Konečně přichází jaro, příroda se probouzí ze zimního spánku a my s ní. Sluneční paprsky nám vženou novou energii do žil a také posvítí do oken. Světlo je fajn, ale současně odhalí všechny ty stopy po dešti, prachu, blátu a ptačím trusu. A taky různé šmouhy a otisky prstů.
To vše nás namotivuje k mytí oken – vždyť se také blíží Velikonoce, tak ať to máme doma hezké a sváteční! Jak tuto nemilou povinnost zvládnout co nejsnáze, s co nejlepším výsledkem, a aniž bychom při tom spotřebovali litry chemických přípravků? Pojďme se na to podívat.
Než se pustíte do mytí oken, pojďte začít nejdřív s jejich okolím. Jako první umyjte rámy, těsnění, parapety a případně i žaluzie, pokud je máte. Při opačném pořadí byste si totiž už umytá okna mohli nechtěně znovu zašpinit.
Přiznejme si: poměrně těžko. Pokud máte venkovní žaluzie, můžete v přízemí použít hadici nebo s opatrností i vapku. Nezapomeňte se předem ujistit, že máte okna zavřená!
Klasické vnitřní žaluzie nejprve vysajte pomocí kartáčového nástavce. Použít můžete také hadřík z mikrovlákna nebo prachovku – sklopit žaluzie na jednu stranu, setřít, překlopit na druhou stranu a čištění opakovat.
Nikdy to ale nebude tak dokonalé, jako když vezmete lamelu po lamele, abyste se dostali skutečně všude. Speciálně na mytí žaluzií existují i pomůcky, které čistí lamelu z obou stran zároveň. Případně můžete použít i polyuretanovou houbičku, kterou podélně naříznete a lamelu protáhnete vzniklým zářezem.
Je zbytečné mít v domácnosti pro každý účel speciální čisticí přípravek – stojí to peníze a zabírá místo. Nehledě k tomu, že konvenční úklidové prostředky nebývají ideální ani z pohledu ekologie, navíc kvůli účinným látkám a silné parfemaci mohou dráždit pokožku i dýchací cesty.
Na mytí oken přitom bohatě postačí voda, malé množství saponátu, bílého octa a případně kapka alkoholu.
Ocet pomáhá rozpouštět mastnotu a zároveň omezuje vznik šmouh na skle. Na úklid se častěji používá ocet bílý, protože nemá tak intenzivní vůni, ale pokud ho nemáte po ruce, použijte i běžný kvasný. Pro mytí oken ho určitě zřeďte vodou: osvědčený poměr je 1 díl octa na 4 díly vody.
Na silně znečištěná okna přidejte do vody i malé množství běžného prostředku na nádobí. Ale opravdu jen trošku – jinak bude na skle zanechávat šmouhy.
Pokud chcete napodobit efekt konvenčních přípravků na okna, můžete do vody přidat ještě pár kapek alkoholu – například technického lihu (etanolu) nebo isopropylalkoholu. Alkohol urychluje odpařování vody, a tím pomáhá předcházet vzniku šmouh na skle. Seženete ho v lékárně, drogerii nebo hobbymarketu.
Pokud chcete, aby okna zůstala čistá o něco déle, můžete do vody na závěrečné leštění přidat malé množství glycerinu. Na skle vytvoří velmi tenký ochranný film, který omezuje usazování nečistot. Ale pozor: stejně jako v případě saponátu dávkujte s mírou – jinak si na oknech naděláte šmouhy.
Jak umýt okna beze šmouh? Nepřehnat to s přípravky, přidat do vody maličko alkoholu a hlavně: používat ty správné pomůcky.
Možná také máte ještě v paměti, že nejlepší na leštění oken jsou noviny. A dříve to skutečně byla pravda, navíc ani moc alternativ neexistovalo. S leštěním pomáhala i tiskařská čerň, která obsahovala jemný uhlík. Ten pohlcoval mastnotu ze skla a sloužil tedy jako velice efektivní leštěnka.
Dnešní noviny jsou ale z tenčího papíru, který méně saje vodu. Také barvy už jsou na jiné bázi a často zůstávají více na povrchu tiskovin. Proto se při navlhčení mohou uvolňovat a zanechávat na skle nebo rámech šmouhy.
Ideální nejsou ani papírové utěrky – leda pro lokální použití. Spotřeba na celá okna by byla velká, navíc se z utěrek mohou uvolňovat žmolky, které sklo spíš znečistí než vyleští.
Se stěrkou budete mít krásná okna beze šmouh. Nejdřív je umyjte vodou s výše uvedenými prostředky. Stěrku vždy přiložte k horní hraně skla a jedním tahem stáhněte až dolů. Suchým hadříkem z mikrovlákna stěrku lehce osušte a pokračujte dalším tahem. Pořiďte si stěrku dostatečně širokou, aby bylo na okno potřeba co nejméně tahů.
Na velké plochy, vysoká francouzská okna nebo třeba střešní okna se vyplatí i teleskopická tyč. Ušetří vám balancování na štaflích.
Tento materiál nepouští vlákna, navíc dobře zachycuje prach a nečistoty. Jsou vhodné zejména na lokální čištění okna nebo na finální doleštění. Většinou je stačí jen lehce navlhčit – nebo si dejte do rozprašovače vodu s trochou octa a alkoholu nebo s glycerinem. Nastříkejte na okna nebo jiné skleněné plochy a hadříkem vyleštěte dosucha.
I když to svádí mýt okna, když je krásně, nedělejte to za silného přímého slunce. Voda na zahřátých oknech vysychá nerovnoměrně a příliš rychle, takže se mohou vytvořit skvrny (zaschlé kapky) nebo šmouhy, než plochu stihnete setřít nebo vyleštit.
Robota na vysávání a mytí podlah nebo na sekání zahrady používáme už celkem běžně. Věděli jste ale, že existuje už i robot na mytí oken? Dává smysl si ho pořídit?
Robot na umývání oken se přisaje ke sklu pomocí silného podtlaku a pohybuje se vertikálně po jeho povrchu. Napájení může být ze zásuvky nebo integrovanou baterií. Pokročilejší modely mají nádržku na vodu, kterou na sklo samy rozprašují, u jednodušších typů to musíte udělat ručně.
Robotické čističe oken se ve střední třídě pohybují v rozmezí 5 000–8 000 Kč.
Takové zařízení vám určitě ušetří práci, ale výsledek nebude tak dokonalý, jako když okna precizně umyjete sami – podobně, jako je to třeba u robota na mytí podlahy, který stačí na běžnou údržbu, ale s odolnější špínou si neporadí, stejně jako nezvládne dokonale vyčistit rohy.
Dává smysl asi jen na skutečně velké prosklené plochy a místa, kde je potřeba relativně častá, ale jen povrchová údržba.
Pokud se vám do mytí oken nechce, můžete zvážit spíš přizvat na pomoc odborníka – třeba jednou za rok si dopřát profesionální čištění a jednou se k tomu odhodlat sami. Profesionální umývač oken má veškeré potřebné vybavení a cvik, takže okna zvládne raz dva. A zpravidla netrpí strachem z výšek.
Mytí oken alespoň dvakrát ročně zajistí, že nebudou skla a parapety až tak zanesené a čištění půjde poměrně dobře od ruky. V mezidobí obvykle stačí jen lokální údržba – například odstranit ptačí trus nebo pyl navlhčenou utěrkou z mikrovlákna.
Úklidové firmy si cenu účtují buď podle počtu oken nebo velikosti čištěné plochy. Většinou se pohybuje v rozmezí 20–70 Kč za m2 nebo 80–150 Kč za jedno okno z obou stran. Někdy cena zahrnuje i mytí rámů a parapetů, jindy je za příplatek. Za celý rodinný dům s běžně velkými okny zaplatíte asi 2 500–5 000 Kč.
Stará moudrost praví, že kdo se chce dívat z okna, může si ho otevřít. A je na tom něco pravdy. Asi by nebylo dobré nechat situaci dojít až do takového stavu, ale na druhou stranu – přiznejme si, že okna nikdy nevydrží dokonale čistá dlouho. Stačí, když trochu zaprší (což se zákonitě stane hned, jak okna domyjete), když je pylová sezóna nebo když máte malé děti, které okna okamžitě umatlají.
Naplánujte si 2–3 mytí oken ročně – ani ve velkém horku, ani v mrazech. S vhodnými pomůckami a dobře zvolenými přípravky to půjde relativně snadno. A v mezidobí jen likvidujte nejvíc viditelnou špínu. Život je přece příliš krátký na to, abychom ho trávili neustálým leštěním oken.
Zdroje:
Enviroliteracy.org
IWCA.org
technické informace různých výrobců robotických čističů oken
Prosklené plochy tvoří u rodinných domů významnou část obálky budovy – není náhodou, že se o současné architektuře mluví jako o éře skla. Vlastnosti zasklení ovšem zásadně ovlivňují nejen energetickou...
V současných interiérech už nejde jen o praktičnost, ale také o čisté linie a nadčasový vzhled. Jedním z chytrých řešení, které elegantně propojuje funkci s designem, je stavební pouzdro – konstrukce ...
