U obchodních komplexů či administrativních budov jsou stále častější provozní střechy. Investoři se je totiž snaží maximálně využít. Co všechno může na takové střeše nastat a jak se vyhnout problémům?
Biosolární střecha je systém, který kombinuje vegetační souvrství se solárními panely. Díky vegetaci a odpařování vody se snižuje okolní teplota střechy, čímž se zvyšuje výkon fotovoltaiky. Správně navržený systém plní více funkcí najednou – energetickou, adaptační i estetickou. Architekt či projektant zde sehrává klíčovou roli.
Již ve fázi konceptu musí být jasné, zda půjde o extenzivní nebo polointenzivní vegetaci, jaké bude zatížení střechy a rozmístění panelů.
Vegetační souvrství a solární panely představují dodatečné zatížení střešní konstrukce. U extenzivní zelené střechy s výškou skladby 100 mm dosahuje hmotnost 120 až 130 kg/m² v nasyceném stavu vodou. Konstrukce FVE systému přidává dalších 20–30 kg/m² navíc.

Klíčovým parametrem je výška konstrukce. Minimální vzdálenost spodní hrany panelu od povrchu substrátu má být alespoň 20 cm, u některých druhů vegetace i více. Tento odstup umožňuje proudění vzduchu, zabraňuje přehřívání a udržuje rostliny v dobrém stavu. Důležité jsou také dostatečné rozestupy mezi panely – umožní přístup při údržbě a zabrání přerůstání náletových druhů nad panely a jejich stínění.

Zelená střecha snižuje díky barvě povrchu a odpařování vody okolní teplotu, čímž prodlužuje životnost a účinnost fotovoltaických panelů. Výzkumy ukazují zlepšení účinnosti od 1 do 6 %. Zadržením srážkové vody současně přispívá k odlehčení kanalizace. Pro města představuje zelená střecha jedno z řešení adaptace zastavěných území.
Naše zkušenosti z realizovaných biosolárních projektů potvrzují, že dobrá příprava a koordinace profesí jsou základem funkční zelené střechy. Pokud architekt nebo projektant potřebuje konzultovat technické detaily, v Rufusen jsme připraveni poskytnout odbornou konzultaci zdarma.
Zdroj & foto: Rufusen s.r.o.