Tepelná ztráta udává, kolik tepla unikne z objektu za jednu hodinu, a uvádí se v kW. Teplo může odcházet přes veškeré stavební prvky, jako jsou zdi, střecha a podlaha, ale také přes okna, dveře a různé otvory a škvíry.
Tepelnou ztrátu neovlivňují jen charakteristiky daného domu, ale také vnější povětrnostní podmínky. Jiná bude tepelná ztráta domu, který se nachází v nížině, a jiná, kdyby byl stejný objekt postaven v horách. Tepelná ztráta se udává při venkovní teplotě –12, –15 nebo –18 °C. Konkrétní hodnota se dle normy volí na základě lokality, kde se dům nachází.
Ke značným tepelným ztrátám může docházet také kvůli nevhodnému způsobu větrání (topíte a současně necháváte dlouhodobě pootevřená okna). Nejúspornější a nejefektivnější je ventilace s využitím rekuperace.
Tepelná ztráta domu úzce souvisí s tím, jak velké množství tepla potřebujete do domácnosti dodávat, abyste měli zajištěnou požadovanou teplotu v interiéru. Potřebu tepla ovlivňuje také podlahová plocha vytápěného objektu, počet členů domácnosti, způsob přípravy teplé vody, typ otopných ploch a výše požadované teploty v interiéru.
Na výpočet tepelné ztráty domu najdete na internetu různé kalkulačky, které jsou ale pro laika poměrně komplikované, protože je do nich potřeba zadat množství specifických údajů. Dá se ale určit i zjednodušeně, kdy se kalkuluje pouze s:
Pro představu: pasivní domy mají tepelnou ztrátu do 1,5 kW, nízkoenergetické do 3 kW, běžné starší domy s částečným zateplením kolem 6 kW a staré, nezateplené domy 12 i více kW.
K určování tepelné ztráty se dá vedle výpočtů využít také měření pomocí termokamery. Ta pomocí infračerveného světla ukáže místa, kterými uniká nejvíce tepla (čím je plocha červenější, tím jsou tepelné ztráty v daném místě větší). Měření se provádí, když je rozdíl mezi venkovní a vnitřní teplotou alespoň 10 °C, aby teplotní kontrasty byly dostatečně výrazné.
Největším problémem je chybějící nebo nedostatečná izolace. Pokud dům není zateplený, mohou být tepelné ztráty až trojnásobné. To v důsledku znamená, že budete za vytápění platit až třikrát více, než kdyby byl dům řádně izolovaný.
Nejvíc tepla uniká přes obvodové zdi a střechu (v obou případech až 30 %). Další v pořadí jsou okna a vchodové dveře; následují úniky tepla podlahou.
Problematickými místy jsou také tepelné mosty a tepelné vazby. To jsou prvky, které nemají tepelně izolační schopnosti, a právě jimi pak teplo hojně uniká. V domácnosti se to může projevovat nejen chladem, ale také tvorbou vlhkosti nebo dokonce plísní.
Tepelným mostům a vazbám se nedá zcela vyhnout, jsou totiž nedílnou součástí každé stavby (např. železobetonové nosné konstrukce, okna, luxfery, ale i místa, kde se spojují dvě stavební konstrukce). V ideálním případě se již při stavbě s takovými prvky počítá a provedou se opatření, která jejich dopad minimalizují (izolace, vytvoření vzduchové kapsy apod.). Pokud je ale dům špatně navržen nebo nejsou při realizaci dodrženy správné technologické postupy, může přes tepelné mosty docházet k nadměrným únikům tepla a dalším výše zmíněným problémům.
Jak tedy snížit tepelnou ztrátu? Největší službu určitě udělá zateplení domu, byť třeba jen částečné. Je to sice velká investice (v řádech stovek tisíců korun), ale může vám ročně ušetřit až 70 % výdajů za vytápění. Navíc má takové opatření dlouhou životnost (50 let i více). Je-li to tedy ve vašich možnostech, určitě se vyplatí tuto možnost alespoň zvážit.
Díky aktuálním možnostem dotací můžete pomocí podpory od státu pokrýt až polovinu pořizovacích nákladů a k financování využít i zvýhodněný úvěr. Nízkopříjmové domácnosti mohou z programu Nová zelená úsporám Light pokrýt dokonce až 100 % nákladů na zateplení, a to nově až do výše 250 000 Kč.
Místo zateplení střechy můžete alespoň zateplit podlahu na půdě. K tomu se opět dají využít izolační desky nebo třeba minerální vlna či foukaná izolace.
Cena zateplení stropu vyjde dle zvoleného materiálu zhruba na 200 až 260 Kč za m2, zatímco u zateplení střechy bude cena za metr zhruba dvojnásobná (u plochých střech, kde je potřeba i hydroizolace, může být cena dokonce až čtyřnásobná).
Má váš dům nepoužívaný komín? Pak může teplo unikat i přes něj. Nechte proto komín opatřit vhodným uzávěrem komínových průduchů.
Také výměna oken nebo vstupních dveří pomůže výrazně snížit tepelné ztráty. Přitom se nejedná o tak velkou investici, kterou opět můžete ještě snížit s využitím státní podpory. Dotace na zateplení se totiž vztahuje i na výměnu oken, dveří a jiných stavebních otvorů. O výběru vhodných oken, právě i s ohledem na jejich tepelně izolační vlastnosti, si můžete přečíst v našem dalším článku.
Pokud máte stará okna a nová pořizovat nechcete, můžete alespoň skla pokrýt speciální izolační fólií, která jim zajistí podobné vlastnosti, jako kdyby byla opatřena dvojskly. Zároveň na nich nebude tolik kondenzovat vlhkost.
Problémem nemusí být jen prostup tepla okny nebo dveřmi, ale také prostorem mezi nimi: tedy skulinami mezi okenním rámem a křídlem nebo mezi okenním rámem a zdí, případně pode dveřmi kvůli nedoléhajícímu prahu.
Ušetřit za vytápění můžete vedle snižování tepelných ztrát také vhodnými návyky, kterými omezíte zbytečné plýtvání energiemi, nebo třeba přejít na efektivnější způsob vytápění, jenž vám může ušetřit až dvě třetiny ročních nákladů na vytápění. Možností je spousta a každý krok, byť sebemenší, který pomůže snížit energetickou náročnost vašeho domu, se počítá.
Přinášíme tipy na dárky, které potěší hned dvakrát. Nejen, že udělají radost obdarovanému, až je rozbalí pod stromečkem, ale také, až se jejich používání promítne do nižších výdajů za energie.
Chcete ušetřit na provozu elektromobilu a nabíjet pohodlně doma? Domácí nabíjecí stanice je investicí, která vám zajistí komfort, nižší náklady a skutečný pozitivní dopad na životní prostředí.
