Daleko víc potíží způsobují znečišťováním prostor, kde se pohybují.
Městské holubí populace tvoří převážně zdivočelí holubi (potomci holubů skalních – Columba livia), kteří se před několika málo desetiletími začali z venkovských holubníků masově přestěhovávat do měst. A jelikož zde nacházejí příznivé podmínky k obživě i hnízdění, často se přemnožují.
Holubi ve městech se většinou dožívají tří až čtyř let, i když jejich maximální věk je 15 let. Pár průměrně hnízdí dvakrát ročně a odchová přitom 3 až 6 mláďat. Hlavní složkou jejich potravy jsou semena obilovin, luštěnin a také různé odpadky, zbytky lidské potravy a hmyz. Skladba se v průběhu roku liší a spotřeba kolísá podle kvality a ročního období od 20 do 70 g na jednoho holuba denně. Většina městských holubů odlétá vždy ráno na vzdálenost několika kilometrů, aby se na skládkách nebo okolních polích nasytila. Holubi potřebují též tzv. grit (drobné kaménky, které jim pomáhají ve svalnaté části žaludku potravu rozmělňovat). Za rok holub průměrně vyprodukuje 2,5 kg trusu.
Škody způsobované holuby na budovách jsou poměrně značné. Vyzobávají vápno z malty ve střešní krytině a v omítkách. Z narušené malty vyklovávají taky drobné kamínky, potřebné jako grit. Svými zobáky a drápky narušují měkký stavební kámen, zejména pískovec a opuku, což jsou běžné materiály na památkách. Ještě hůř ale působí trus, protože při rozmývání deštěm vytváří silně kyselou reakci, která rychle rozrušuje jakýkoliv povrch a umožňuje tak destrukci materiálu zvětráváním.
Trus ve vysokých vrstvách (na půdách mnohdy desítky centimetrů) taky zvyšuje pravděpodobnost výskytu alergických reakcí v nejbližším okolí. Kromě zmíněných nešvarů dokážou být holubi i poměrně dost hluční. Proto je ve své blízkosti nechce mít nikdo. Jenže když se někde zabydlí, dobrovolně se oblíbeného místa nevzdají. Dvěma nejúčinnějšími způsoby, jak zabránit holubům v přístupu do míst, která chceme ochránit, jsou síťový a hrotový systém (případně jejich kombinace).
Používá se na ochranu lodžií, balkónů, světlíků a ochozů věží. Síť je kolem chráněného prostoru upevněna v rámu z ocelového lanka. Ukotveno je ke konstrukci hmoždinkami a napnuto pomocí napínacího šroubu. Takto vytvořený rám přesně kopíruje konstrukci a k němu se připne speciálními kleštěmi a hliníkovými sponkami síť. Materiál rámu může být z nerezové oceli nebo z pozinkované oceli. Síť samotná je vyrobena z vláken tl. 1 mm z UV stabilního polyethylenu, s oky 50 x 50 mm. Její barva může kopírovat barvu podkladu, takže neruší pohled, ani nestíní chráněný prostor.
Lze také použít i tzv. transparentní síť (má tenké průhledné vlákno), která je vhodná pro ochranu nízko položených prvků a ošetření esteticky choulostivých (sousoší, ozdobné štuky, balustrády, niky se sochou, erby…). Síť je vyrobena z UV stabilního nylonu, má oko 30 x 30 mm (nebo 50 x 50 mm) a 0,4 mm tenké vlákno a tedy neruší estetický vzhled chráněného prvku. Jelikož je síť pro ptáky málo viditelná a nesmí se napínat do volně průletných míst a daleko od fasády.
Výhodou ochranných sítí je, že se dají nainstalovat v podstatě kamkoliv. Šikovnější jedinci to zvládnou dokonce sami.
Skládá se z pásku, do kterého jsou upnuty tenké hroty, zabraňující dosednutí holubů na ošetřené místo. Hroty se dělají z odolné oceli o průměru 1,25 mm, osazené na nerezové základně nebo na základně z polykarbonátu odolného vůči UV záření. Pásy se liší délkou, krycí šířkou a počtem trnů. Všechny jsou dodávány již připravené k použití, montáž je pak mimořádně jednoduchá a rychlá. Provádí se na suchý a čistý povrch, přilepením neutrálním transparentním silikonovým tmelem nebo přibitím hřebíčky na dřevěný podklad.
Hlavní zásadou montáže je, že hroty musí být vždy na okraji chráněné plochy! Případně mohou okraj přesáhnout asi o 1 cm. Na kraji lze použít pouze systém s uzavřenou řadou hrotů.
Nevýhodou tohoto systému je ne příliš hezký pohled a obtížná instalace. Nejsou taky 100% účinné, protože je ptáci mohou přeletět a přistát přímo na balkoně. Pokud jsou hroty umístěny daleko od sebe, tak také dochází k tomu, že holubi si sedají mezi ně. Proto je třeba hroty na široké římsy umístit v několika řadách.
K dispozici jsou i další moderní systémy:
Na místech, kde ptáci sedávají, vytvoří gel souvislou lepivou vrstvu. Holuby dosedání na takové plochy odrazuje. Prodávají se v plastových tubách a aplikace je snadná a rychlá. Bohužel se povrch gelu brzy zapráší a aby byla vrstva funkční, je třeba ji obnovovat.
Takzvané repelenty proti holubům jsou dalším z poměrně jednoduchých způsobů, jak ptákům zabránit v delším pobytu na balkonu či parapetu. Vetřelce odpuzují nepříjemným zápachem a aplikace je snadná a rychlá. Odér ale poměrně rychle vyprchá a obnovit jej musíte i po dešti. Nevýhodou tak je relativně krátká doba účinnosti a celková nižší účinnost.
Jedná se o zařízení, která vydávají zvuky holubům nepříjemné. K dispozici jsou frekvence slyšitelné i pro lidské ucho, tzv. plašiče akustické. Další možností jsou přístroje ultrazvukové, které vysílají signál pro lidi neslyšný. Použití je snadné a u solárně dobíjených modelů není ani třeba řešit napájení. Jenže ve městech se může stát, že ptáci budou na okolní hluk natolik zvyklí, že jim plašič nebude vadit. Zato vám nebo sousedům může být pískot akustického přístroje nepříjemný.
Jedná se vlastně o elektronickou formu hrotového systému. Hroty zde nahrazují slabé elektrické výboje, které ale ptákům nijak neubližují. Pouze je vyplaší, takže odletí pryč a časem se začnou chráněnému místu vyhýbat. Základem systému jsou průsvitné pásy o šířce 4 cm a dva ploché hliníkové dráty připojené do elektrické sítě. Pásy se lepí na jakýkoli povrch – různé střešní krytiny, ocel, železo, dřevo, měď, kámen i plast. Po instalaci stačí okruh připojit do elektrické sítě a ochrana je zajištěná.
Důsledně kontrolujte střešní krytinu, holubi detailně poznají povrch střechy a dokáží využít jakoukoli závadu (např. posunutou tašku) k tomu, aby se do půdního prostoru dostali. Často se taková závada neprojevuje ani zatékáním při dešti nebo tání sněhu.
Důležité je i zabezpečení všech vletových otvorů pevným pletivem nebo zasklením půdních oken a vikýřů. Doporučuje se přitom použít silná skla s drátěnou výztuhou. Běžné sklo o tl. 3 mm může být neustále naletujícími holuby rozbito, přestože tím dojde ke smrtelnému zranění některých jedinců.
Pokud je na uvedená opatření pozdě a vaše půda je plná holubího trusu, mrtvých jedinců a vajec, tak nezapomeňte, že tento odpad je kvalifikován jako zvlášť nebezpečný. Musí se umísťovat pouze na speciální skládky a práce musí provádět speciální asanační a deratizační firma.
Foto: Pixabay
Na tomto webu o střechách se často vyskytuje pojem sklon střechy. O co se jedná? Jde o úhel, který střešní rovina svírá s vodorovnou plochou a vyjadřuje se ve stupních (°), případně v procentech (%).
Práce na střechách v zimním období? Ano i ne. Podle odborníků záleží hlavně na tvaru střechy a materiálu. Z pohledu technického poradce šikmých střech Rudolfa Pruse by se neměl v zimním období investo...
