Technické normy stanovují minimální tloušťku ocelového pozinkovaného plechu pro krytiny plnoplošně podepřené na 0,5 mm, u měkčího hliníkového plechu je to dokonce 0,6 mm. Jiné hodnoty platí pro samonosné plechové krytiny, kdy minimální tloušťka ocelového pozinkovaného plechu má být 0,4 mm, hliníková varianta musí mít 0,6 mm. U hliníku určeného pro falcování je to dokonce 0,7 mm.
Tloušťka plechu významně ovlivňuje mechanické vlastnosti krytiny. Významný rozdíl v odolnosti může způsobit už pouhá desetina milimetru. Na celkovou tuhost krytiny dále působí mechanické parametry vstupní suroviny a tvar krytiny. Zmíněné atributy tedy rozhodují o tom, jaký bude komfort při manipulaci a následné instalaci krytiny. Zda bude práce spíše jednodušší nebo provázená obavami o promáčknutí plechu.
Pro demonstraci významu tloušťky plechu v praxi nechala společnost Satjam provést ilustrativní test odolnosti trapézového plechu. Nejednalo se přímo o certifikační test, nicméně i on vycházel z postupu daného normou. Pro test byly použité tři identické tabule trapézového plechu z oceli stejné jakosti. Lišily se pouze tloušťkou použitého plechu.
Trapézy byly uložené na podpěry v rozpětí 1,7 metru a uprostřed na ně působilo bodové zatížení do té doby, než došlo k destrukci plechu. Plech o síle 0,4 mm vydržel 1 200 N, u plechu tloušťky 0,5 mm došlo k destrukci při 2 200 N a u 1,0 mm silného plechu dokonce až při zhruba 8 000 N.
Výsledkem testu bylo zjištění, že pouhá desetina milimetru znamenala pokles v únosnosti plechu asi o 100 kg (0,5 mm/2,2 kN versus 0,4 mm/1,2 kN).
Přitom se 100 kg uvažuje jako s referenční hodnotou hmotnosti pracovníka, který se po krytině bude pohybovat při montáži nebo následné údržbě.
Výše uvedený test probíhal na trapézových plechách, používaných především pro průmyslové účely. U běžných profilovaných plechových krytin (s předepsanou roztečí podpor do 400 mm) se podobné testy normálně neprovádějí. Nicméně také na ně má sebenepatrnější rozdíl v tloušťce materiálu stejný vliv. Plech o nižší síle má menší tuhost, na stavbě se s ním hůře manipuluje a v krajním případě může dojít i k jeho poškození, např. k deformaci prolisů. Při těchto vadách se panely navzájem hůře sesazují, což může vést až ke vzniku netěsností. Další problém vzniká při instalaci doplňkových prvků, protože v tenkém plechu hůře drží kotvicí šrouby.
Aby plechové krytiny splnily všechna očekávání, musejí být opravdu jakostní. Jejich profil je subtilní, o to víc na kvalitě záleží. Důležitá je jakost použitého plechu, jeho tloušťka i aplikace některé odolné povrchové úpravy. Takto připravený vstupní materiál se při dalším profilování do finální podoby nesmí mačkat, krčit nebo jinak deformovat. Technologie musí být plynulá, aby výsledkem celého procesu byl bezchybný výrobek s dlouhou životností.
Jenže cokoliv z toho si ověříte jen stěží. Můžete se však spolehnout na ocenění v některém programu kvality, například na značku Osvědčeno pro stavbu z národního programu Česká kvalita. Pro její získání musí výrobek projít testováním u nezávislého arbitra. V Česku jím je Technický a zkušební ústav stavební Praha, s.p. V jeho zkušebnách procházejí lehké plechové střešní krytiny kromě výše popsané zkoušky únosnosti ještě dalšími testy.
Neméně důležitá než pevnost plechu, jsou jakost a síla ochranných vrstev. Povrchová úprava totiž chrání kovové jádro před poškozením a následnou ztrátou únosnosti. Proto se testem ověřuje třeba, jestli má povrchová úprava dostatečnou přilnavost k povrchu základního materiálu krytiny.
Test probíhá následně, plech se uloží na rovný podklad stolu a pomocí speciálního nástroje (se šesti břity) se do vzorku vyryje mřížka. Bezprostředně poté se vrypy přelepí lepicí páskou. Po odtržení pásky se zjišťuje počet čtverečků odloupnutých z vyryté mřížky.
Pokud je přilnavost povrchové úpravy dostatečná, odloupne se jen malý počet čtverečků z mřížky nebo ještě lépe se neodloupne žádný. Klasifikace mřížkové zkoušky se vyhodnocuje v rozmezí od nuly do pěti podle příslušné normy.
Primární ochranou ocelového jádra je zinkový povlak. Musí ale mít dostatečnou tloušťku, rovnoměrně rozmístěnou v celé ploše. I tato vlastnost lehkých plechových krytin se testuje. Při zkoušce se rovná plocha pozinkované ocelové krytiny uloží na rovný podklad a pomocí nedestruktivního tloušťkoměru se sondou se změří skutečná tloušťka zinkovaného povlaku.
Kladné hodnocení výrobek získá, když naměřené výsledky odpovídají tloušťce, kterou výrobce deklaroval.
Kvalitu plechové krytině dávají jak použité materiály, tak i promyšlený postup výroby. Proto když chcete mít kvalitní střechu na velmi dlouhou dobu, měli byste volit krytinu od osvědčené firmy, která je schopná zodpovědět všechny vaše dotazy a doložit certifikáty, včetně testů od nezávislého arbitra.
Zdroj: Satjam, s.r.o.
Oblíbené plechové krytiny mají dvě základní materiálové varianty – ocel a hliník. Hliníková střecha je dražší než ocelová, za její cenou se však skrývají mnohé výhody.
Současná architektura si jako střešní krytinu oblíbila tmavý falcovaný plech. Od ostatních krytin ji odlišuje nejen vzhled, ale taky unikátní vlastnosti.
