Zelené střechy, označované také jako vegetační, mají z pohledu udržitelnosti řadu benefitů. Zadržují v krajině vodní srážky, zlepšují klima ve svém okolí a jsou vhodným biotopem pro některé živočichy. Z hlediska majitele je to pak úspora spotřeby energií a vyšší životnost stavebních materiálů chráněných vegetační vrstvou (udává se 40 až 50 let, kdežto u klasické ploché střechy je to asi 20 let). Zapomenout nesmíme ani na snížení prašnosti, pohlcování nečistot z ovzduší a tvorbu kyslíku při fotosyntéze.
Svým působením zelené střechy velmi pomáhají zlepšit životní prostředí ve městech, hlavně ve velkých metropolích. Zde v důsledku dopravní přetíženosti, koncentrace akumulačních materiálů (beton, cihly) a špatné geometrie, která brání jejich provětrávání, dochází v létě k přehřívání. Tento jev má dokonce své zvláštní označení – tvorba tepelných ostrovů. Zelené střechy jsou také výbornou kompenzací velkého záboru půdy u rozlehlých hal v průmyslových parcích nebo logistických a nákupních centrech (tzv. efekt Urban Sprawl).
Zelené střechy se budují na šikmých i plochých střechách a jejich základní princip (pořadí vrstev) je v obou případech stejný. Lepším třídícím kritériem je typ střechy, zda se jedná o zelenou střechu extenzivní nebo intenzivní.
Extenzivní střecha není pochůzná ani přístupná lidem. Z uživatelského hlediska je jen potěchou pro oko. Tloušťku substrátu mívá nižší (3-15 cm) a její vegetační kryt tvoří nenáročné, většinou suchomilné rostliny.
Intenzivní střechu, na rozdíl od předchozí, můžete využívat pro relaxaci a pobyt. Tloušťku substrátu bude mít vyšší, abyste mohli pěstovat i náročnější rostliny nebo dokonce stromy. Větší tloušťka substrátu, bujná vegetace a pohyb lidí ale znamenají značnou zátěž pro nosnou konstrukci, která tomu musí být uzpůsobená.
Materiály pro hydroizolační, tepelně izolační, drenážní, ochranné a filtrační vrstvy jsou pro oba typy střech téměř shodné. Zásadní rozdíl je jen v použitém substrátu.
Modrozelená střecha se od zelené liší, jak už její název napovídá, přidáním vodního prvku. Zelená střecha sice také využívá vodu, ale jen v omezené míře (ve drenážní vrstvě, viz článek Skladba zelené střechy: Na co nesmíte zapomenout) pro růst vegetace. Jinak je snahou vodu dostat ze střechy co nejrychleji pryč. Zato modrozelená střecha s vodou hospodaří, a to díky vloženému retenčnímu prvku.
Základním principem modrozelené střechy je zadržet maximum srážkové vody, takže střecha se tím stává jakousi retenční nádrží. Z toho jasně vyplývá, že se tento systém týká jen plochých střech. Podle toho, jak dál fungují, je dělíme na ty, které jen zbrzdí odtok vody ze střechy, a na ty, které ji veškerou zadrží.
Oba typy modrozelené střechy kladou velké nároky na nosnost stavební konstrukce a na spolehlivost hydroizolace. Střecha se neobejde ani bez technologie, která hospodaření s vodou následně řídí (např. snímače hladiny vody a meteostanice s předpovědí počasí). Cílem je, aby střecha uchovala co největší množství vody rostlinám (minimalizovala zalévání), ale také pro odpařování, chlazení budovy nebo k dalším jiným účelům.
Modrozelené střechy jsou vodou extrémně namáhané. Vyžadují proto pečlivý projekt a také použití opravdu kvalitních materiálů s dlouhou životností. Odrazovat od jejich budování může jejich složitá technologie a speciální stavební úpravy, které si vyžádají i vyšší nároky na údržbu. Jenže přínos z hlediska udržitelnosti života na zemi je nesporný.
Skoro polovina lidstva v současnosti trpí alespoň část roku nedostatkem jakékoli vody. Mimořádně velkému deficitu životadárné kapaliny pak čelí čtvrtina obyvatel planety a 2,2 miliardy lidí se nedostanou k bezpečné pitné vodě vůbec.
Voda je nezbytným předpokladem existence života na Zemi. Ještě donedávna byla voda považována za nevyčerpatelný obnovitelný zdroj, který není zapotřebí chránit. Rozvoj lidské společnosti v posledních desetiletích ale všechno změnil. Odhady dopadů klimatických změn prognózují zesilování extrémních projevů počasí. Při nich se může nedostatek vody projevit ještě výrazněji. Dokonce může mít za následek zvýšenou migraci obyvatel z postižených oblastí nebo války o vodní zdroje. Z tohoto pohledu se technické a finanční nároky modrozelených střech nejeví tak přehnané.
Česká republika je často označována jako střecha Evropy. Leží totiž v jejím pomyslném středu, takže mnoho řek u nás pramení, ale žádná velká k nám nepřitéká. Veškerá voda, která u nás naprší nebo vyvěrá ze země, od nás odteče pryč. Proto se musíme naučit zadržovat vodu, a to nejen v krajině, ale i ve stavbách.
A odpověď na úvodní otázku, čím se zelená a modrozelená střecha liší? Na první pohled ničím, obě mají shora bujnou vegetaci. Pod tímto krytem je ale modrozelená střecha zcela jiná, a taky z hlediska klimatické změny mnohem přínosnější.
Zdroj: Casopis.ochranaprirody.cz, Vodnistrazci.cz
Aby střecha odolala větru, dešti, sněhu, ale i zubu času, musí fungovat jako komplexní systém – podobně jako orchestr, kde každá část hraje svou roli v přesném souladu s ostatními. Jakmile jedna vrstv...
Osmotická elektrárna dokáže vyrábět energii nepřetržitě a bez emisí, nabízí tak perspektivu stabilního a udržitelného doplňku k obnovitelným zdrojům. Technologie však zatím není dost účinná.
Nechte se unést kouzlem Vánoc! Přinášíme vám tipy a nápady, jak vytvořit útulnou sváteční atmosféru, užít si předvánoční čas naplno a objevit tradice i moderní novinky, které k Vánocům patří.
Více informací
