Hrad Kašperk vznikl v roce 1356 a jeho současnou podobu tvoří obdélníkový palác a dvě obytné věže. Střechy obou věží měly kdysi tvar komolého jehlanu a byly vyzděné z cihel.
Běžné střešní krytiny totiž mají za úkol chránit konstrukce pod sebou, k těm se ale otázka světelných podmínek nepočítá. V zásadě jsou dvě možnosti, a to buď vybudovat ve střeše vikýř, nebo osadit střešní okno. Hitem posledních let jsou pak zcela průhledné krytiny, ale protože se jedná o naprostý nadstandard, tak tomu odpovídá i jejich pořizovací cena.
Srovnáme-li způsoby prosvětlení podkroví na novostavbách, tak jednoznačně vítězí střešní okna. Díky různým technickým vychytávkám od výrobců se totiž dají do střechy relativně snadno zabudovat, nenarušují střešní rovinu a jejich nabídka je široká, takže vyhoví všem nárokům.
Proč tedy vůbec uvažovat o vikýřích? Třeba proto, že ve srovnání se střešními okny mají lepší energetickou bilanci, pokud jde o přehřívání podkroví. Musí být ale kompletně dobře zateplené. Na svislé zasklení vikýře dopadají paprsky od vysoko stojícího slunce jen minimálně, takže prostor v podkroví se v létě nenahřívá tak intenzivně jako u střešních oken, která jsou vystavena extrémní sluneční expozici. Z hlediska intenzity slunečního záření a prohřívání interiéru jsou svislá okna vikýře výhodnější. Ostatní je věcí osobního vkusu majitele. Záleží taky na typu stavby, jestli je možné vikýř do jejího architektonického konceptu zahrnout. Pro snazší rozhodování vám představíme výhody i nevýhody obou způsobů prosvětlení.
Masové oblibě střešních oken napomáhá široká škála jejich rozměrů, včetně atypických tvarů a velikostí, které se vyrábějí na zakázku. Vyberete si i pokud jde o otevírání, které může být kyvné, výklopně-kyvné nebo výsuvně-kyvné, ovládané manuálně nebo dálkově. K dostání jsou i okna, ze kterých se při otevření vyklopí malý francouzský balkon a umožní vám z podkroví vstoupit do venkovního prostoru. Pestrá je i nabídka nejrůznějších druhů zasklení a materiálů rámů. Díky tomu můžete pro prosvětlení podkroví použít jak dřevěné okno s trojsklem, tak třeba plastové s dvojsklem.
Významnou položkou v nabídce střešních oken jsou jejich doplňky. Interiérové rolety a žaluzie podtrhují estetiku prostoru, a díky jim je možné regulovat světelné podmínky až k úplnému zatemnění. Ještě větší význam ale mají venkovní doplňky (rolety nebo markýzy), které brání přehřívání podkroví skrze střešní okna, jak bylo uvedeno výše. Venkovní roleta zachytí až 96 % tepla ze slunečních paprsků ještě před dopadem na sklo okna.
Konkrétní volba střešního okna záleží na tom, co od okna očekáváte a jakou míru uživatelského komfortu žádáte. Nejprve se zaměřte na jejich velikost a rozmístění v prostoru, aby osvětlení bylo rovnoměrné. Velkou roli přitom hraje účel oken, zda mají sloužit k výhledu ven nebo pouze pro prosvětlení, či dokonce jen k vyvětrání prostoru. Při požadavku na výhled ven je rozhodující výška dolní hrany okna.
U oken, která by měla kromě prosvětlení podkroví zajišťovat i větrání, je nutné, aby ovládací prvky byly na dosah. Tedy pokud je okno ovládané manuálně. Nezapomeňte na to zejména při ovládání umístěném nahoře.
O tom, jaký typ otevírání okna zvolit do značné míry rozhoduje poloha, do které se vychýlí otevřené okenní křídlo. Nemělo by překážet, ohrožovat uživatele, případně trhat sítě proti hmyzu.
Při volbě otevírání si představte, že na okně leží vrstva sněhu a způsob otevření vyberte tak, abyste sníh při potřebě vyvětrat nesesunuli do místnosti. Proti zatečení pootevřeným oknem při dešti se zase vyplatí uvažovat o senzoru, který okna automaticky zavře sám.
Univerzální požadavek – platný pro všechny typy střešních oken – je možnost okna jednoduše a bezpečně umýt. V exponované pozici na střeše se špiní více než svislá okna a pak neplní své základní funkce. Nezajistí ani prosvětlení, ani výhled.
Střešní okna, zabudovaná v ploše střechy, propouštějí více světla než svislá okna vikýřů. 100% efektu ale brání tloušťka izolace ve střeše, která může mít v případě minerální vaty i 40 cm. Kvůli tomu je pak ostění okna příliš hluboké a do interiéru proniká málo světla. Proto je lepší ve střeše se střešními okny používat tepelné izolace s lepšími izolačními vlastnostmi (např. PIR), kterým pro dosažení stejného efektu stačí menší tloušťka.
Tento způsob prosvětlení podkroví zásadním způsobem ovlivňuje vzhled střechy. Pokud je ale správně navržený, může celkovou podobu domu velmi ozvláštnit. Opačně to však platí taky.
K výhodám vikýřů patří zvětšení obytné plochy, protože špatně využitelný prostor pod šikminou u nadezdívky nahradí rozšířený podkrovní prostor. Je z něj pohodlný výhled, vikýřové okno se snadno otevírá i udržuje. Také se tak extrémně nenahřívá, nešpiní a větrat s ním můžete i za deště. Eliminuje tedy všechny nedostatky střešních oken. Jenže na rozdíl od nich brání boky vikýře rovnoměrnému rozprostření světla, při hlubší konstrukci je dokonce světla výrazně méně.
Také jejich osazení ve střešní rovině je mnohem pracnější, protože vyžaduje vybudování zvláštní nosné konstrukce a provedení speciálního oplechování. A protože vikýř jako výrazný architektonický prvek dotváří podobu objektu, vychází jeho umístění obvykle z této potřeby, mnohem méně reflektuje potřeby interiéru.
Elegantním řešením, které spojuje benefity střešního okna a vikýře, jsou okna mansardová, o kterých píšeme v článku Různé typy střešních oken a jak se v nich vyznat. Přinášejí více světla, lepší využití obytné plochy a na rozdíl od klasického vikýře ještě i boční panoramatické výhledy.