Izolace šikmé střechy mezi krokvemi umožňuje maximální využití prostoru pod střechou, a to jak u nových, tak u rekonstruovaných obytných i nebytových budov. I v případě, že podkroví není od počátku určeno k bydlení, bude následná přeměna nevyužívaného studeného prostoru na teplé a příjemné obytné prostory poměrně jednoduchá a levná.
Při plánování řešení zateplení nezapomeňte zajistit dostatečné větrání střešní skladby. Při instalaci izolace dbejte na těsnost, aby nevznikaly tepelné mosty a kvůli nim následná kondenzace.
Chcete-li mít pod střechou klid, zlepšete její zvukovou izolaci nehořlavými deskami PAROC z kamenné vlny, které se vkládají mezi krokve. V podkroví se vyplatí zvážit i izolaci podlahy, a to pro zvýšení nejen tepelné, ale i zvukové izolace.
Střecha poskytuje konstrukčním prvkům stavby ochranu před klimatickými změnami, tj. před srážkami, chladem, silným větrem, ale i před hlukem nebo ohněm. Správná konstrukce střechy s odpovídající tepelnou izolací je základním předpokladem zdravého a příjemného vnitřního klimatu.
Aby se zabránilo škodám způsobeným prouděním vlhkosti, je třeba zajistit vzduchotěsnost střechy. Jednak musejí být těsné spoje mezi konstrukčními prvky, ale hlavně se ve střešní skladbě používají funkční fólie.
Proudění vzduchu vyvolává rozdíl tlaků, v závislosti na teplotě. V zimním období, kdy jsou rozdíly teplot vně a uvnitř budovy maximální, jsou velké i tlakové rozdíly. Nejčastěji dochází k přetlaku vzduchu v horní části budovy.
U šikmých střech se větrací mezera nachází těsně pod střešní krytinou. Jejím úkolem je odvádět přebytečnou vlhkost ze střešní konstrukce prouděním vzduchu a udržovat tak konstrukci suchou, aby byla zajištěna správná funkce systému. Proudění vzduchu v mezeře probíhá zespoda nahoru, v souladu s fyzikálními principy. Ve spodní části střechy se proto instalují nasávací otvory, které umožňují vstup vzduchu do mezery. Ve štěrbině se vzduch ohřívá, absorbuje přebytečnou vlhkost a odvádí ji směrem vzhůru. Zde v nejvyšším místě opouští střechu větracími otvory.
Střešní krokve jsou často příčinou tzv. tepelných mostů, protože jejich izolační schopnost nedosahuje hodnot tepelné izolace. Jenže tepelné mosty způsobují ve správném fungování šikmých střech velké problémy. Ztráty tepla, unikajícího tepelným mostem, jsou podstatně větší než přes okolní zaizolované stavební prvky. Kondenzace v tepelných mostech navíc zvyšuje hromadění vlhkosti v celé střešní konstrukci. Proto je nutné tepelné mosty odstranit nebo alespoň výrazně oslabit. Toho se dosáhne použitím izolační vrstvy, která oblast tepelného mostu zcela zakryje.
Tepelným mostem jsou i spojovací prvky či jiné součásti procházející izolační vrstvou. Také jejich počet a velikost by měly být omezeny na minimum.
Šikmými střechami uniká až 30 % energie z topných systémů. Podle platných technických podmínek pro budovy se požadavky na tepelnou izolaci střech (plochých i šikmých) považují za splněné, pokud je součinitel prostupu tepla Umax ≤ 0,15 W/m2K. Vzhledem k rostoucím požadavkům na energetickou účinnost je nezbytné použít izolaci, která na jedné straně zajistí nízkou tepelnou vodivost a na druhé straně dostatečně ochrání prvky krovu, kde vznikají největší tepelné mosty.
K tomuto účelu se nejlépe hodí pružné desky z kamenné vlny s nízkou hustotou a narušenou strukturou vláken. Taková izolace se snadno vejde mezi dřevěné prvky konstrukce a vyplňuje dutiny účinněji než tuhé pěnové desky. Za optimální, ekonomicky odůvodněnou tloušťku izolace pro podkroví se považuje 30 cm ve dvou vrstvách. Použitím desek s nízkou tepelnou vodivostí λD = 0,034 W/mK, jako je PAROC UNS 34, lze ušetřit na tloušťce izolace.
Aby tepelná izolace fungovala tak, jak má, je třeba ji správně instalovat. Na straně zvenčí (z exteriéru) instalujte před větrací mezeru difuzní (paropropustnou) fólii. Poté následují desky z minerální vlny. Mohou být umístěny jak v kontaktu s difuzní fólií, tak s odstupem pro vytvoření větrací mezery. Pod instalovanou izolací se zespoda (směrem z interiéru) aplikuje parotěsná fólie, která brání vniknutí vlhkosti do izolace. Poté už je čas na finální úpravu sádrokartonovými deskami.
O nutnosti větrání střechy jsme se již zmínili. Větrací mezera se vytváří položením difuzní fólie na krokve. Na ně se upevní kontralatě, které vymezí žádoucí velikost větrané mezery 3 až 4 cm mezi fólií a prkenným nebo překližkovým bedněním (záklopem). Prostor pod difuzní fólií (směrem z interiéru) se vyplní minerální vlnou. Výhodou tohoto řešení je, že izolace přitisknutá k fólii nemůže sjíždět. Jinak hrozí riziko, že se minerální vata sesune dolů a část střechy bude nezateplená. Sesunutím měkké izolace může dojít i k ucpání větrací mezery, a to se všemi z toho vyplývajícími negativními důsledky.
Instalace tepelně izolačních desek z minerální vaty je jednoduchá, je ale třeba dbát na detaily. Velkým problémem je například záměna parozábrany a difuzní fólie.
Špatné umístění difuzní fólie vespod (směrem z interiéru) umožní proniknout vodním párám z místnosti do střešní konstrukce. Naproti tomu chybně instalovaná parozábrana nahoře (pod krytinou) znemožní vystoupat vlhkosti ve střeše do větrací mezery a ven do ovzduší. Vlhkost je tak uzamčená v tepelné izolaci a nemůže se odpařovat. Tím se výrazně snižují izolační vlastnosti minerální vaty a ve vlhkém prostředí degradují dřevěné prvky.
Ve vysokých krovech se strop podkrovní místnosti obvykle realizuje v úrovni kleštin. Ve zbylém prostoru do vrcholu zůstává studené nevyužívané podkroví. Případně není podkroví využívané vůbec. V obou případech je nutné provést zateplení v úrovni stropu, které oddělí vytápěnou část od nevytápěné.
Vytvoření vodorovné izolační vrstvy je snadné. Dvě nebo více vrstev desek z minerální vaty se položí na sraz, bez mezer ve spojích. Obecně na ně není nutné instalovat difuzní fólii jako zábranu proti větru, protože proudění vzduchu v uzavřeném prostoru pod střechou je tak nízké, že neovlivňuje energetickou účinnost izolace.
Foukaná vlna je alternativní, ovšem efektivní způsob izolace střechy. Pro aplikaci je ale nutné speciální zařízení, se kterým by měli pracovat speciálně vyškolení pracovníci. Tím je zajištěno, že se foukaná vlna dostane opravdu do všech míst a v potřebné gramáži.
Pomocí desek a foukané vlny lze vytvořit dvojitou izolační vrstvu. Odolné desky z kamenné vlny PAROC UNS 37 poskytnou pevný podklad pro foukanou vlnu, která následně pevně přilne ke konstrukci šikmé střechy.
Toto řešení má svůj význam i během výstavby, kdy fungují jen desky PAROC UNS 37. Po dokončení prací na střeše se všechny detaily ještě utěsní foukanou vlnou.
Střechy pasivních domů jsou konstrukčně stejné jako standardní střechy – jen jejich izolační vrstva je silnější a provedení důkladnější. Vyšší vrstvě tepelné izolace by měl odpovídat i tvar střešních vazníků. Také v tomto případě lze použít desky PAROC UNS 34 v kombinaci s foukanou vlnou PAROC BLT 9. Další možností je použití pouze foukané vlny, což je nejrychlejší způsob izolace podkroví.
Orientačně se u nových nízkoenergetických domů se doporučuje použít tepelnou izolaci tloušťky asi 45 cm.
Autor a foto: GWS Construction
Trendem poslední doby je orientace na nízké sklony šikmých střech. Obvykle mají sklon od 18 do 25 stupňů a tomu je třeba přizpůsobit výběr krytiny. Bezpečný sklon je totiž u každé krytiny jiný.
Vysoké Mýto se nachází v Pardubickém kraji a v roce 1307 z něj český král Rudolf Habsburský učinil věnné město českých královen. Pro svou ženu Elišku Rejčku vybral pět měst, která měla přispívat na ži...
