vznikla rozhledna podle Jurkovičova návrhu.
Jurkovič zanechal pouze nákres formátu A4, který vůbec neřešil samotný půdorys stavby či nosné konstrukce. Podle toho by rozhledna postavit nešla. Naštěstí Ing. Závada dobře zná Jurkovičovy finesy a rukopis, protože s jeho stavbami pracoval dlouhá léta. V případě rozhledny ale byl projekt i pro něj těžkým oříškem. Zachoval původní tvar, rozměry, ale stoprocentně se podřídit původnímu záměru nebylo možné. Už jen z důvodů legislativy, protože dávný autor neznal současné předpisy. Bylo nutno přistoupit na kompromisy, ovšem tak, aby to stále zůstal Jurkovič.
Projekt rozhledny zachoval původní tvar a rozměry, ostatní byla improvizace.
Vyloženým problémem byla současná požární norma. Jsou v ní tak obrovská omezení pro dřevěné rozhledny tzv. uzavřeného typu, že to v jednu chvíli dokonce vypadalo, že rozhlednu vůbec nepůjde postavit. Řešení se nakonec našlo v podobě otevřených spár ve srubové části, namísto spár uzavřených a bíle natřených dle Jurkovičova návrhu.
Požadavky požárníků bylo nutno dále zkombinovat s nároky na tzv. fortelnost celé stavby (rozhledna musí na návštěvníky působit solidně a dávat jim pocit jistoty). Přitom všem musely profily trámů současně respektovat původní Jurkovičův návrh – výšky jednotlivých pater a počty trámů určovaly velikost profilu. To jsou jen některé z limitujících faktorů, které provázely stavbu rozhledny.
Masivní bukové klády pro tesařské konstrukce se při realizaci svážely z celé Moravy, neboť kritéria byla velmi přísná. Kmeny musely mít stáří minimálně sto let, aby splnily požadavky na délku a průměr.
Když rozhlednu skicoval, byl Jurkovič ještě velmi mladý. Vlastně to byla jeho první stavba, známé stavby na Pustevnách vznikly až později. Možná tohle byl důvod, prostě nenašel odvahu rozhlednu dál řešit.
Jako architekta Jurkoviče nezajímala statika, například rohové sloupky ve skice byly jen na parádu. Proto jeho pozdější následovníci stáli před prvotním zásadním úkolem – vyřešit statiku. Teprve pak se mohli pustit do prováděcích projektů, z nichž vzešla výsledná stavba.
Rozhledna má základy a na nich je provedeno první patro z kamene. Dál pokračuje dřevěná tesařská konstrukce, vynášená na dubovém rámu. Středem stavby prochází dubový sloup a kolem něj se odvíjí kruhové dubové schodiště.
Ve skice Jurkovič vnitřek rozhledny vůbec neřešil, takže ten je celý dílem architekta Závady. Vycházel přitom ze svých bohatých zkušeností s prací se dřevem i ze znalosti Jurkovičova díla. Historizující vnější vzhled přechází zjednodušenou formou dovnitř, a to jak ve zdobení, tak i v barvách.
Barevnost, to byl další oříšek, který bylo nutno u Jurkovičovy rozhledny rozlousknout. Na zabudovanou kulatinu stačilo karbolineum extra v tmavé barvě. Všechno ostatní řezivo je barvené, pod barvou je dřevo impregnováno dvojnásobným nátěrem Bochemitem Plus bezbarvým. V nejnamáhanějších spojích je použit Bochemit téměř neředěný, aby zajistil dlouhodobou ochranu dřeva. Řešit samotnou barevnost ale nešlo jinak než s pomocí dobových originálů barev. Jenže v roce 1896 přesné odstíny nebyly, stupnice RAL neexistovala – barva byla taková, jakou se ji zrovna podařilo namíchat. Do toho se stavitelé rozhledny museli trefit. Pomohlo jim, že Jurkovič má své charakteristické barvy, jejichž přesné odstíny byly uchovány na fragmentech na Pustevnách. Jurkovičovou charakteristickou barvou je výrazně červenohnědá, matná s jemně zrnitou povrchovou strukturou. Její přesné kopie dnes nejsme schopni dosáhnout.
Jurkovičova rozhledna byla veřejnosti zpřístupněna v roce 2012, tj. 116 let po vzniku návrhu. Při její návštěvě máte možnost ocenit nejen Jurkovičovu genialitu, ale také úžasné schopnosti jeho pokračovatelů, kteří původní myšlenku převedli v čin.
Třicet metrů vysoká stavba má sedm podlaží a vyhlídkovou plošinu ve zhruba v devatenácti metrech výšky. S umístěním v nadmořské výšce 480 metrů vám díky tomu nabídne impozantní výhled na Vsetínské vrchy, Beskydy s Radhoštěm, stejně jako na slovenské pohraničí.
foto: Alena Georgiadisová, Antonín Závada, Stanislav Rada, Harold, Marzper
Pevnější než ocel, robustnější než beton a pružnější než dřevo – bambus by se mohl stát novým „zázračným“ materiálem ve stavebnictví. V Asii, Africe a Jižní Americe se tento udržitelný zdroj používá k...
Český Krumlov je známým turistickým cílem pro milovníky památek, vodáky nebo příznivce divadla s otáčivým hledištěm. Rádi bychom vám jej ale představili ještě jinak, a to jako město malebných střech s...
