Nová nařízení EU vám garantují nárok na opravy domácích spotřebičů a sníží vaše výdaje za energie. O co konkrétně jde, od kdy platí a co to pro vás znamená? Vše se dozvíte v následujícím textu.
Evropská unie pokračuje v prosazování ambiciózních klimatických cílů, jejichž klíčovou součástí je i dekarbonizace budov. Právě budovy jsou dnes zodpovědné za přibližně 36 % emisí skleníkových plynů a spotřebují 40 % energie v EU. Revidovaná směrnice EPBD IV o energetické náročnosti budov (2024/1275), přijatá v roce 2024, přináší zásadní změny – zavádí pojem budovy s nulovými emisemi a nastavuje konkrétní milníky na cestě k uhlíkové neutralitě do roku 2050.
Změny se dotknou i běžných domácností a přinesou příležitosti k úsporám energie, větší soběstačnosti a čistšímu vzduchu vně i uvnitř. Ale i náročné podmínky pro výstavbu nových domů. Všechny novostavby postavené od roku 2030 totiž budou muset splnit parametry budov s nulovými emisemi. Pro nové veřejné budovy budou tyto podmínky platit už od roku 2028.
Pokud plánujete v budoucnu stavět dům, vyplatí se do toho pustit v následujících necelých pěti letech. Po roce 2030 budou podmínky velmi přísné, ale ne nesplnitelné. Zároveň vás mohou motivovat k tomu, postavit si dům energeticky skutečně úsporný.
Kvalitní tepelná izolace střechy, fasády, podlahy a instalace dobře těsnících oken a dveří výrazně omezí tepelné ztráty. Instalace venkovních žaluzií nebo rolet pomáhá předcházet přehřívání domu v létě a snižuje potřebu chlazení.
Fotovoltaika výrazně snižuje spotřebu energie ze sítě. Využít se dají také solární termické kolektory pro ohřev vody. Tepelná čerpadla a nízkoemisní kotle na biomasu zase pokrývají potřebu tepla bez spalování fosilních paliv – výběr závisí na lokalitě a kvalitě ovzduší.
Systém řízeného větrání s rekuperací zajistí čerstvý vzduch a přitom zachová teplo uvnitř domu. Zvyšuje komfort a zdravé prostředí v interiéru bez nutnosti větrat okny v zimě, což jinak způsobuje nežádoucí úniky tepla.
Vytápění by se mělo pokud možno řešit opět s využitím obnovitelných zdrojů: tepelným čerpadlem, které je ideálně napájené elektřinou z vlastních solárních panelů nebo ze sdílené elektřiny. Tak lze pokrýt vytápění a případně i chlazení bez emisí CO2. Tam, kde je to možné, se dají využít také ekologicky šetrné systémy centrálního (dálkového) vytápění.
Chytrá domácnost: Chytré termostaty, měřiče a automatizace spotřebičů umožní optimalizovat spotřebu elektřiny i tepla podle aktuální potřeby a cen energií. Domácí bateriové úložiště pomůže využít maximum vlastní vyrobené energie ze solárních panelů.
Takový dům má nulové přímé emise CO2 z provozu (žádný plyn, uhlí ani topný olej), většinu energie získává z obnovitelných zdrojů a díky vysoké míře soběstačnosti splňuje požadavek směrnice na budovu s nulovými emisemi.
Teoreticky se dá požadavků na energetickou náročnost budovy dosáhnout i bez FVE a tepelného čerpadla, ale je to složitější a často závislé na dostupnosti infrastruktury. Pro většinu novostaveb bude nejjednodušší volbou kombinace dobrého zateplení, tepelného čerpadla a fotovoltaiky.
Možnými alternativami jsou:
Nové požadavky na energetickou náročnost budovy přinášejí výzvy, ale také příležitosti, jak stavět domy, které budou úsporné, komfortní a šetrné k životnímu prostředí. Kdo začne plánovat s předstihem, může využít dostupné technologie, dotace i rostoucí nabídku řešení na trhu. Přechod k budovám s nulovými emisemi tak nemusí znamenat jen povinnost, ale může být krokem k energetické nezávislosti a dlouhodobé úspoře nákladů na provoz.
Zdroj: Eur-lex.europa.eu