Dotační program Nová zelená úsporám, když započítáme i jeho předchůdce Zelená úsporám, úspěšně fungoval od roku 2009 až do pozastavení příjmu žádostí v listopadu 2025.
Za tu dobu pomohl statisícům majitelů rodinných domů i bytů financovat zateplení, systémy pro využívání dešťové vody, výměny zdroje tepla, instalace fotovoltaiky, řízeného větrání s rekuperací nebo třeba nabíjecích stanic pro elektromobily.
I když šla podpora opatření v posledních letech mírně dolů, lidé víceméně počítali s tím, že dotace tu s námi budou i nadále. Ostatně – uzavření příjmu žádostí loni v listopadu bylo prezentováno jako „pozastavení“ a rozhodně ne ukončení programu.
Ještě v prosinci ministerstvo opakovaně uvádělo, že peníze na pokračování programu jsou zajištěné minimálně do roku 2030. Především díky Modernizačnímu fondu. Do financování se měly přidat i prostředky z prodeje emisních povolenek. A také z připravovaného evropského Sociálního klimatického fondu.
Jenže s výměnou vlády přišla i změna názorů a priorit. Klimatická krize prý oficiálně skončila a environmentální otázky se dostaly na okraj politického zájmu.
A tak to teď vypadá, že dotační program Nová zelená úsporám, jak jej známe, skončí a zbydou jen zvýhodněné půjčky na energeticky úsporná opatření. Zcela jasno však stále ještě není.
Závěry, které se zatím ohledně (ne)pokračování dotačních programů objevují v médiích, vycházejí téměř výhradně z mediálních vyjádření ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka. Podle něj by měl stát do budoucna ustoupit od přímých dotací a podporu energeticky úsporných opatření řešit především formou zvýhodněných půjček.
To ale nemůžeme považovat za konečné rozhodnutí. Jednak nešlo o oficiální vládní usnesení, jednak dotační podpora z programu Nová zelená úsporám nespadá do gesce MPO, ale Ministerstva životního prostředí.
To zatím zůstává bez oficiálně jmenovaného ministra – resort dočasně vede Petr Macinka a dosud není jasné, kdo pozici nakonec obsadí. Zřejmě to ale nebude někdo, kdo žije environmentálními otázkami. Nicméně to, že dotace úplně smete ze stolu, rozhodně není jisté.
Zatím nezbývá než vyčkat na oficiální stanovisko Ministerstva životního prostředí, což může ještě několik týdnů potrvat.
Jak to může ovlivnit trh s tepelnými čerpadly, fotovoltaikou, zateplovacími systémy a dalšími materiály nebo technologiemi, na něž bylo dosud možné čerpat dotace? Byl kvůli dotacím trh pokřivený a ceny uměle nadsazené?
Částečně možná ano. Velkou roli (zejména po roce 2021) však hrála především energetická krize, nedostatek materiálů a pracovních sil, dlouhé dodací lhůty a rychlý nárůst poptávky v krátkém čase.
Co se stane s poptávkou a cenami? Jak už jsme viděli v minulosti, když došlo například ke snížení dotační podpory (byť malé), poptávka poměrně výrazně poklesla. Ale zpravidla šlo jen o dočasné ochlazení zájmu, byť už poté nedosáhl původních hodnot.
Lidé tedy nepřestali pořizovat tepelná čerpadla nebo fotovoltaiku ani nepřestali zateplovat domy. Ale šli do toho s větším rozmyslem. A od realizace ustoupili ti, kteří by si dané technologie pořídili jen proto, že je to s dotací výhodné, ale nepřinesou jim výrazný užitek. Zároveň je pravda, že pro některé se pak taková opatření stanou prostě nedosažitelná.
Výrazný pokles poptávky může vytvořit konkurenční tlak na snižování cen. A také zapříčinit, že řada výrobců a instalačních firem trh opustí. To může vést k jeho pročištění a nakonec i stabilizaci.
Zde už to přestává být tak „růžové“. To, co z makroekonomického pohledu působí jako ozdravení trhu, může pro řadu domácností znamenat faktickou nedosažitelnost opatření.
Pokud nebude podpora ani pro nízkopříjmové skupiny obyvatel, které často bydlí v energeticky nejméně úsporných domech (a rozhodně jich není málo), nebudou pro ně opatření směřující ke zvýšení energetické efektivity dostupná.
Hrozí tak prohloubení nerovnosti mezi vyššími a nižšími třídami společnosti. Úsporné technologie budou nejméně dostupné pro ty, kdo je nejvíc potřebují. A vzhledem k neustálému růstu výdajů za energie i za bydlení jako takové, bude tento problém stále palčivější.
To, že energeticky úsporná opatření nebudou pro část obyvatel dostupná, ale neohrožuje jen je samotné. Bude to mít dopady i na spotřebu energií a produkci emisí – to vše pak ovlivňuje životní prostředí jako takové.
A v tom žijí i ti „privilegovaní“, kteří sice mohou mít nízkoenergetické domy plné špičkových úsporných technologií, ale budou muset dýchat ten stejný znečištěný vzduch a čelit těm stejným vysokým teplotám, suchu a dalším „vrtochům“ klimatu zatíženého dopady lidské činnosti.
To, zda vláda přímou dotační podporu skutečně ukončí, omezí jen na některé skupiny obyvatel nebo změní její formu, zatím nevíme a nezbývá než vyčkat. Premiér Andrej Babiš nedávno uvedl, že vláda se k programu Nová zelená úsporám chce vrátit. Neupřesnil však, jak konkrétně chce zajistit jeho financování. Nemůžete to tedy brát jako závazek.
I když by úplné zrušení jakékoliv podpory přineslo úspory státnímu rozpočtu a mohlo do určité míry i ozdravit trh, může mít zároveň negativní dopady na tempo renovací a dalších opatření, která mají pomoci s plněním klimatických závazků.
Vzhledem k tomu, že se evropská nařízení mají postupně dále ještě zpřísňovat (např. povinná vyšší energetická třída nejen nových, ale i stávajících domů, povinná instalace fotovoltaiky, přísnější požadavky na zdroje tepla atd.), je dost nereálné, aby je bez podpory dokázaly splnit i domácnosti s nižšími příjmy.
Bez nich nebude možné dále snižovat spotřebu energií ani produkci emisí v rezidenčním sektoru. Doufejme tedy, že nakonec přece jen vykrystalizuje model podpory, který nebude deformovat trh a rozdávat velké objemy peněz „na potkání“, zároveň ale umožní investice potřebným skupinám obyvatelstva a v důsledku i plnění klimatických cílů.
Konečné rozhodnutí o budoucnosti programu Nová zelená úsporám ovlivní nejen státní finance, ale do velké míry i kvalitu bydlení, výdaje domácností za energie. A zprostředkovaně také stavební trh a životní prostředí.
Zdroje:
Echo24.cz
IRozhlas.cz
MPO.gov.cz
Novazelenausporam.cz
SFZP.gov.cz
Solarnimagazin.cz
Konec NZÚ v podobě, jak ji známe, je definitivně potvrzený. Dotace zůstanou jen pro zranitelné domácnosti, ostatní budou moci renovace financovat prostřednictvím „bezúročných“ úvěrů.
Agrovoltaika dostává zelenou. Nová dotační výzva z Modernizačního fondu podpoří solární elektrárny na zemědělské půdě a mezi žadatele rozdělí až 300 milionů korun.
