Dva roky už v Česku existuje legislativní rámec pro sdílení elektřiny a přibližně rok a půl je komunitní energetika v praktickém provozu. Jak se za tu dobu posunula, co ji zatím brzdí, a kam by se mohla ubírat dál?
| 1. 1. 2024 | Nabyla účinnosti novela lex OZE II |
| 1. 8. 2024 | Spustil se provoz Elektroenergetického datového centra (EDC) ve zjednodušeném režimu – začátek sdílení elektřiny v praxi |
| podzim 2024 | První reálné projekty komunitní energetiky |
| 1. 7. 2025 | Dotační výzva RES+ č. 4/2025 na podporu komunální a komunitní energetiky |
| 15. 12. 2025 | Dotační výzva KOMUNERG č. 1/2025 na podporu energetických společenství |
| 1. 7. 2026 | Plánované plné spuštění Datového centra, které umožní sdílení elektřiny přes celou ČR |
O sdílení elektřiny byl od počátku poměrně velký zájem – za první rok fungování EDC se do komunitní energetiky zapojilo více než 13 000 účastníků, kteří si nasdíleli přes 1 000 MWh elektřiny.
Start ale nebyl snadný kvůli technickým omezením provizorního provozu Datového centra, složité administrativě i schvalovacím procesům pro připojení. Založit plnohodnotné, větší energetické společenství, ne si jen sdílet elektřinu v rámci rodiny, bylo totiž složitější, než si lidé původně představovali.
Stanovit vhodnou právní formu, určit optimální alokační klíč, potýkat se s technickými i kapacitními omezeními systému sdílení (absence flexibility, územní omezení, problémy s kapacitou sítě apod.) a postupně „ladit“ proces za chodu a orientovat se v dosud neprobádané oblasti… S tím vším se museli první průkopníci potýkat. Ale úsilí se vyplatilo.
Zatímco v roce 2024 se především připravoval legislativní „terén“, rok 2025 byl ve znamení podpory komunitní energetiky. V polovině roku přišla výzva RES+ č. 4/2025 na podporu komunální a komunitní energetiky.
V polovině prosince 2025 se otevřela další dotační výzva KOMUNERG č. 1/2025. Zatímco RES+ podporuje samotnou infrastrukturu, KOMUNERG cílí na vznik a rozvoj energetických společenství.
V průběhu roku se komunitní energetika rozjela naplno a celkový objem sdílené elektřiny dosáhl přibližně 55 GWh, což odpovídá roční spotřebě zhruba 17 600 domácností. Do systému se celkem zapojilo přes 34 000 účastníků s více než 20 000 výrobních a 33 000 odběrných míst.
Naprostou většinu (99 %) výroben energie, které jsou do sdílení zapojené, představují fotovoltaické elektrárny. Zbylé jedno procento tvoří jiné zdroje, jako jsou například plynové kogenerační jednotky, malé vodní elektrárny a také větrné elektrárny.
Zatímco během prvního půlroku provozu Datového centra to bylo spíše objevování a boj s byrokracií, rok 2025 už znamenal výrazný posun ke skutečnému využívání sdílené elektřiny. Dávno už to není jen pilotní fáze. Zapojeny jsou tisíce aktivních účastníků, kteří si reálně nasdíleli desítky gigawatthodin elektřiny.
Stává se z ní součást energetického mixu a má všechny parametry toho, co v moderní době potřebujeme – udržitelnost, flexibilitu a schopnost decentralizace. To, že zdrojem nemusí být jedna velká elektrárna, navíc třeba i velmi vzdálená, ale naopak množství menších výroben rozprostřených po celém území, významně podporuje soběstačnost a stabilitu sítě.
Do budoucna bude důležitý také nárůst podílu dalších obnovitelných zdrojů, protože nevýhodou fotovoltaiky je samozřejmě nedostatečná výroba v zimním období. Minimálně větrné elektrárny k tomu už mají nakročeno. Ve hře jsou však i další alternativy jako třeba osmotické nebo geotermální elektrárny, ale také možnosti dlouhodobé akumulace energie. Zatím bohužel převážně ve fázi pilotních projektů.
Významný posun bude také plánované plné spuštění Elektroenergetického datového centra v létě 2026. Tím by se měla odstranit stávající technická omezení. Bude to stačit k tomu, aby mohla komunitní energetika naplno projevit svůj potenciál? Nedojde k nějakému zbrzdění kvůli politickému vývoji v ČR? Uvidíme…
Zdroje:
EDC-CR.cz
MPO.gov.cz
Oenergetice.cz
SFZP.gov.cz
Služba výkonové rovnováhy pomáhá udržet stabilní elektrizační soustavu v době rostoucího podílu OZE. Jak funguje v praxi, kdo se do ní může zapojit a kde jsou její limity?
Samostatné baterie už nemusí být jen součástí fotovoltaiky. Díky změnám legislativy je lze provozovat i nezávisle – otázkou ale zůstává, zda se takové řešení může domácnostem ekonomicky vyplatit.
