Je nutné používat na dřevo v šikmých střechách chemickou impregnaci?

Jelikož se latě, kontralatě a bednění nacházejí „nad“ podstřešní fólií, tj. nad doplňkovou hydroizolační vrstvou (zkráceně DHV), tak je to řadí do skupiny ochrany dřeva třídy 3. Do 3. třídy ohrožení dřeva dle ČSN EN 335 patří dřevěné prvky, které sice nestojí v zemině ani ve vodě, ale můžou na ně působit vodní srážky. Nejsou tedy zcela chráněné vůči povětrnostním vlivům. Určitě je tedy nemůžeme zařadit do skupiny chemické ochrany dřeva třídy 1 nebo 2, kam patří například krokve nebo bednění umístěné pod vrstvou DHV.

Na dřevo, které se nachází „nad“ vrstvou DHV, působí jak vodní srážky během výstavby střechy (pokud DHV plní funkci provizorního zakrytí střechy), tak i zafoukané vodní srážky skrz skládanou krytinu. Při náhodných složitých klimatických podmínkách může voda proniknout i přes větrací prvky krytiny. Další variantou je odkapávající kondenzát, který vzniká na spodním líci kovových krytin a kovových součástí střechy i při jejím běžném fungování. Z uvedených důvodů se pod kontralatěmi nějaká podstřešní membrána DHV vlastně používá.

Jak správně provádět chemickou impregnaci dřeva

Pokud by dřevo umístěné „nad“ DHV mělo být chemicky impregnované, pak by technologie musela být následující:

• chemická impregnace by se nesměla vnikající vodou nebo kondenzátem vylouhovat,
• chemická impregnace by se nesměla splachovat na podstřešní membránu DHV a odtud do okolí budovy nebo do dešťové kanalizace.

Výše uvedené platí bez ohledu na to, jaká třída těsnosti DHV je pod střešní krytinou provedená. Vyžadují to jak platné normy ČSN 73 1901-2 a ČSN 49 0600, tak „Pravidla pro navrhování a provádění střech“.

Na obalu či v technickém listu běžné impregnace vždy najdete příkaz „Zabraňte úniku do životního prostředí“, doplněný o příslušné piktogramy. U drtivé většiny běžných impregnačních přípravků je pak u ochrany dřeva ve třídě 3 uvedený požadavek, aby na impregnaci byl aplikovaný další krycí nátěr (lazurou či lakem pro venkovní prostředí). Zejména to platí v případech nanášení impregnace nátěrem, nástřikem či krátkodobým máčením (max. do 8 hodin).

A co víc, většinou vzniká další požadavek, aby taková impregnace třídy 3 byla po 5 až 10 letech zkontrolovaná či dokonce obnovená. Ale jak? To se kvůli tomu bude rozebírat celá střešní skladba?

Další překážkou provádění běžných chemických impregnací je jejich použití při teplotě nad +10 °C. Zároveň musí mít dřevo k impregnaci rovnovážnou vlhkost menší než 20 %.

Důsledky nevhodného řešení

Problém vzniká v situaci, když je dřevo „nad“ membránou DHV chemicky impregnované takovým způsobem, jako by mělo být umístěné „pod“ vrstvou DHV (tedy v jiné třídě ochrany dřeva). Pak hrozí výrazné riziko, že během výstavby či během fungování střešní skladby dojde k vylouhování a splachu chemikálií z impregnace na vrstvu DHV, a tím i do životního prostředí.

Jenže investor či realizační firma pak vidí problém pouze v tom, že běžná DHV (podstřešní membrána mikrovláknitého či mikroporézního typu) najednou přestává vodotěsně fungovat. Začíná protékat a ve vrstvách pod membránou DHV vznikají škody. A to nejen u detailů v místech kontralatí, kde jsou podstřešní fólie perforované hřebíky (pokud tam není správně vyřešené podtěsnění kontralatí), ale zejména v ploše.

Chyba není v použité podstřešní membráně, žádná podstřešní membrána totiž nemusí být odolná vůči splachu chemické impregnace. Problém je v nesprávném způsobu aplikace a často hlavně v úplně zbytečném použití chemické impregnace. Chemická ochrana dřeva „nad“ DHV je potřebná pouze tehdy, když v konstrukci není vytvořená konstrukční ochrana. Ta je totiž naprosto prioritní před chemickou ochranou. Viz norma ČSN 49 0600 Ochrana dřeva, část 1 Chemická ochrana nebo Pravidla pro navrhování a provádění střech, na které odkazuje i platná norma ČSN 73 1901-2 Navrhování střech, část 2 Střechy se skládanou střešní krytinou.

Lepší než chemická impregnace je konstrukční ochrana

Správně provedená šikmá střecha se skládanou krytinou má z hlediska dřevěných prvků vytvořené fakticky hned dvě konstrukční ochrany. Tou první je větrání střešní skladby. Zajišťuje jej ventilační mezera, vytvořená většinou výškou kontralatí nad DHV, a samozřejmě dostatečné množství napojených ventilačních prvků.

Druhou konstrukční ochranou je spolehlivá každoroční teplovzdušná sanace dřeva, umístěného mezi DHV a střešní krytinou. Vytváří ji teplota blízká +60 °C, která v našich klimatických podmínkách zaručeně během letních měsíců pod střešní krytinou nastává.

Je tedy potřeba u běžné a správně provedené a větrané skladby šikmé střechy se skládanou krytinou impregnovat střešní latě a bednění? Je někdo ochotný zaplatit i krycí nátěry, aby chránily běžnou chemickou impregnaci dřeva „nad“ DHV? Bude někdo po pár letech rozebírat střešní krytinu, aby zkontroloval či obnovil chemickou impregnaci těchto dřevěných prvků? Odpověď se nabízí sama: samozřejmě nikoliv.

Jaká membrána DHV bude fungovat?

Pomiňme nyní skutečnost, že v rozporu se všemi předpisy necháme nesprávně provedenou chemickou impregnaci ze dřeva vylouhovat a následně splachovat do životního prostředí. Co však dělat, když chceme alespoň zachovat hydroizolační funkci membrány DHV? Řešením je používat takové typy podstřešních membrán, kterým tato realizační chyba nevadí.

Těmito odolnými podstřešními membránami jsou:

• membrány s monolitickým vodotěsnícím filmem (např. JUTADACH MONOLITIC 2AP, DEKTEN PRO PLUS),
• membrány s TPU/PUR vodotěsnícím filmem (např. JUTADACH THERMOISOL 2AP),
• membrány se speciálním polyakrylátovým zátěrem (např. JUTATOP 2AP, JUTATOP HTR, DEKTEN MULTI PRO II).

V případě jejich použití platí, že i když aplikace běžné chemické impregnace dřeva „nad“ DHV je chybná, tak se tím zcela neznehodnotí vodotěsnící účinnost membrány DHV. Samozřejmě za dodržení ostatních montážních předpisů.

Chemická impregnace dřeva „pod“ membránou DHV

Něčím úplně jiným je ovšem otázka nezbytnosti chemické impregnace u nosných dřevěných konstrukcí „pod“ membránou DHV. Zejména se to týká zateplených konstrukcí, kde neproudí venkovní vzduch (v tepelné izolaci vzduch ani proudit nesmí), a kde kvůli okolní tepelné izolaci nedochází k výraznému ohřevu dřeva (nefunguje přirozená teplovzdušná sanace).

Případná impregnace dřeva „pod“ vrstvou DHV (ochrana dřeva třídy 1 nebo 2) by se měla provádět v dostatečném předstihu před aplikací membrány DHV. Při montáži membrány DHV by měla být impregnace již vyschlá.

Případné zespoda prováděné dodatečné nástřiky dřeva chemickou impregnací, když už je membrána DHV nainstalovaná, jsou naprosto nesmyslné. A to kvůli tomu, že už není možné ochránit plochu dřeva zakrytou membránou DHV. Hlavně však proto, že tím v drtivé většině dojde k nepřípustnému přímému potřísnění běžné membrány DHV chemií a k následným problémům.

Navíc jehličnaté dřevo již napadené dřevokaznými škůdci rozhodně nestačí sanovat nějakým nátěrem či nástřikem. Řešením je buď teplovzdušná, nebo mikrovlnná sanace. Ale to už je úplně jiná kapitola.

Chemickou impregnaci nepoužívejte bezmyšlenkovitě

Při úvahách o nějaké chemické impregnaci dřevěných konstrukcí šikmé střechy se zamyslete, zda je skutečně potřeba. A pokud na ní trváte, tak zda provedení chemické impregnace bude správné a realizované ve správné době vůči ostatním stavebním postupům. Často k tomu úplně stačí obyčejný selský rozum. A pokud něco nevíte nebo vám něco není jasné, není ostuda se zeptat příslušného specialisty – zvlášť, pokud je takové poradenství bezplatné.

Autor: Jan Rypl, manažer aplikací JUTA a.s.
Foto: archiv JUTA a.s.