I když chalupaření není výlučně českou záležitostí a v určité míře se s ním setkáme i v jiných zemích, jen málokde se stalo tak rozšířené a populární jako u nás.
Jeho historie přitom sahá mnohem dál než jen do minulého režimu. Na letní sídla a později letní byty jezdila už šlechta, trochu majetnější měšťané a během socialismu se z chalupaření stal skutečný fenomén. Čím to, že si Češi oblíbili své chaty a chalupy natolik, že jejich popularita přetrvala změny režimů i životního stylu až do současnosti?
První rekreační objekty nebyly žádné chalupy po babičce nebo vysídlených Němcích. Historie víkendových a letních sídel totiž začíná mnohem dřív a v mnohem honosnějším stylu.
Už ve středověku a zejména v období renesance a baroka si šlechta budovala letohrádky, lovecké zámečky a venkovská sídla, kam odjížděla za odpočinkem, lovem nebo společenskými akcemi. Pobyt mimo město byl považován za zdravější a příjemnější alternativu k životu ve městech.
Mezi známé stavby, které vznikly právě pro účely rekreace a pořádání společenských událostí, patří například pražský letohrádek Hvězda nebo Letohrádek královny Anny (Belveder). Ostatně už samotné označení „letohrádek“ napovídá, že šlo o stavby určené především k pobytu a odpočinku během letních měsíců.
Moct si dovolit letní sídlo navíc představovalo určitý symbol luxusu a společenského postavení. I když šlo tehdy o reprezentativní sídla a ne malebné chaloupky, základní motiv zůstal stejný – možnost uniknout z každodennosti a ruchu města a načerpat síly v přírodě.
Přímým předchůdcem novodobého chalupaření se však staly takzvané letní byty, které začaly získávat na popularitě v 19. století. S rozvojem průmyslu a zvětšováním měst začal narůstat počet lidí, kteří většinu roku trávili v prostředí s často nevyhovující kvalitou ovzduší a hygienických podmínek i s nedostatkem zeleně.
A tak si bohatší městské rodiny začaly na několik týdnů nebo dokonce měsíců v roce pronajímat pokoje nebo části domů na venkově, kde trávily část letní sezóny.
Právě tehdy vzniklo označení „lufťáci“, které se ještě i dnes někdy používá. Slovo pochází z německého výrazu Luft, tedy vzduch, a označovalo obyvatele měst, kteří přijížděli na venkov za čerstvým vzduchem a za odpočinkem.
Po vzniku Československa zájem o pobyty v přírodě dále rostl. Rozvinutá železniční síť usnadnila cestování a stále více lidí získávalo volný čas, který mohli věnovat turistice a rekreaci.
Vliv na rozvoj chataření měla v té době také inspirace romantickou představou Divokého západu, dobrodružnými romány a skautingem. Mladí lidé vyráželi do lesů a k řekám, zakládali osady a stavěli jednoduché sruby, z nichž se některé později proměnily v rekreační objekty. Mnohé chatové osady založené ve 20. a 30. letech minulého století existují dodnes.
Příznivé materiální podmínky pro další rozvoj chalupaření pak přinesly kontroverzní události spojené s odsunem německého obyvatelstva z pohraničních oblastí po druhé světové válce. Mnoho chalup a hospodářských stavení tehdy zůstalo opuštěných.
K postupnému vylidňování venkova, a tedy i uvolňování nemovitostí, souběžně docházelo vlivem urbanizace a stěhování obyvatel do měst. Venkovské objekty, které zůstaly nevyužité a mnohdy postupně chátraly, si pak mohly často dovolit i běžné domácnosti.
A právě tehdy se začal rodit fenomén chalupaření v podobě, jak ho známe dnes – už ne jako záležitost elit nebo alternativních „živlů“, ale jako mainstreamová kratochvíle běžné střední třídy.
K tomu se později přidal další rozměr: s nástupem socialismu se z chalupaření pro mnohé stal únik od šedi všedních dnů. Možností změnit na chvíli prostředí nebylo mnoho. Cestování do zahraničí bylo značně omezené a tuzemská ubytovací zařízení zase měla převážně dost spartánské podmínky – a ani peněz většinou nebylo nazbyt.
Skutečný boom zažilo chalupaření především v 70. a 80. letech minulého století, kdy se hromadné víkendové útěky do přírody staly běžnou součástí života. A také příležitostí, jak na chvíli opustit neutěšená sídliště a alespoň částečně se realizovat při zahradničení, rekonstrukci nebo dalším zvelebování chalupy.
I když se po otevření hranic otevřelo také mnoho nových možností, jak trávit volný čas, zájem o chaty a chalupy výrazně neklesl. Mnoho rodin si je ponechalo a začalo se věnovat jejich modernizaci. Z mnohdy tak trochu provizorních podmínek bez elektřiny a splachovací toalety se často stalo plnohodnotné druhé bydlení, které se dá využívat i celoročně.
Ve chvíli, kdy se chaty a chalupy přeci jen začaly dostávat poněkud do pozadí, přišla pandemie covidu. Omezení pohybu, cestování a často i preferovaná práce na dálku vedly k prudkému nárůstu zájmu o rekreační objekty a pobyty v přírodě – daleko od ohnisek nákazy i přísných restrikcí.
Poptávka po chatách a chalupách raketově vzrostla a v řadě regionů se promítla i do cen tohoto typu nemovitostí, které šly výrazně nahoru.
Tato extrémní situace ukázala, jak může být vlastní útočiště na venkově, zejména s určitou mírou soběstačnosti, praktické. Ovšem ne každý přistupoval v této době k pořízení chalupy realisticky. Mnohdy s idealizovanou představou o dnech strávených lenošením, která se rozplynula při třetím sekání rozlehlé zahrady a po několikeré půlhodinové cestě autem do nejbližšího obchodu.
Ať už se udály ve společnosti jakékoliv změny, nikdy nepřestalo platit, že chalupaření zkrátka není úplně pro každého.
Rekreační pobyty v přírodě lákají stále, mnozí však dnes místo vlastnictví preferují krátkodobé pronájmy chalup a tiny houses – někdy i jako způsob, jak využít vlastní nemovitost, kam nejezdí tak často, jak původně plánovali.
Také ale přibývá těch, kteří díky možnosti práce na dálku tráví na chalupách výrazně víc času než dříve. Z některých rekreačních objektů se tak postupně stávají domy pro trvalé bydlení. Mnohdy i proto, že ceny nemovitostí, zejména ve větších městech, neúnosně rostou.
Trend stěhování do měst se tak možná začne postupně zase obracet a vylidněný venkov znovu ožije. Ale úplně jiným životním stylem, než na jaký jsme byli dosud zvyklí. Ať už se způsob využívání (původně) rekreačních objektů do budoucna jakkoliv změní, zdá se, že jen tak nezmizí a bude provázet další a další generace těch, kteří chtějí být blíž přírodě a možná i sami sobě.
Zdroje:
NATUR.cuni.cz
UPM.cz
USD.cas.cz
Jak pronajímat byt nebo dům, aby vás nezaskočili neplatiči ani škody? Zjistěte, jak řešit úhradu energií, pojištění, kontroly bytu i ukončení nájmu.
Jak pronajímat byt nebo dům bezpečně a minimalizovat rizika? Poradíme, jak vybrat spolehlivého nájemníka, co si předem ověřit a jak správně nastavit smlouvu.
