Mezi klasické mýty o dřevostavbách patří obava, že dřevostavby mají krátkou životnost, třeba kolem 30 let, a že si je lidé volí víceméně jen proto, že jsou cenově dostupné a rychle postavené.
Pokud jsou ale splněny základní podmínky, kvalitní dřevostavba může dosáhnout stejné životnosti jako tradiční zděný dům, tedy kolem 100 let. Dřevo je totiž ve skutečnosti velmi odolný materiál se skvělými vlastnostmi. Dnes již je standardem záruka na konstrukční systémy dřevostavby 30 let.
Dřevostavba ale má svá specifika, je třeba zvolit pro její stavbu skutečného odborníka, a i po dokončení stavby dodržovat určité zásady, aby maximální životnost dřevostavby mohla zůstat zachována.
Určitě si přečtěte, jaká jsou specifika užívání dřevostavby, ať víte, na co si dát pozor.
Zamezte přístupu vlhkosti a dřevostavba bude prakticky nesmrtelná. Pokud je stavba provedena z kvalitních materiálů a řádnými postupy, bude si dřevo zachovávat své vlastnosti. Samozřejmě za předpokladu, že se vlhkost neobjeví dodatečně, například narušením stavby nebo nevhodným používáním.
Vlhnoucí dřevo začíná pomalu degradovat a ztrácí svou pevnost, což může v krajním případě vést až k destrukci stavební konstrukce. Ve vlhkém dřevu se drží také různí škůdci a dřevokazné houby, které mohou narušování dřeva ještě uspíšit.
Kvalitní použitý materiál je základ. Vhodně zvolené dřevo je velmi pevné. Na jeho vlastnosti má vliv nejen druh stromu, ale například také vegetační období, v němž byl strom pokácený. Dřevo stromů pokácených v období vegetačního klidu (tj. v zimě) má větší trvanlivost než stromy pokácené v letním období.
Roli hraje také vlhkost dřeva při stavbě. Ta by neměla přesáhnout 15 %. Pokud se tedy pracuje s čerstvým dřevem, musí nejprve řádně vyschnout, a i tak bude po dokončení stavby ještě nějakou dobu pracovat. Nejen z důvodu úspory času se tak v dnešní době častěji využívá dřevo zcela vyschlé, zpravidla uměle vysušené. Vysoké teploty při vysoušení dřevo zároveň sterilizují, čímž se zničí případné zárodky hub, plísní či dřevokazného hmyzu.
Postupem času získává dřevo ještě větší pevnost, která je maximální asi 200–300 let po jeho pokácení. Možná to zní trochu paradoxně, ale přirozená trvanlivost dřeva je ještě větší u lepených materiálů na bázi dřeva (OSB desky, dřevotřískové desky, překližky apod.) než u masivu. Proto se dnes k budování dřevostaveb využívají nejčastěji, navíc jsou i výrazně levnější.
Dřevostavbu musí realizovat skutečný odborník, jinak hrozí velké riziko konstrukčních chyb, které mohou výrazně zkrátit životnost dřevostavby. Při stavbě by se měly bezpodmínečně dodržet následující zásady:
I kdyby byl dům postavený ze sebekvalitnějších materiálů a s maximálním stavebním umem, pokud nebudete dodržovat zásady správného užívání, můžete se zbytečně připravit o dlouhou životnost dřevostavby. To se týká i jiných typů staveb, ale v tomto případě to platí dvojnásob.
Při pořizování vlastního bydlení většinou lidé myslí i na vzdálenou budoucnost a chtějí jednou dům předat svým potomkům jako dědictví. I v případě dřevostavby s tím jde počítat. Jedná se o plnohodnotné bydlení, které při dodržení základních pravidel vydrží po generace.
Otázkou ale je, zda je vlastně lpění na extrémně dlouhé životnosti dřevostavby (nebo jiného typu domu) účelné. Spolu s tím, jak se mění životní styl a nároky na bydlení, je dost pravděpodobné, že za několik desítek let už dům nebude tyto podmínky splňovat a nebude poskytovat svým obyvatelům dostatečný komfort. Pak přichází na řadu kompletní rekonstrukce, náročná a velmi nákladná, která má dům upravit podle požadavků nových majitelů a nové doby.
Z tohoto pohledu se dřevostavba jeví vlastně jako ideální: dostatečně odolná, aby tu byla i pro další generace, ale zároveň velmi ekologická, s minimální uhlíkovou stopou, a snadno a rychle zrealizovatelná. Pokud se tedy přece jen vaši potomci rozhodnou v budoucnu bydlet jinak, mohou využít stávající pozemek a nechat si zbudovat novou moderní stavbu, která splní vysoký standard bydlení, a díky novým technologiím jim zajistí ještě úspornější a pohodlnější bydlení, s minimální zátěží vůči životnímu prostředí.
Dřevo je uklidňující, hřejivé, příjemné na omak a dobře se zpracovává. Je to ale přírodní materiál, který postihují abnormality, jako cokoliv jiného živého. Pojďme si říct o točivosti vláken.
Budoucnost dřevostaveb v ČR je slibná. Moderní technologie řeší požární odolnost i trvanlivost materiálu, a přestože legislativa zatím brzdí jejich širší využití, trend udržitelného bydlení je jasný.
