Špičkový řemeslník je majitelem firmy Krolan, která slaví 30 let na trhu. Krolan může být po všech stránkách vzorem pro ostatní. Špičkové realizace s mnoha oceněními, vzorný moderní areál a vstřícný vztah k zákazníkům i vlastním zaměstnancům, to je stručná charakteristika firmy.
V roce 1966 jsem nastoupil do učení jako klempíř, vlastně náhodou. Kamarád ze třídy šel na klempíře, tak jsem opustil vizi opraváře výtahů a šel se učit klempířem. Protože jsem se vyučil a pak pracoval u Pražské obnovy, tak jsem se vlastně od začátku pohyboval především po památkových objektech, se kterými pokračuje i Krolan (pozn.: například renesanční Letohrádek královny Anny na Pražském hradě). Po sametové revoluci jsem využil šanci a v březnu 1994 začali fungovat jako Krolan.
Když jsme začínali, bylo nás osm nebo devět. Důvodem byla určitá zodpovědnost vůči ostatním. Znali jsme řemeslo, ale zkušenosti s podnikáním jsme neměli, takže jsme se nechtěli dostat do stavu, že nabereme lidi a potom jim budeme muset říct: nemáme práci. A pokud jde o naše zázemí, nejdříve jsme využívali dílnu dřívějšího zaměstnavatele. Už po roce jsme ale hledali něco vlastního. Pronajali jsme si prostor a jeho plocha 300 m2 nás ohromila. Domnívali jsme se, že nám bude stačit na dlouho. Jenže po dalším roce jsme zase sháněli něco ještě většího. Přestěhovali jsme se do haly, která měla 1 200 m2. Jako první nás napadlo, že je to hangár na letadla. Jenže pak jsme v Německu koupili starší šestimetrovou ohýbačku a když jsme kolem ní potřebovali manipulovat, tak už zase tak velká nebyla.
Neustále jsme se rozrůstali, a přitom jsme zjistili, že když chceme dělat střechy, tak musíme umět taky tesařinu a pokrývačinu. Zákazník zpravidla hledá všechno dohromady. Přibyl i prodej, protože s velkou ohýbačkou a velkou dílnou jsme mohli dělat servis menším firmám. Časem se tato aktivita rozšířila na prodej materiálů a dalších výrobků.
Samozřejmě jsme podnikali proto, abychom vydělávali peníze. Ale vždy jsme se snažili vydělané peníze investovat do strojů a do vývoje. Proto jsme taky opustili zmiňovanou obrovskou halu a vybudovali si svoje zázemí. Tohle bylo součástí našeho jednoznačného cíle – vždycky vylepšovat technologii a posouvat firmu kupředu.
Ono je to tak, že každý, kdo dělá nějaké řemeslo a je na něj hrdý, musí být tak trošku blázen. Protože když má někdo radost z toho, co udělal, tak je to je signál, že se vymyká z průměru. Naše práce je mnohdy těžká a složitá, taky je třeba jednat i s nepříjemnými lidmi, ale nic z toho nesmí člověku vzít radost z vlastní práce. Tím jsem se vždycky řídil. A když má člověk radost z práce, tak se ji samozřejmě snaží dělat co nejlépe.
Nejhorší, co může být, je pocit vlastního sebeuspokojení. Člověk v sobě pořád musí mít určitou nespokojenost, to je hnací motor progresivity. Proto třeba rád slyším i kritiku, protože se můžu posunout někam dál.
Ocenění Osobnost střechařského oboru 2024 obdržel pan Langner nejen za špičkové řemeslo, manažerské dovednosti, ale i za přínos pro obor – je zakládajícím a stále aktivním členem Cechu klempířů, pokrývačů a tesařů ČR, spolek, ve firmě se věnuje výchově mladé generace.
foto: archiv redakce + Wikimedia commons
Pevnější než ocel, robustnější než beton a pružnější než dřevo – bambus by se mohl stát novým „zázračným“ materiálem ve stavebnictví. V Asii, Africe a Jižní Americe se tento udržitelný zdroj používá k...
Český Krumlov je známým turistickým cílem pro milovníky památek, vodáky nebo příznivce divadla s otáčivým hledištěm. Rádi bychom vám jej ale představili ještě jinak, a to jako město malebných střech s...
