Přeskočit na obsah
Energie a úspory

Jak splnit nové požadavky na energetickou náročnost budov

Eva Lázoková
Redakce
9. 5. 2025
energetická náročnost budovy
Už žádné čadící komíny. Od roku 2030 budou muset všechny novostavby splnit přísné podmínky na energetickou náročnost budovy a být uhlíkově neutrální (foto: Envato)
Od roku 2030 budou muset všechny novostavby splnit parametry budov s nulovými emisemi. Tuto povinnost zavádí evropská směrnice o energetické náročnosti budov. Jak se vejít do těchto přísných limitů?

Se směrnicí k uhlíkové neutralitě

Evropská unie pokračuje v prosazování ambiciózních klimatických cílů, jejichž klíčovou součástí je i dekarbonizace budov. Právě budovy jsou dnes zodpovědné za přibližně 36 % emisí skleníkových plynů a spotřebují 40 % energie v EU. Revidovaná směrnice EPBD IV o energetické náročnosti budov (2024/1275), přijatá v roce 2024, přináší zásadní změny – zavádí pojem budovy s nulovými emisemi a nastavuje konkrétní milníky na cestě k uhlíkové neutralitě do roku 2050.

Změny se dotknou i běžných domácností a přinesou příležitosti k úsporám energie, větší soběstačnosti a čistšímu vzduchu vně i uvnitř. Ale i náročné podmínky pro výstavbu nových domů. Všechny novostavby postavené od roku 2030 totiž budou muset splnit parametry budov s nulovými emisemi. Pro nové veřejné budovy budou tyto podmínky platit už od roku 2028.

Co přináší směrnice EPBD IV?

  • Zavádí pojem budovy s nulovými emisemi (ZEB – Zero Emission Buildings): Budovy s velmi nízkou energetickou náročností a nulovými nebo minimálními emisemi z fosilních paliv.
  • Cíle pro nové i stávající budovy: Nové budovy musejí mít od roku 2030 (veřejné už od 2028) nulové emise. U stávajících budov se klade důraz na renovace a snižování emisí v rámci tzv. renovačních plánů. Každý členský stát, tedy i ČR, musí zavést plán na renovaci budov s energetickými třídami G a F, aby dosáhly min. třídy D.
  • Podpora obnovitelných zdrojů energie: Upřednostňuje se využití solární energie, tepelných čerpadel a účinných systémů dálkového vytápění bez emisí uhlíku.
  • Tzv. digitální pasporty budov a štítky energetické náročnosti: Sjednotí se stupnice A–G pro všechny budovy. Při prodeji nebo pronájmu domu bude povinné zveřejnit jeho energetickou třídu.
  • Zákaz kotlů na fosilní paliva: Nová legislativa postupně omezí a nakonec zakáže instalaci samostatných kotlů na fosilní paliva v nových i rekonstruovaných budovách.
uhlíková neutralita díky OZE
Většina energie využívaná k provozu domů, bude od roku 2030 muset pocházet z obnovitelných nebo bezemisních zdrojů. Týkat se to bude jen novostaveb (foto: Envato)

Jak dosáhnout požadované energetické náročnosti budovy?

Pokud plánujete v budoucnu stavět dům, vyplatí se do toho pustit v následujících necelých pěti letech. Po roce 2030 budou podmínky velmi přísné, ale ne nesplnitelné. Zároveň vás mohou motivovat k tomu, postavit si dům energeticky skutečně úsporný.

Zateplení a snížení energetické náročnosti budovy

Kvalitní tepelná izolace střechy, fasády, podlahy a instalace dobře těsnících oken a dveří výrazně omezí tepelné ztráty. Instalace venkovních žaluzií nebo rolet pomáhá předcházet přehřívání domu v létě a snižuje potřebu chlazení.

Instalace obnovitelných zdrojů energie

Fotovoltaika výrazně snižuje spotřebu energie ze sítě. Využít se dají také solární termické kolektory pro ohřev vody. Tepelná čerpadla a nízkoemisní kotle na biomasu zase pokrývají potřebu tepla bez spalování fosilních paliv – výběr závisí na lokalitě a kvalitě ovzduší.

Větrání s rekuperací tepla

Systém řízeného větrání s rekuperací zajistí čerstvý vzduch a přitom zachová teplo uvnitř domu. Zvyšuje komfort a zdravé prostředí v interiéru bez nutnosti větrat okny v zimě, což jinak způsobuje nežádoucí úniky tepla.

Bezuhlíkové vytápění a chlazení

Vytápění by se mělo pokud možno řešit opět s využitím obnovitelných zdrojů: tepelným čerpadlem, které je ideálně napájené elektřinou z vlastních solárních panelů nebo ze sdílené elektřiny. Tak lze pokrýt vytápění a případně i chlazení bez emisí CO2. Tam, kde je to možné, se dají využít také ekologicky šetrné systémy centrálního (dálkového) vytápění.

Optimalizace spotřeby energie v domácnosti

Chytrá domácnost: Chytré termostaty, měřiče a automatizace spotřebičů umožní optimalizovat spotřebu elektřiny i tepla podle aktuální potřeby a cen energií. Domácí bateriové úložiště pomůže využít maximum vlastní vyrobené energie ze solárních panelů.

Jak vypadá uhlíkově neutrální rodinný dům?

Modelový příklad domu s nulovými emisemi

  • Typ: Přízemní rodinný dům o zastavěné ploše cca 120 m2, obytné ploše 100 m2
  • Energetický standard: Téměř pasivní dům (měrná potřeba tepla na vytápění do 15 kWh/m2 za rok)
  • Stavební materiály: Nízkouhlíkové – např. dřevostavba nebo pórobeton se započtením uhlíkové stopy
  • Fasádní izolace min. 300 mm EPS nebo minerální vaty
  • Trojskla v kvalitních rámech (U okna max. 0,8 W/m2K)
  • Zateplená podlaha (min. 200 mm) i střecha (min. 400 mm)
  • Vytápění a příprava teplé vody: Tepelné čerpadlo vzduch–voda s SCOP > 4, podlahové vytápění a akumulační zásobník TV
  • Větrání: Centrální rekuperační jednotka s účinností min. 85 %
  • Fotovoltaika s výkonem 8 kWp s hybridním měničem, bateriové úložiště 10 kWh
  • Systém chytré domácnosti: Řízení vytápění/chlazení, spotřeby el. energie, nabíjení auta apod.

Takový dům má nulové přímé emise CO2 z provozu (žádný plyn, uhlí ani topný olej), většinu energie získává z obnovitelných zdrojů a díky vysoké míře soběstačnosti splňuje požadavek směrnice na budovu s nulovými emisemi.

uhlíkově neutrální dům
Splnit požadavky na nulové emise může i pasivní dům bez aktivního vytápění, který využívá tepelné zisky ze slunečního záření a provozu domácnosti (foto: Envato)

Půjde to i bez fotovoltaiky a tepelného čerpadla?

Teoreticky se dá požadavků na energetickou náročnost budovy dosáhnout i bez FVE a tepelného čerpadla, ale je to složitější a často závislé na dostupnosti infrastruktury. Pro většinu novostaveb bude nejjednodušší volbou kombinace dobrého zateplení, tepelného čerpadla a fotovoltaiky.

Možnými alternativami jsou:

  • Napojení na bezemisní dálkové vytápění ve městech nebo obcích s modernizovanou teplárnou (např. z biomasy, odpadního tepla nebo geotermálních zdrojů).
  • Vytápění biomasou (např. kotel na pelety), ale pouze s certifikovaným palivem, vysokou účinností kotle a nízkou lokální produkcí emisí.
  • Pasivní dům bez aktivního vytápění – extrémně dobře izolovaná stavba s rekuperací, kde hlavním zdrojem tepla jsou tepelné zisky ze slunečního záření, provozu domácnosti a přítomnosti osob. Toto řešení se však hodí spíše pro menší domy a pro mírné klima.
  • Zásobování energií z komunitního energetického projektu – dům bez FVE, ale zapojený do energetického společenství, které mu dodává elektřinu z obnovitelných zdrojů

Co určitě nestačí

  • Kotel na zemní plyn bez kompenzace produkovaných emisí
  • Přímotopy na elektřinu z běžné sítě bez záruky původu z obnovitelných zdrojů energie
  • Solární kolektory pouze pro ohřev vody jako jediný prvek využití obnovitelných zdrojů

Nové požadavky na energetickou náročnost budovy přinášejí výzvy, ale také příležitosti, jak stavět domy, které budou úsporné, komfortní a šetrné k životnímu prostředí. Kdo začne plánovat s předstihem, může využít dostupné technologie, dotace i rostoucí nabídku řešení na trhu. Přechod k budovám s nulovými emisemi tak nemusí znamenat jen povinnost, ale může být krokem k energetické nezávislosti a dlouhodobé úspoře nákladů na provoz.

Zdroj: Eur-lex.europa.eu

Nejbližší akce

Všechny akce
Deset důležitých faktorů, které byste měli zvážit před pořízením fotovoltaiky (zdroj: Daniele La Rosa Messina, Unsplash)

Desatero pro fotovoltaiku

Na co si dát pozor

Nejnovější články

Všechny články
Střecha foto: Freepik

Desatero o střeše

Více informací

Spolupracujeme